zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ministr Kocourek chce omezit právo veřejnosti na informace o toxických látkách

17.09.2011
Chemické látky
IPPC
Zdraví
Ministr Kocourek chce omezit právo veřejnosti na informace o toxických látkách

Z registru znečišťování má zmizet víc než polovina údajů

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhuje, aby nadále do Integrovaného registru znečišťování (IRZ) ohlašovaly své emise a informace o odpadech jen firmy, jejichž činnost sleduje evropský registr úniků

a přenosů (EPRTR). Současně by podniky měly přestat ohlašovat většinu látek produkovaných do odpadů. Díky tomu by z IRZ zmizela více než polovina celkových hlášení o emisích do ovzduší, vody a půdy a údaje od přibližně 900 z 1520 firem. Mezi nimi i těch, na které si lidé nejvíce stěžují, například laminátovny či dřevozpracující průmysl. Lidé na Vysočině či ve Zlínském kraji by přišli o více než 80 % informací o únicích toxických látek z průmyslových provozů. Za více než 6 let své působnosti přitom IRZ pomohl mnoha občanům prosadit jejich právo na zdravé životní prostředí. K výzvě Arniky za zachování IRZ v dosavadním rozsahu se připojilo již více než 120 starostů a zastupitelů z obcí celé České republiky a mezi nimi i senátor Jiří Dienstbier.
"IRZ vznikl dříve, než evropský registr E-PRTR, a lépe odpovídá potřebám lidí. Evropský registr je pouze databází hlášení z vybraných průmyslových oborů, z níž však jen těžko posoudíme dopad emisí na životní prostředí. Nezjistíme například, kolik toxických látek vypouštějí menší provozy. Omezením rozsahu ohlašování na úroveň evropského registru by lidé přišli o celkový pohled na znečišťování svého životního prostředí průmyslem, neboť do IRZ by hlásily prakticky totožné podniky, které podléhají integrovanému povolení, tedy takové, nad kterými již je kontrola," vysvětluje Ing. Jana Altunkaya z Arniky, vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů.
Do registru by nadále už nemusely své emise hlásit firmy vyrábějící díly a výrobky z plastů a laminátů. Právě tyto podniky jsou přitom často důvodem stížností obyvatel na nepříjemný zápach, jehož původcem je potenciálně karcinogenní styren. Podobně by odpadla ohlašující povinnost podnikům dřevozpracujícího průmyslu, které mnohdy vypouštějí rakovinotvorný formaldehyd. Dále by z registru zmizely podniky elektronického, automobilového, strojního a leteckého průmyslu nebo chemické čistírny.
Arnika již od počátku fungování IRZ sestavuje žebříčky největších znečišťovatelů podle vlivu jednotlivých látek na životní prostředí i lidské zdraví. Kdyby se MPO podařilo prosadit jeho návrh, byly by tyto žebříčky velmi zkresleny. Příkladem mohou být tabulky pro karcinogenní látky pro celou Českou republiku, z nichž by zmizely firmy na prvních třech místech (viz příloha 1). Ještě hůře by dopadly krajské žebříčky, kde by zmizelo až 90 % údajů (viz příloha 2).
IRZ pomohl již mnoha lidem. Příkladem je kauza podniku Knauf Insulation, sídlícího v Krupce na Teplicku, kde byli lidé obtěžováni zápachem z tohoto provozu. Podle vyjádření paní Mgr. Miloslavy Bačové z občanského sdružení "Zdraví pro Krupku" to byl právě až IRZ, který přiměl Knauf ke změně jeho chování. Zatímco v roce 2006 přiznal podnik emise formaldehydu ve výši 3500 kg, v roce 2009 změnil používané pojivo a letos by už v žebříčcích neměl figurovat.
Podobnou zkušenost mají i lidé a úřady na Vysočině, kteří se díky IRZ dověděli, jaké je spektrum a množství vypouštěných škodlivin u jednoho z největších jihlavských znečišťovatelů ovzduší. I na základě tohoto zjištění a kvůli vzrůstajícímu množství stížností obyvatel přistoupilo statutární město Jihlava ve spolupráci s Krajem Vysočina a Krajskou hygienickou stanicí k realizaci projektu "Vyhodnocení kvality ovzduší průmyslové zóny města Jihlavy a z něho vyplývajících zdravotních rizik". Tento projekt byl ukončen v roce 2009, kdy byly výsledky měření představeny a interpretovány ve vazbě na zdraví obyvatel a byla stanovena opatření ke zlepšení stavu. Pokud by byl IRZ zrušen či omezen, byla by informovanost veřejnosti menší a nelze vyloučit, že by řada podniků nepřistupovala tak aktivně a ochotně ke spolupráci s městem a krajem a k realizaci opatření pro zlepšení kvality ovzduší. "Představitelé Kronospanu tvrdili, že to, co stoupá z komínů závodu, je jenom pára," vzpomíná vedoucí pobočky Arniky v Jihlavě Ing. Jana Vitnerová. "Dnes víme, kolik zdraví škodlivých látek tu páru doprovází. Omezení IRZ by znamenalo velký krok zpět k temnému nevědomí," soudí Vitnerová.
Deformaci IRZ v důsledku zmíněného návrhu dokresluje fakt, že po seškrtání by z něj zmizela většina čistíren odpadních vod. "Protože většina chemických látek končí právě v odpadních vodách, pomáhají nám čistírny odpadních vod rozpoznat zatíženost regionu průmyslovým znečištěním či zjistit, nakolik se čistota prostředí v regionu naopak zlepšuje," říká Ing. Jana Altunkaya z Arniky.
K seškrtání povinností má dojít v rámci tzv. ekoauditu české legislativy. Pracovní skupina k IRZ složená ze zástupců ministerstev, krajů, podniků a nevládních organizací se sejde již příští týden, v úterý 20. září 2011. Záměr poté dostane na stůl ke konečnému projednání vláda. MPO argumentuje ekonomickými úsporami ve výši 3 miliard korun českých. Jejich kalkulace vychází z předpokladu, že pokud se nevymezí blíže činnost podniků, které musí do IRZ ohlašovat, bude muset sledovat své emise cca 300 000 podniků. Výši úspor zpochybnily ve zprávě pro pracovní skupinu Ministerstvo životního prostředí i Česká inspekce životní prostředí. "Výpočet MPO vychází z kalkulace úspor 10 tisíc Kč na jeden provoz. To je ovšem částka, která žádný podnik ani nezachrání ani nepoloží," komentovala výpočet MPO tisková mluvčí Arniky Mgr. Zora Kasiková.
"Toto nešťastné řešení může mít za následek omezení práva veřejnosti na informace o toxických látkách v životním prostředí a ve svém důsledku naopak snížení konkurenceschopnosti podniků v rámci Evropy, kde v řadě zemí platí přísnější normy než u nás a k regulaci škodlivin dochází jen jinými legislativními nástroji než je IRZ," upozorňuje RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady, sdružení Arnika.
Ukázka dopadu omezení IRZ v několika regionech:
Žacléř / Lampertice (Královéhradecký kraj)
- problém zavážení bývalého dolu odpadem
"Jakmile jsou odpady uloženy v zemi, nedá se zjistit jejich přesné složení. IRZ nám tak poskytuje možnost alespoň částečné kontroly nad tím, co firma do našeho regionu přiváží a jaká rizika z toho mohou plynout. IRZ nám pomůže v prokázání původu látek, vyskytujících se například v sedimentech. Z těchto důvodů bychom naopak uvítali rozšíření registru o látky, které jsou u nás problematické a registr je nesleduje, například o perfluorované látky nebo další bromované zpomalovače hoření," říká Jiří Jirásek, zastupitel města Žacléře a radní pro životní prostředí.
Jihlava (Kraj Vysočina)
- emise z průmyslových podniků Kronospan
"Vysočina je vnímána jako kraj s kvalitní životním prostředím a čistým ovzduším, nicméně i zde se najdou výrazné zdroje znečištění. IRZ vnímáme jako důležitý nástroj pro sledování stavu znečištění ovzduší nejen kvůli snižování stávajících emisí, ale také kvůli prevenci. Na základě výše zmíněného projektu připravujeme v současné době obdobný projekt zaměřený na celé území Kraje Vysočina, kdy bude probíhat monitoring 24 měst a obcí, především těch, kde jsou průmyslové podniky či výrazná dopravní zátěž. Chceme také zmapovat vliv malých zdrojů znečištění, který se v našem kraji s velkou roztříštěností sídelní struktury stále zvyšuje. V každém případě považujeme redukci informací v IRZ za krok zpět a nesouhlasíme s ní," zdůrazňuje Zdeněk Ryšavý, radní Kraje Vysočina pro životní prostředí.
Krupka (Ústecký kraj)
- emise z podniku Knauf Insulation
"Informace z IRZ poskytly obyvatelům Krupky argument pro vyjednávání s podnikem Knauf Insulation. Ten byl díky tlaku veřejnosti donucen zavést modernější a čistší technologii. Lze tedy říci, že IRZ přispěl nejen ke zlepšení životního prostředí v Krupce, ale i k tomu, aby podnik získal konkurenční výhodu a možnost prezentovat se jako zodpovědná firma. Pokud by došlo k omezení IRZ, ztratili by lidé možnost kontroly například v případě, že by se v budoucnu podnik rozhodl navýšit výrobu," upozorňuje Mgr. Miroslava Bačová z občanského sdružení Zdraví pro Krupku.
Poznámky pro redaktory:
Co je IRZ
Integrovaný registr znečišťování (IRZ) provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR prostřednictvím České informační agentury životního prostředí CENIA. Lze ho nalézt na adrese www.irz.cz. Údaje o únicích vybraných chemických látek hlásí do registru samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje pouze analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí. Prvním rokem, za který měly podniky povinnost své emise ohlásit, byl rok 2004. Data v IRZ jsou dostupná každoročně na konci září, a to za předchozí rok (k 30. září 2011 budou zveřejněny údaje za rok 2010).
Více o IRZ: http://arnika.org/registr-znecistovani
Co je E-PRTR - Evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek (European Pollutant Releases and Transfer Register).
Od roku 2007 mají podniky povinnost hlásit i do evropského registru znečišťování. Oproti IRZ neobsahuje informace o toxických látkách v odpadech, o únicích styrenu a formaldehydu (týká se pouze 91 látek) a přesně definuje činnosti a jejich kapacity u kterých vzniká povinnost ohlašovat (Nařízení Evropského parlamentu a Rady o EPRTR 166/2006).
E-PRTR je dostupný na stránkách http://prtr.ec.europa.eu
Výzva zastupitelů: http://arnika.org/vyzva-starostu-a-zastupitelu
Podrobnosti o akci Zachovejme IRZ (součásti kampaně Budoucnost bez jedů): http://arnika.org/zachovejme-irz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí