Padesát miliard leží na stole. Získá je stát, nebo energetiky?

Pomoci rozpočtu, nebo energetickým obrům? Taková debata probíhá kolem návrhu ministerstva životního prostředí (MŽP) o přidělení emisních povolenek za necelých 50 miliard korun českým výrobcům elektřiny v období 2013-2020 výměnou za investice do snižování emisí. Jedná se o třetinu všech povolenek, s nimiž bude stát ve zmíněném období hospodařit.

Vláda musí návrh schválit a poslat Evropské komisi do konce září, jinak si české firmy na bezplatné povolenky nesáhnou. Teď ho projednávají ministerstva a nejsou v jeho schválení jednotná. Svoji váhu v rozhodování hraje skutečnost, že bezplatné povolenky může stát prodat v aukci a až polovinu z utržených peněz začlenit do státního rozpočtu.

Výrobci elektřiny však tvrdí, že bez přidělených povolenek budou kvůli energetickým zdrojům Česka, které jsou založeny hlavně na uhlí, v Evropě znevýhodněni. Kritici oponují: povolenky nepotřebujete, bez nich byste do snižování emisí investovali stejně.

Bez povolenek žádné investice

Takzvané "derogace emisních povolenek" fungují na principu výměny povolenek za investice. Zatímco výrobci elektřiny na Západě budou muset v období 2013-2020 všechny emisní povolenky kupovat v aukci (do roku 2013 je dostávají zdarma), Česko má možnost získat 108 z přibližných 360 milionů bezplatných povolenek v rámci výjimky, kterou si v roce 2008 vyjednalo spolu s Polskem a dalšími novými členskými státy. Jednou z podmínek pro získání výjimky tehdy bylo vyrábět víc než třicet procent elektřiny z jednoho typu fosilních paliv.

Zbytek povolenek v hodnotě kolem sta miliard prodá stát v aukci. Polovinu ze získaných peněz pak musí utratit na snižování emisí, druhá půlka může směřovat jako volné peníze do státního rozpočtu.

Povolenky "zdarma" ale musí energetiky vyměnit za investice do snižování emisí CO₂ minimálně v hodnotě přidělených povolenek. České energetiky přislíbily za 50 miliard korun v povolenkách proinvestovat 150 miliard do inovací.

"Nepřidělení bezplatných povolenek by znamenalo omezení motivace k investicím do snižování závislosti české energetiky na hnědém uhlí," vysvětluje mluvčí MŽP Ilona Chalupská.

Například polostátní firma ČEZ se zavázala za přidělené povolenky v hodnotě 29 miliard korun investovat 55 miliard korun do snižování emisí. Její největší investiční položkou je 840megawattový ekologický zdroj v nově budované elektrárně Počerady za necelých dvacet miliard korun.

Právě na tuto investici se snáší největší kritika. Právník Jan Šrytr z Ekologického právního servisu (EPS) říká, že jsou Počerady příkladem investice, kterou by ČEZ provedl i bez přidělených povolenek. "Přirozený vývoj sektoru vede k tomu, že by ke změnám muselo stejně dojít. Nebyly by však motivovány přidělováním povolenek, ale jejich rostoucí cenou na trzích nebo emisními limity," je přesvědčený Šrytr.

Projektový manažer výrobní divize ČEZ Přemysl Šašek přiznává, že by firma Počerady dostavěla i bez bezplatných povolenek. Argumentuje však, že rozhodnutí o výstavbě Počerad učinil ČEZ na základě příslibu povolenek v roce 2008.

"Ve chvíli, kdy byly už od roku 2008 jasně stanovené podmínky toho, které investice mají nárok na povolenky, jsme dělali rozhodnutí o výstavbě Počerad na tomto základě a už tehdy jsme s povolenkami počítali. Riziko, že je nedostaneme, ale samozřejmě je," uvádí Šašek a dodává, že bez přidělených povolenek nebude ČEZ schopen uskutečnit zbylé investice přesahující třicet miliard korun.

V podobném duchu se vyjadřují i ostatní čeští výrobci elektřiny včetně Energetického průmyslového holdingu, který za povolenky v hodnotě 2,9 miliardy korun slíbil proinvestovat desetinásobek. Podle Šrytra jsou však tak obrovské investice důkazem, že energetiky do seznamu investic zařadily všechny projekty, které plánovaly uskutečnit i bez povolenek.

Potřebujeme povolenky zdarma?

Proč ale české energetické koncerny po bezplatných povolenkách tolik prahnou? "Do období 2013-2020 jdeme s výrazně horším energetickým portfoliem než západní státy, proto máme na derogace nárok," odůvodňuje Šašek žádost Česka o přidělení bezplatných emisí. Firmy mají obavy, že budou muset kvůli "špinavému uhlí" koupit víc povolenek než západní státy, které nejsou na uhlí tolik závislé.

Česko opravdu vyrábí víc než polovinu elektřiny z uhlí. Polská elektřina je však na uhlí závislá přibližně z devadesáti procent. Na získání povolenek zdarma navíc mají nárok i další nové členské státy. Žádný z nich však výjimky pro výrobce elektřiny nevyužil, tvrdí Jan Šrytr.

Podle analytika Candole Partners Jana Ondřicha je český energetický mix stabilnější než polský a podporu v podobě bezplatných povolenek nepotřebuje. "Polsko je specifický případ, protože vyrábí elektřinu hlavně z uhlí. Zato například ČEZ generuje z výroby elektřiny značně nadstandardní marže. I kdyby by byl nucen nakupovat všechny povolenky stejně jako zbytek Evropy, jeho výrobní náklady by byly stále nižší než v Německu," dodává.

Tuto teorii potvrzuje i analytik společnosti Cyrrus Martin Hatlapatka: "Možnost obdržet povolenky v rámci derogací pomůže českým firmám udržet si větší marži oproti západoevropským firmám."

Podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže by však absence bezplatných povolenek mohla zvýšit cenu silové elektřiny na burze. "Jelikož zdroje v Česku a Polsku představují většinu nabídky na trhu střední Evropy a jsou významné i regionálně, pak rozhodně ano, a to v řádu několika procent," hodnotí Kříž.

Analytici se ale shodují, že by elektřina po zpoplatnění povolenek nezdražila, jelikož je její cena do velké míry spojena s německou burzou a náklady na povolenky už jsou v ceně elektřiny z větší části započítány.

O návrhu se bude ještě jednat

Ministerstva teď řeší, jak s povolenkami za 50 miliard naložit. Jejich rozdělení mezi výrobce elektřiny podporuje MŽP i ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek.

"Kritici chtějí, aby peníze měl stát a určoval, který investiční plán je nejlepší. Vůči tomu jsem obrovský skeptik, protože jsme se už mohli přesvědčit, že stát neví, co dělá. Věřím tomu, že firmy jsou motivovány, aby CO₂ odstraňovaly a aby to vyhovovalo jim a ne jiným zájmům," míní Kocourek.

Ani jiná ministerstva, kterým by se peníze z povolenek hodily, pravděpodobně nebudou tlačit na jejich prodej. "Tyto peníze si nárokovat nebudeme," uvedl ministr zdravotnictví Leoš Heger, který přiznává, že peníze pro svůj resort potřebuje.

Podle Jana Ondřicha z Candole Partners se státní rozpočet nachází v takové situaci, že by bylo povolenky lepší prodat. "Kdyby to ministr financí Miroslav Kalousek myslel s rozpočtem vážně, snažil by se jednoduše získat velké finanční zdroje. Za prodej povolenek by dostal určitě víc bodů, než kdyby osekal platy učitelům nebo hasičům," dodává Ondřich.

Důležité slovo bude mít v tomto případě ministerstvo financí, které není o přidělení povolenek výrobcům elektřiny úplně přesvědčené. "Žádná dohoda mezi resorty není. O návrhu ještě budeme jednat," řekl ministr financí Miroslav Kalousek.

Nikita Poljakov
S přispěním Petra Lukáče

Co jsou to emisní povolenky.

Evropský systém emisních povolenek (EU ETS) byl spuštěn v roce 2005 a je jedním z pilířů evropské klimatické politiky. Jeho cílem je snižování emisí CO₂. Velcí producenti tak musí od národních vlád nakupovat povolenky v množství odpovídajícím vypouštěných emisí. Jedna povolenka je ekvivalentem 1 tuny CO₂ vypuštěné do ovzduší.

Způsob přidělování povolenek

Všechny emisní povolenky měly být prodávány energetickým firmám v aukcích. Evropská unie nicméně na nátlak Polska povolila výjimku těm členským zemím, které mají alespoň 30procentní podíl jednoho typu fosilních paliv na výrobě elektřiny a HDP nižší než 50 procent průměru EU.

Tyto státy tak mohou energetickým společnostem až 30 procent emisních povolenek rozdat. Ty je poté musí investovat do projektů, které povedou ke snížení emisí CO₂. Investice musí dosáhnout minimálně hodnoty přidělených povolenek. V České republice bude v roce 2013 přiděleno 70 procent všech povolenek, toto množství bude postupně klesat až na nulu v roce 2020. Celkově bude v České republice v letech 2013 až 2020 přiděleno 108 milionů povolenek v hodnotě asi 1,9 miliardy eur (46 miliard korun).

Energetické firmy, které dostanou přidělené povolenky, se ve svých investičních plánech zavázaly celkem proinvestovat 6,3 miliardy eur (154 miliard korun). Největší podíl povolenek připadne společnosti ČEZ, a to 63 procent. Zbylých 70 procent povolenek, které nebudou darovány firmám, bude prodáno v aukcích. Jedná se tak zhruba o 252 milionu povolenek v hodnotě asi 108 miliard korun. Tyto prostředky bude moci využít stát, jediným omezením je podmínka směřování alespoň 50 procent z těchto zdrojů na snižování CO₂.

Počet zdarma přidělených povolenek do roku 2020

rok 2013
27 060 778

rok 2014
23 194 953

rok 2015
19 329 122

rok 2016
15 463 301

rok 2017
11 597 447

rok 2018
7 731 652

rok 2019
3 865 821

2020
0

360 milionů
za 154 miliard korun je zhruba celkový počet a hodnota povolenek, které budou v období 2013 až 2020 alokovány.

252 milionů
za 108 miliard korun je zhruba počet a hodnota povolenek, které půjdou do aukcí. Tyto příjmy budou moci být využity ve státní rozpočtu.

108 milionů
za 46 miliard korun je zhruba počet a hodnota povolenek, budou přiděleny energetickým firmám zdarma výměnou za ekologické investice.

Zdroj: Národní plán investic

Anketa - Je lepší, aby stát emisní povolenky prodal v aukci, nebo rozdal výrobcům elektřiny?

Martin Kocourek, ministr průmyslu a obchodu

Ani jeden postup není dokonalý. Spíš ale věřím firmám, které jsou motivovány k tomu, aby snižovaly emise. Jsem obrovský skeptik vůči tomu, aby stát určoval, do jakých opatření mají firmy investovat. Párkrát jsme se mohli přesvědčit o tom, že stát neví, co dělá.

Přemysl Šašek, projektový manažer výrobní divize ČEZ

Využití povolenek pro výrobce elektřiny je pozitivní ekonomickou motivací liberalizovaného tržního prostředí. Nevyužití a nepodání návrhu na přidělení povolenek by bylo špatným obchodním rozhodnutím.

Marek Hatlapatka, analytik společnosti Cyrrus

Schválení tohoto návrhu přinese jistý profit České republice, protože stát bude tržit z větších dividend ČEZ a přinese do Česka velké investice. Nutnost kupovat všechny povolenky by ale měla na ceny elektřiny minimální dopad, protože je cena určována na německé burze.

Martin Bursík, bývalý ministr životního prostředí

Nemůžeme to brát tak, že firmy dostanou něco zadarmo. Tyto prostředky přece musí odněkud jít, v tomto případě z možných veřejných prostředků. Nyní se musíme ptát, co z toho má stát? Místo toho by mohly jít peníze z prodaných povolenek například do zateplování, obnovitelných zdrojů a programu Zelená úsporám, kterému došly finance.

Jan Šrytr, ekologický právní servis

Samotná existence výjimky nebude motivátorem ke zlepšení kvality českého energetického mixu. Mnohem větším motivátorem budou regulace platné od roku 2016. Zisky z povolenek jsou peníze, které by mohly být potenciálním příjmem státního rozpočtu. Energetické podniky by to vůbec nezabolelo.