Máme se bát nanotechnologie?

Je příslibem, anebo hrozbou? Střízlivější vědci pracující v tomto oboru říkají, že pravda leží někde uprostřed. Není nutno zastírat, že vývoj těchto nových technologií s sebou nese určitou dávku nebezpečí, kterou by měli vědci brát v potaz. Strach a hysterie ovšem není na místě.

Ekonomičtí analytici se zase domnívají, že tato rychle se rozvíjející oblast v příštím desetiletí přinese ještě větší zisky, než dnes vytváří telekomunikační a počítačový sektor. Nanotechnologie je brána za transformativní technologii, která v 21. století napodobí roli automobilů a počítačových čipů století minulého. Proti se ale zvedají hlasy varující před manipulací s hmotou na molekulární a atomové úrovni a především před vývojem molekulárních strojů se schopností sebezdokonalování a sebereplikace.

Rozvoj nanotechnologií je vnímán ve dvou rovinách: jako velký příslib pro lidstvo, ale též jako nebezpečí. Není divu, že laici jsou z toho zmateni. Na jedné straně se hovoří o tom, že nanotechnologie umožní vývoj nových léků a lékařských postupů na úrovni molekulárních procesů, povede k výrobě materiálů s výjimečnými vlastnostmi anebo nových metod ochrany životního prostředí. Na straně druhé se čím dál více ukazuje, že tyto technologie mají i temnější stránku. Mohou být stejně nebezpečné jako zbraně hromadného ničení. Ba ještě nebezpečnější, neboť jejich hrozba zůstává pro nezasvěcenou veřejnost skrytá.

V posledních letech nejvyspělejší země světa "sypou" do vývoje nanotechnologie obrovské částky. Ve Spojených státech se ještě za prezidenta Billa Clintona vyhlásil program Národní nanotechnologická iniciativa, zajišťující každoroční dotace ze státního rozpočtu určené pro nanotechnologický výzkum. Mnohem větší "finanční injekce" ordinují do rozvoje nanotechnologie velké společnosti jako IBM, Intel Comp., BellLabs či Hewlett Packard.

Daná skutečnost jistě přispěje k tomu, že nanotechnologie postupně opustí laboratoře a stránky vědeckých periodik a začne tvořit součást běžného života. Už dnes můžeme říct, že přestala být pouhým vědecko-technologickým oborem a stala se významným fenoménem, ovlivňujícím ekonomické, kulturní a společenské klima západního světa. Z tohoto důvodu byl v minulých dnech vyhlášen americkou Národní vědeckou nadací (The National Science Foundation) program, který bude sledovat, jaké společenské dopady s sebou vývoj nanotechnologií přináší, ať už je to vlna technooptimistického nadšení, anebo prohlubující se obavy, které bychom mohli označit jako "nanofobii". Čeští "nanofobici" mají ovšem pro obavy ještě méně důvodů. Výzkumy v oblasti nanosvěta, zdá se, nejsou u nás v důsledku středoevropské rigidnosti nijak bouřlivé. Naopak, vypadá to, že stále ještě nejsou na pořadu dne. Ne že by vůbec žádná aktivita na tomto poli neprobíhala, ale ve srovnání s Německem či Velkou Brit ánií, neřku-li Spojenými státy, je u nás takových aktivit poskrovnu.