zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Kvůli Ostramu má Česko ostudu

31.08.2011
Sanace, staré zátěže
Kvůli Ostramu má Česko ostudu
Na postup při likvidaci ropných lagun si stěžuje dánská ambasáda. Lídr projektu Geosan má potíže s odbytem a neplatí dodavatelům.

Kvůli obří státní zakázce na likvidaci stoletých ropných lagun po zkrachovalé ostravské chemičce Ostramo má Česko mezinárodní ostudu.

Nedávno objevili polští úředníci nelegální sklad s kaly vyvezenými z Ostrama ve slezském Sosnowci. Teď řeší problém Ostrama i Dánsko. Zástupci dánské ambasády a šéf tamního odpadkářského koncernu Inreco Tom Horrmann si dnes jdou na ministerstvo průmyslu stěžovat na sdružení Čistá Ostrava, jež pro stát 2,6miliardovou zakázku na sanaci Ostrama zajišťuje.

Dánové chtějí vědět, jak se ministerstvo staví k tomu, že Geposan, který je lídrem sdružení Čistá Ostrava, neplatí za provedené práce dodavatelům, mezi nimiž je i firma Baltom, česká dcera Inreka.

Baltom má na likvidaci odpadních lagun Ostrama chráněné patenty a do jara tu zajišťoval většinu prací. Začátkem srpna se obrátil na arbitrážní soud kvůli Geosanu. Tvrdí, že mu Geosan zůstal dlužen asi 100 milionů korun, navíc mu neoprávněně vypověděl smlouvu a nahradil jej dalším partnerem - pardubickým Šamonilem.

"Dostali jsme se kvůli Geosanu do druhotné platební neschopnosti, brzdí nás to na jiných zakázkách," zlobí se šéf Baltomu Miroslav Balcar. Baltomu navíc hrozí pokuta za nelegální skladování kalů z lagun na Ostravsku - i to je podle Balcara důsledek postupu Geosanu.

Geosan o Ostramu teď nechce mluvit. "Předpokládáme, že v polovině září bude jasné, jak to se zakázkou Laguny Ostramo vypadá," uvedla mluvčí Vlasta Končelová.

Stát do sporu Geosanu s dodavateli zasahovat nechce. "Stát platí Geosanu včas, ten je povinen platit do 15 dní dodavatelům. Nemůžeme do jejich vztahu vstupovat," říká Josef Havelka ze státního podniku Diamo, které je objednavatelem sanace. Podobně mluví náměstek ministra průmyslu Tomáš Hüner.

Problémů kolem Ostrama přibývá. Selhává totiž celá technická koncepce, s níž Čistá Ostrava před sedmi lety vyhrála soutěž o tuto zakázku. Řešení spočívá v tom, že se z kalů z lagun vyrábí alternativní palivo, jež za poplatek měly odebírat cementárny a elektrárny. O palivo ale není zájem, ze 120 tisíc vyrobených tun se zatím podařilo spálit ani ne polovinu, a to v Polsku. "Nevíme, kde je zbytek, asi někde na skládkách. Odebírá je několik firem, o nichž nemáme přehled," říká Josef Havelka z Diama.

Geosan chtěl kaly pálit v cementárně Lafarge u Litvínova, ale plán zhatila rada Ústeckého kraje, jež přijala usnesení, podle nějž "striktně odmítá záměr přepravit na území kraje upravené kaly z Ostrama za účelem skladování a následného spálení firmou Lafarge Cement".

Začínají se proto ozývat firmy, které tvrdí, že by zakázku zvládly lépe než Geosan. "Změna dodavatele je ale nereálná," soudí náměstek Hüner. "Když začnete hrát zápas v hokeji, nemůžete v půli začít kopat fotbal," dodává.

Likvidace lagun po chemičce Ostramo

2,6 mld. Kč
je hodnota této státní zakázky (bez DPH) - lze ji zvyšovat jen o inflaci

1 mld. Kč
byla zatím vyčerpána

Zakázku získalo ve veřejné soutěži v roce 2004 sdružení Čistá Ostrava pod vedením firmy Geosan Group. Musí zlikvidovat celkem 300 tisíc tun ropných kalů ze tří odpadních jímek (lagun) a kontaminovanou zeminu. Geosan marně žádá zvýšení ceny o 631 milionů korun.

rok 2015
byl původní termín dokončení sanace

rok 2018
je vládou prodloužený termín sanace

Sdružení Čistá Ostrava
Lídr sdružení: Geosan Group
Členové sdružení: Aquatest, OHL ŽS Brno
Objednatel a garant zakázky: Diamo, s. p.

AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
14
8. 2017
14-18.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí