Pátek, 29. března 2024

Alpy - největší evropský horský systém

Alpy jsou nejvyšším a největším horským systémem Evropy, který zasahuje od Ligurského moře až po údolí Dunaje u Vídně.

Alpy - největší evropský horský systém

V současné době zasahují Alpy do sedmi států, což jsou směrem od západu Francie (Alpes), Itálie (Alpi), Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Německo (Alpen), Rakousko a Slovinsko (Alpe). Nejvyšším vrcholem je v západních Alpách Mont Blanc.


panorama Mont Blanc

Vznik


Satletní snímek Alp
Na severu a na jihu tvoří pohoří mořské nánosy, především vápenec a dolomit. Centrální Alpy tvoří také vyvřelé krystalické horniny. Ke geologickému zvrásnění desek a vzniku Alp docházelo asi před 30 -35 miliony let, když se Africká kontinentální deska natlačovala na Euroasijskou. Došlo ke zdvihání horského masivu, které pokračuje dodnes, ale přírůstek je vynulován erozí, takže nadmořská výška zůstává beze změny.
Dnešní podobu dostaly Alpy především působením ledovce v době ledové po které zbylo pouze něco kolem 3000 km 2 ledovců, četné kary a jezera (největší Bodamské).

Formování

V historii země je mladiství vzhled Alp viditelný na příkrých skalních stěnách, ostrých hřebenech a na hlubokých a příkrých údolích s nepravidelným sklonem. Měnící se cyklus vlivů (ledovce, řeky, mráz slunce) s nanášením a odoláváním vrstev formuje Alpy do dnes. Modelací v době ledové způsobenou ledovcem, který vytvořil novou strukturu povrchu, jako hřebeny a ledovcové kotle, v mezidobách ledových zvětráváním a ledovcovou erozí. Po ústupu ledu vznikla jezera a morény.

Třetihory

V oblasti prastarého středozemního moře Tethys nastaly během starších třetihor rozsáhlé změny. V různých oblastech vznikla nová pásemná pohoří, jako Alpy, Pyreneje, Karpaty, Kavkaz i Himálaj, která dostala svůj definitivní tvar. Ve velké části těchto mladých pohoří skončilo alpínské vrásnění v mladší polovině třetihor (v miocénu), ve východních oblastech Asie pokračuje do dnes.

Čtvrtohory

Geologové dokázali že ochlazení ke konci třetihor a na počátku čtvrtohor nebylo trvalé, ale že bylo vystřídáno údobími teplejšími, po nichž nastaly opět doby chladnější atd. Podnebí ve čtvrtohorách se tedy vyznačovalo střídáním chladnějších dob ledových tzv. glaciálů, a teplejších dob meziledových tzv., interglaciálů. Během čtvrtohor se ledové doby i jejich interglaciály rytmicky opakovaly v několika velkých cyklech. Bylo zjištěno že např. v Alpách byly během čtvrtohor nejméně 4 velké doby ledové a 3 údobí meziledová. Rytmické střídání chladnějších a teplejších období probíhalo na obou polokoulích současně.


Aletschgletscher je s délkou 23km největší a nejdelší ledovec v Evropě

Geografie


Geografické rozložení


Digitální model povrchu Alp

Alpy procházejí sedmi evropskými státy - Francií, Švýcarskem, Itálií, Lichtenštejnskem, Německem, Rakouskem a Slovinskem. Tím vlastně rozdělují Evropu na dvě klimaticky odlišné části - vlhčí a chladnější sever a sušší, ale teplejší jih. Jsou také rozvodím mezi Černým, Středozemním a Severním mořem.

Alpy navazují severně od Janovského zálivu na Apeniny, v širokém oblouku na západ obklopují Pádskou nížinu, rozdvojují se u Lac du Bourget na francouzskou a švýcarskou Juru a končí po 750 km stupňovitě na východě před západopanonskými horami na Dunaji u Vídně. Na severovýchodě jsou Alpy oddělené od geologicky podobných Karpat Vídeňskou pánví, na jihovýchodě přecházejí do krasovitého Dinárského pohoří. Na severu klesají do rakouského a německého Předalpska . Na jih je klesaní do Pádské nížiny strmější. Celková délka Alp od Janova po Vídeň činí asi 1.200 km, šířka 150- 200 km , na východě do 300 km . Alpy zaujímají plochu asi 220 000 km2, z čehož je asi 4 140 km2 zaledněno. Výška vrcholů v západních Alpách je zhruba mezi 3.000 až 4.300 m, ve východních Alpách o něco nižší. Nejvyšší vrchol Alp je Mont Blanc s výškou 4.808 m.

Seznam alpských čtyřtisícovek.

Východní Alpy


Východní Alpy
Východní Alpy je označována část Alp východně od pomyslné linie od Bodamského jezera, podél Rýna přes průsmyk Splügenpass k Jezeru Como (také Komské jezero, italsky Lago di Como nebo Lario) a jezeru Lago Maggiore. Sněžná čára Východních Alp dosahuje 2800 metrů na severním a 2900 metrů na jižním svahu. Východní Alpy jsou tektonicky i orograficky svázány se Západními, avšak odlišují se zásadně rozdílným uspořádáním geologických pásem. Po obou stranách centrálního krystalického pásma jsou pásma vápencová, symetricky uspořádaná (v Alpách Západních jižní vápencové pásmo chybí). Ve srovnání se Západními Alpami jsou nižší a mírnější s nízkými průsmyky, mají však větší šířku (do 300km). Vyskytují se zde široká podélná údolí, spojená průsmyky. Nejvyšším vrcholem Východních Alp Piz Bernina, je s 4049 m jeich jedinou čtyřtisícovkou.

Rozložení Východních Alp:


Piz Bernina 4049m
o Německo ; nejvyšší hora: Zugspitze 2962m - (Wetterstein-Gebirge) ,
o Itálie ; nejvyšší hora: Piz Bernina 4049m , ( La Spalla nebo Spedla - Bernina) ,>
o Lichtenštejnsko ; nejvyšší hora: Grauspitz 2599m , (Rätikon),
o Rakousko ; nejvyšší hora: Großglockner 3797 , (Glocknergruppe),
o Slovinsko ; nejvyšší hora: Triglav 2864 , ( Julské Alpy ),
o Švýcarsko ; nejvyšší hora Východních Alp: Piz Bernina , (hlavní vrchol) - (Bernina) .

Podle podélných údolí je možno Východní Alpy rozdělit na tři části: centrální, severní a jižní.

Severní Alpy jsou převážně pokryty smrkovými lesy. Ve vápně vznikají krasovité útvary. Vodonepropustný dolomit je naproti tomu tvrdý a štěpný, tvořící křehké skály a jemně drcenou suť. V podloží vápencových hor se nalézá sůl, ložiska sádry a břidlice.

Centrální Alpy se táhnou středem východoalpského oblouku.Jejich nejvyšší vrcholy jsou silně zaledněny. Na okrajích se ovšem také nacházejí méně vysoká, mírná horská pásma.

Jižní vápencové Alpy tvoří série pásem dlouhá 450 km , ležících na území Rakouska, Itálie a Slovinska.

Západní Alpy


Mont Blanc 4808m
Západní Alpy je část Alp rozkládajících se západně od linie - Bodamské jezero - Rýn - průsmyk Splügenpass - jezero Como.
Geologicky se dělí na tři podélná pásma: vnitřní krystalické, vnější krystalické a vnější vápencové. Skládají se z řady vnitřních krystalických masivů ( Mercantour , Pelvoux , Belledonne , Grandes Rousses , Mont Blanc, Aare- a Gotthardský masiv ), na jihu (od moře-, Cottianské , Grainské , Walliské a Ticinské Alpy), tak i vápencových pásem na západě a severu ( Provencálské Předalpy , Dauphinéské , Savoyské, Bernské , Glarnské Alpy)
Nejvyšší vrcholy jsou v jižní části, naopak na severu jsou srázy méně strmé a přecházejí do tzv. Předalp (Voralpen).

Rozložení Západních Alp:

o Francie , nejvyšší hora je Mont Blanc 4808m

o Itálie , nejvyšší hora je také Mont Blanc , ovšem vlastní vrchol patří k Fracii.

o Švýcarsko , nevyšší hora je Dufourspitze 4634m v masivu Monte Rosa ve Walliských Alpách.

ZDROJ:www.nahorach.com

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů