Na Vysočině je evidováno kolem 230 starých ekologických zátěží

Na Vysočině je evidováno kolem 230 starých ekologických zátěží. Podle údajů, které ČTK poskytl krajský úřad, jde hlavně o střední a menší hrozby pro životní prostředí. Dvě nejpostiženější lokality v kraji už jsou vyřešeny. Zmizela skládka jedovatých látek v Novém Rychnově a do jara příštího roku skončí sanace skládky nebezpečného odpadu v Pozďátkách. Kraj sestavil žebříček 20 nejhorších zátěží, které prý teď ale bezprostředně svému okolí neškodí.

"Nejdůležitější zátěže máme zmapované. Situace je teď taková, že žádná z nich není v takovém stavu, že by ohrožovala spodní vody, ovzduší a podobně," řekl radní kraje Zdeněk Ryšavý.

Staré ekologické zátěže jsou často pozůstatkem průmyslové výroby dávno zaniklých podniků. V krajském seznamu nejrizikovějších starých zátěží figuruje na prvním místě stále ještě skládka v Pozďátkách na Třebíčsku. Následuje skládka Snahy v Brtnici a skládka kalů u Proseče na Pelhřimovsku. U dvou posledně jmenovaných se zatím zřejmě žádné sanace nedělají.

Na některých jiných místech v kraji se situace zlepšuje. Podle informací havlíčkobrodského inspektorátu České inspekce životního prostředí (ČIŽP) se aktuálně provádějí sanační zásahy ve čtyřech lokalitách. Práce z větší části platí stát. Jde o starou zátěž v pelhřimovském Alfatexu, kde hrozilo znečištění toků, a také o zátěže v závodech Mars Svratka, Velamos v Náměšti nad Oslavou a Tokoz ve Žďáru nad Sázavou.
Podle údajů v systému evidence kontaminovaných míst na internetu jsou náklady na sanaci v Alfatexu 36 milionů Kč bez DPH.

"Jde o čerpání znečištěných podzemních vod nebo o těžbu znečištěných zemin," přiblížil prováděné sanační práce v kraji Karel Strašík z ČIŽP. Další dvě místa v kraji se po sanaci monitorují. Podle inspekce byla sanace některých dalších starých zátěží na Vysočině zařazena do chystaného mnohamiliardového tendru na odstranění starých ekologických škod v celém Česku; projektová dokumentace se chystá u pěti lokalit.

Stát zvažuje, že některé ekologické zátěže nechá odstranit v rámci superzakázky za desítky miliard korun. Tendr se týká 510 lokalit po celém Česku. Nejlevnější nabídku podala firma Marius Pedersen Engineering, a to ve výši 56,8 miliardy korun, vyplývá z informací, které dnes zveřejnilo ministerstvo financí po otevření obálek s nabídkami. Zatím ale není jasné, zda vláda zvolí tento způsob řešení, nebo velký tendr zruší a vydá se cestou dílčích projektů. Kritici míní, že v supertendru by stát za odstraňování zátěží zaplatil víc, než je nutné.
Podle krajského radního Ryšavého teď firmy nabízejí kraji i obcím zpracování projektů likvidace ekologických zátěží s tím, že se na to dají sehnat evropské dotace. Pro takové projekty je ale potřebné spolufinancování a kraj prý peníze na takový účel teď nemá. Obce samy také takovou finanční zátěž táhnout nechtějí.

Obec Proseč kvůli tomu vyjednanou evropskou dotaci odmítla. Do lomu u Proseče se před lety vozily nebezpečné odpady z humpoleckých strojíren, mimo jiné v nich bylo hodně chromu. Loni získala obec příslib na 1,7 milionu korun z evropských fondů na analýzu území. Odborníci měli prověřit, jestli průsaky ze skládky neohrožují vodohospodářsky chráněné povodí Želivky.

Zastupitelstvo Proseče ale potom od projektu ustoupilo, protože se bálo možného zadlužení, řekl prosečský starosta Petr Žatečka. Obec by podle něj musela zajistit část financí; přitom ročně hospodaří s necelým milionem korun. "To je k neutažení," konstatoval starosta.

Evropská unie ale přispěla rozhodujícím dílem k odstranění dvou největších ekologických problémů v kraji. Sanace skládky v Pozďátkách za půl miliardy korun začala loni v květnu. Předtím z ní léta unikala voda znečištěná kyselinou sírovou a těžkými kovy. Napřed byl vyvezen všechen odpad, kterého bylo asi 31.000 tun, pak se těžilo kontaminované podloží. Několikahektarové území bude do příštího jara upraveno a osázeno keři a stromy.

Nebezpečná skládka u Nového Rychnova byla odstraněna už před několika lety. Sanace stála kolem 40 milionů korun. Stále se tam ale monitoruje kvalita podzemních vod.