Čtvrtek, 28. března 2024

Zeleň - symbol moderní obce. Tradiční výsadby se nepřežily

Vydejme se na výlet do fiktivní obce. Projíždíme malebnou krajinou a pak si to už alejí namíříme z mírného kopečku rovnou do vsi.

Zeleň - symbol moderní obce. Tradiční výsadby se nepřežily

Míjíme hřbitov s kaplí, projíždíme ulicí s předzahrádkami a ovocnými sady. Za domy zahlédneme humna s pasoucími se zvířaty a zeleninové zahrady. Zastavujeme v centru na návsi s kostelem a rybníkem. Toto je ideální představa o uspořádání obce a zároveň zeleně, která se ve všech částech obce nacházela, nachází či by se nacházet měla.

Dříve bývalo uspořádání zeleně ovliv-ňováno zejména hospodářskými a provozními potřebami. Širokokorunné stromy měly protipožární funkci, sloupovité topoly nahrazovaly hromosvody, stromy na návětrné straně obce působily jako větrolamy, na hranicích pozemků byly vysazovány hraniční stromy. Stromy byla označována památná místa v krajině - kapličky, boží muka, křížky, i významné stavby v intravilánu. U jednotlivých domů se vysazovaly rodové stromy. Aleje podél cest poskytovaly stín i ovoce poutníkům a umožňovaly jim orientaci v krajině.

Nemalá část toho, co dnes vnímáme jako estetické hodnoty, vznikala původně z užitných důvodů. Zároveň veškerá výstavba a výsadba vycházela z obecných estetických a myšlenkových principů doby (symetrie, tvarosloví, náboženský systém), které byly upraveny v místním, lidovém duchu. Právě proto mají tradiční venkovské výsadby kvalitu věcí obecně krásných a zároveň ctí specifický místní charakter a měřítko krajiny.

Náves. Je mimořádně významným veřejně využívaným prostorem. Nejdůležitější součástí zeleně byly stromy zdůrazňující nejpamátnější a nejvýstavnější stavby, liniové výsadby kolem vodních ploch, kvetoucí předzahrádky, oplocené zahrádky okolo pomníků. Původní hospodářsko-provozní funkce dnes definitivně ustupuje do pozadí. Tím víc roste společenský a kulturní význam návsi jako místa setkávání, místa, kde se nacházejí nejdůležitější budovy (kostel, obecní úřad), i místa reprezentujícího historii obce (nejstarší objekty, památníky a pomníky...).

Užší škála funkcí neznamená umrtvení návsi či nutnost měnit její tradiční vzhled. Současná přeměna návsí na parčíky se silnými městskými prvky s nepatřičným uspořádáním a nevhodnou skladbou dřevin (jehličnany, pestrolisté listnaté dřeviny, zahuštěné výsadby keřů) přináší ztrátu tradičních hodnot. Důležité je navázat na historickou výsadbu na návsi, ošetřovat a chránit staré stromy, postupně odstraňovat nevhodné dřeviny. Ne každá obec má tak krásnou náves jako Zálší (viz foto vpravo nahoře), ale koncepční výsadbou vhodných druhů dřevin můžeme položit základ budoucího malebného vzhledu návsi.

Ulice. Má základní funkce: dopravní, obytnou, hygienickou a estetickou. Nejčastější zelení je předzahrádka. Ideální je předzahrádka s květinami - trvalkami nebo letničkami, popř. kombinovanými záhony květin a zeleniny. Někde sázejí do předzahrádek jeden či více ovocných stromů. Ke škodě věci se teď na vesnici vyskytují předzahrádky typicky městské s barevnými jehličnany a plochami vysypanými kůrou.

Výsadba alejí je podmíněna šířkou prostoru ulice. Není vhodné, aby stromy zhoršovaly světelné poměry v domech či na zahradách. V užších ulicích jsou proto vhodnější stromy s vysoko nasazenou korunou nad nízkými vesnickými domy. Použití malokorunných stromů je spíše městskou záležitostí, ale i zde bychom nalezli některé vhodné druhy a odrůdy. Lze použít i stromy kvetoucí, ale barva květů by měla být blízká původním ovocným dřevinám, tj. bílá či světle růžová. Koncepčně lze řešit zeleň v ulicích nových obytných celků a naplánovat tam pásy zeleně s výsadbami stromů už v územní studii a sjednotit i uspořádání předzahrádek. Aleje mohou sjednotit roztříštěnou soukromou výstavbu domů, ale nejsou samospasitelné.

Hřbitovy. Bývaly zakládány kolem kostelů, často na vyvýšeném místě, přičemž nižší obvodová zeď je vizuálně spojovala s okolím. Významnou plochu zeleně z nich činily stromy po obvodu či podél středové cesty, stejně jako četné travnaté plochy mezi hroby. Od 80. let 18. století bylo pohřbívání uvnitř měst zakázáno a řada hřbitovů byla přesunuta mimo intravilán. Ale až do 2. poloviny 20. století si hřbitovy udržely tradiční ráz. Teprve ty nejnovější se od něho odchýlily. Bylo by dobré doplnit je výsadbami stromů, a vytvořit tak jednotnou koncepci hřbitova a přístupové cesty k němu.

Ostatní plochy. Školní zahrady zahrnují plochy pěstební a naučné, školní, eventuálně dětské hřiště, pro odpolední činnost žáků. Sportovní a zemědělské areály bývají umístěny na okraji obce a měly by být od ní i krajiny odděleny výsadbou domácích druhů dřevin.

Soukromé zahrady. Mívají velmi rozdílný charakter, který je dán zvláště dobou jejich výstavby a typem obytných staveb. U všech je však dnes evidentní přechod od funkce hospodářské k funkci okrasné a obytné. Byla by však škoda, kdyby úplně zmizely staré ovocné sady, zeleninové a květinové zahrady s typickými pivoňkami, ostrožkami, liliemi, růžemi apod. I moderní zahrada u nových domů může být upravena v souladu s principy lokální venkovské zahrady a může přitom plnit pouze funkci okrasnou.

Zeleň bytových domů. Vícepatrové nájemní domy postavené většinou v 2. polovině 20. století nejsou pro venkov typické. Vysoká stromová zeleň v jejich okolí může jejich velikostní i hmotovou disproporci více či méně zakrýt. Při výsadbě je vždy nutné brát zřetel na využitelnost vznikajících ploch zeleně pro obyvatele obce.

Krajinná zeleň. Vazba intravilánu obce na krajinu byla scelováním polí a likvidací polních cest a mezí silně narušena. Nyní lze v rámci pozemkových úprav, popř. při realizaci územních systémů ekologické stability (ÚSES), tyto chyby zmírnit, ať už výsadbou biokoridorů, alejí v krajině nebo revitalizací vodních toků. Vždy vysazujme domácí druhy dřevin, nejlépe výpěstky místního či alespoň tuzemského původu. U ovocných alejí je třeba požadovat vysokokmeny na vzrůstných podnožích. Lze obnovit krajové místní odrůdy, ale pak je třeba je několik let dopředu, nejlépe ve spolupráci s místním ovocnářem, napěstovat. Pro výsadby v krajině je vhodnější použít stromy větších velikostí než malé odrostky, které vyžadují velkou následnou péči.


NATAŠA BARTLOVÁ
KATEŘINA BARTLOVÁ
BARTL s. r. o.


Střešní zahrady na venkově - splynutí s okolní přírodou

Jedním ze současných trendů moderní architektury, který se stále více dostává do popředí zájmu vlastníků domů a bytů, jsou střešní zahrady, známé také pod názvem vegetační nebo zelené střechy. Jejich kouzlu se těžko odolává. Běžně se s nimi setkáváme ve městech, ale stále častěji už i na vesnicích či v okrajových částech větších sídel.

Zelené střechy patří neodmyslitelně k nízkoenergetickým domům a skvěle se využívají tam, kde je žádoucí, aby stavba byla téměř neviditelná a splynula s okolním terénem. Jsou ceněny pro své ekonomické, ekologické, hygienické, psychologické, estetické i rekreační funkce. Jednou z jejich největších výhod jsou tepelně a zvukově izolační vlastnosti. Navíc, pokud si zákazník zvolí stavbu extenzivní střešní zahrady, příjemně ho překvapí nízké nároky na údržbu, takže si klidně může vyjet na několikatýdenní dovolenou a o zahradu se nemusí starat.

Tento komfort si však může dopřát i tehdy, pokud si zvolí střechu s technologií intenzivní střechy, tzn. s výsadbou stromů, keřů, travin, trvalek atd. Součástí intenzivní střešní zahrady je totiž vždy automatický závlahový systém, který se o dostatečný přísun vody postará. Jen se musíme připravit na to, že výskyt plevelů bude na intenzivní střeše o něco vyšší než na střeše extenzivní, kde je zaplevelení díky nízké vrstvě substrátu minimální.

Je potěšitelné, že i v malých obcích se najdou starostové, kteří sledují současný trend a dokáží velmi efektivně využít technologii zelených střech. Například ve Spešově na Blanensku tak z dříve neútulné, prázdné terasy kulturního domu nyní vytvářejí pěkný prostor s budoucí oázou zeleně. Díky střešní zahradě se nejen zlepší hygienické a estetické podmínky, ale taková úprava přinese navíc také užitnou plochu, která může být využita k posezení i relaxaci.

ZAHRADA Olomouc s. r. o. při stavbě zelených střech spolupracuje s firmou Optigreen, jejíž technologii využívá. Optigreen má v tomto oboru již více než třicetiletou zkušenost. Jako partnerská firma poskytuje svým zákazníkům a projektantům plnou podporu formou konzultací jak ve fázích projektu a při jeho realizaci, tak i během následné údržby zelených střech. Používáme přírodní, ekologické materiály, čímž chráníme přírodní zdroje.

Navštivte naše webové stránky www.stresni-zahrady.cz a dozvíte se víc.

JAROMÍR OPRAVIL
DANA RYGAROVÁ
ZAHRADA Olomouc s. r. o.

Zdroj:Moderní obec
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů