Čtvrtek, 28. března 2024

40 let zelené války

Zelené iniciativy přispěly k vyčištění vyspělého světa. Pouze za cenu toho, že se průmysl i většina špinavých výrob přesunuly do rozvojových zemí.

40 let zelené války

Před 40 lety si dvanáct mužů pronajalo omšelou rybářskou loď Phyllis Cormack a 15. září 1971 vyplulo z kanadského Vancouveru k ostrovu Amchitka u Aljašky zabránit americké armádě v odpálení jaderné nálože. Lidé, kteří pro sebe tehdy poprvé použili označení Greenpeace, v pokusném testu viděli nejen nebezpečí pro mír, ale hlavně pro životní prostředí.

Bomba o dva měsíce později stejně vybuchla, jejich protest však na televizních obrazovkách obletěl zeměkouli a Greenpeace ukázali sílu rodícího se zeleného hnutí.

Hnutí, které od té doby modeluje celý svět. A mění ho dál: příští rok v Evropě,z níž už prakticky vymizely freony, nahradí kompaktní zářivky více než 100 let používané žárovky. Itálie, Švýcarsko a od letošního května i Německo se přihlásily k bezjaderné energetice.

Vyspělé země nejen snižují emise oxidu uhlíku, což pro ně znamená ročně náklady ve výši až dvou procent HDP, ale nutí filiálky svých firem měnit chemické složení plastů na hračky, či dokonce i druh papíru na krabice na zboží.

Oběti už před lety přinesla i móda, která musela oželet bílé tulení kožešiny.

Podnikatelský svět nadšený není. Nejméně se mu zamlouvá právě zelený tlak na nízkouhlíkovou ekonomiku.

>>V Česku budou od roku 2012 nastaveny emisní limity nejpřísněji v Evropské unii. To vede ke snižování konkurenceschopnosti českých firem,<< uvedla pro Ekonom Věra Breiová, tisková mluvčí oceláren ArcelorMittal Ostrava.

Stěžuje si současně i na možnost, že ministerstvo životního prostředí může kdykoli snížit emisní limity a ministerstvo financí zase změnit strategii obchodu s povolenkami.

>>To znamená pro firmy nejen podnikatelskou nejistotu, ale i ztráty ve stovkách milionů korun, což může být likvidační,<< tvrdí Breiová.

Zelená je dobrá

Na počátku 70. let, kdy se zelené organizace a strany z víru levicového radikalismu a idealismu všeho druhu rodily, se takové zákazy a příkazy zdály nemožné. Vyspělé země v čele se Spojenými státy, kterým sekundovala západní Evropa a Japonsko, právě dovedly k vrcholu masovou výrobu.

Bílé límečky tam již začaly přečíslovat ty modré a počítače klepaly na dveře, nicméně ekonomickým statistikám vévodila čísla o vytavené oceli, umělých hnojivech, počtu osobních vozů nebo nových dálnicích.

Lidé vedle Beatles či Led Zeppelin, v jejichž skladbách z té doby ještě není po ekologii větších stop, obdivovali kosmonauty, piloty či jaderné vědce.

I když se tento hospodářský vzestup postaral o dosud neobvyklou životní úroveň a přinesl stabilitu, nebyl založen za zdravých základech.

Ocelárny, chemičky, obří tankery i monokulturní zemědělství přesycené pesticidy znamenaly ohromný nápor na životní prostředí.

Začouzený pokrok najednou měl mnoho kritiků. Měnilo se veřejné mínění, do boje za záchranu zelené planety najednou vytáhl frontman skupiny U2 Bono Vox či americká popová hvězda Michael Jackson.

Ekologizující kněz Thomas Berry sázku na ekonomické bohatství označil za průmyslově-technologický fundamentalismus, který selhal.

Dnešní svět, alespoň ten vyspělý, se zdá jiný. Komíny, rozlehlé haly a hluk se vytratily, dominantním sektorem se staly služby. Podíl průmyslu na tvorbě HDP poklesl z 38 na 27 procent. Vládnou banky, investiční společnosti, firmy spojené s internetem. Nejsilnějším odvětvím se stává turistika.

Vzorem nové >>vyčištěné<< ekonomiky může být Velká Británie nebo Švédsko. Všude tam výkon roste a životní prostředí se přitom dále viditelně zlepšuje.

Greenpeace jako alarm

Jak vlastně zelené hnutí, do něhož se postupně zapojily miliony lidí, funguje?

>>Na jedné straně stojí lidé, kteří alarmují veřejné mínění, například Greenpeace. Na opačném konci jsou klidnější organizace, které se starají hlavně o osvětu a výchovu ve školách,<< řekl týdeníku Ekonom Ivan Rynda z Karlovy Univerzity.

Mezi oběma póly se pak pohybují specialisté a zelení lobbisté, kteří se dočasně mění třeba na ministerské úředníky, a rovněž zelené strany. Ty přímo ovlivňují tvorbu zákonů a rozhodování vlád.

Minimálně v Evropě dosáhli zelení velkých úspěchů. >>Prosadili do mediálního prostoru ekologickou agendu a jejich názory ovlivnily i zbývající strany, nejen sociální demokracii, ale i pravý střed,<< vysvětluje sociolog Daniel Kunštát.

V USA se ikonou zelených stal někdejší demokratický viceprezident Al Gore, který málem zasedl i v čele Bílého domu.

Prosazoval dokonce globální Marshallův plán, který měl rozvojovým zemím usnadnit přechod na ekonomiku šetrnou k životnímu prostředí.

Naposledy si zelení připsali velký úspěch v sousedním Německu, kde donutili spolkovou vládu Angely Merkelové k závazku uzavřít do roku 2022 atomové elektrárny.

Jak Barbie dostala kopačky

Ekologické hnutí za své krátké historie napsalo několik výrazných příběhů. Mezi ty se šťastným koncem patří boj o záchranu ozonové vrstvy.

V roce 1928, kdy experti amerického koncernu DuPont uváděli na trh první freony, nikoho nenapadlo, o jak nebezpečné chemikálie jde. První článek o ozonové díře vyšel v časopise Nature až v roce 1975.

O 10 let později se pod tlakem ekologických aktivistů schválila Vídeňská úmluva o ochraně ozonové vrstvy.

Podstatné bylo, že za výměnou freonů za jiné chemikálie v chladničkách nebo návratem k mechanickým rozprašovačům stály firmy, které na tom dokázaly zbohatnout.

Podobně ambiciózní je teď bruselský program, který do konce příštího roku nahradí klasické žárovky výkonnějšími, a tím úspornějšími zářivkami. Likvidace >>edisonek<< sice má stále mnoho odpůrců, ale roční úspory elektřiny vyčíslili experti evropské komise na 11 miliard eur (ekvivalent celoroční spotřeby Belgie).

Poměry dospěly tak daleko, že o přímý střet s předvojem zelených, s Greenpeace, dávno nestojí ani obří firmy.

A tak si tato třímilionová organizace mohla připsat body při záchraně tropických pralesů. Ty dál mizejí ohromným tempem, loni však donutila potravinářskou společnost Nestlé ukončit kontrakty s dodavateli palmového oleje, kteří mění indonéské lesy na plantáže.

Letos obletěla svět další kampaň. Barbie, asi nejznámější panenka, se v ní téměř rozešla se svým přítelem Kenem: ten ji obvinil, že se i ona zapletla do kácení pralesních velikánů. A především její výrobce, americká firma Mattel. Forenzní testy prokázaly, že papírové obaly na jeho hračky obsahují vlákna z indonéského dříví. Stejně dopadly krabice firem Disney, Hasbro či Lego.

>>Věříme v sílu spotřebitelské volby. Velké značky dají na názory svých zákazníků,<< vysvětluje mluvčí českých Greenpeace Lucie Jakešová.

Důležitým bitevním polem se stal také internet. Firmy často mění postoj ve chvíli, kdy je jejich vedení zaplaveno e-maily z celého světa se slovy: >>Pokud budete dále obchodovat se společností XY, přestáváme kupovat vaše výrobky.<<

Ne vždy jsou výsledky tak jednoznačné. Typickým příkladem se stal tlak vědců a ekologů na zákaz používání DDT, chemikálie hubící hmyz. V 70. letech sice zmizel další karcinogen, avšak drahé náhražky za DDT zůstaly mimo možnosti chudých zemí. To způsobilo, že se do tropů spolu s komáry opět vrátila malárie a s ní statisíce mrtvých.

Prokletý uhlík

Příběhem s otevřeným koncem zůstává tažení proti oxidu uhličitému. V sázce je příliš mnoho, protože plnění dohodnutých závazků na ochranu ovzduší v zemích OECD znamená ohromné náklady na nové technologie a jejich dotace. Příkladem může být třeba 30 miliard korun ročně na podporu české fotovoltaiky.

Dílčí úspěchy ekologové, pro něž je zápas s globálním oteplováním hlavní prioritou, už zaznamenali. Hlavně jde o Kjótský protokol o snižování emisí a přídělech emisních povolenek, který byl podepsán pod tlakem tvrzení, že Maledivy, Seychelské ostrovy či Fidži skončí vinou tání polárních ledovců pod vodou.

Vadou na kráse je fakt, že bez rostoucích emisí skleníkových plynů si není možné představit hospodářský vzestup rozvojových zemí. Kam navíc vyspělé státy, respektive jejich firmy, už od 70. let přesouvají velkou část produkce poškozující přírodu a zdraví. Uhlíková regulace k tomu byla dalším impulsem.

Ačkoli velkým lákadlem, jak připomíná šéf české pobočky Greenpeace Čestmír Hrdinka, je vedle měkké ekologické legislativy i řádově levnější pracovní síla.

Tak či onak globální produkce CO2 bez ohledu na krásné řeči vzrostla za posledních 10 let o třetinu, i když například v Česku ve srovnání s rokem 1990 došlo k jejímu osmiprocentnímu poklesu.

Předáci zemí třetího světa přitom mají na mezinárodních konferencích stále pádný argument na svoji obranu. Spotřeba energie zůstává bez ohledu na zelenou osvětu například na jednoho Američana čtyřikrát vyšší než v Číně. Při porovnání s Indií jde dokonce o poměr 13:1.

Mohli by ještě připomínat, že i kácení nynějších tropických pralesů v Brazílii, povodí Konga či v Indonésii je srovnatelné s likvidací lesů během průmyslové revoluce v Evropě.

Z toho všeho je jasné, že snaha o výraznější přibrzdění emisí oxidu uhlíku, které převažující část vědecké komunity považuje za příčinu růstu teplot a nestabilního klimatu se suchy, záplavami a hurikány, zůstává během na dlouhou trať.

Halasné aktivity zelených vyvolávají odpor ekonomických liberálů. Pro českého prezidenta Václava Klause dokonce jde o zásadní téma. V environmentalismu vidí stejnou hrozbu, jakou kdysi představoval marxismus.

Zelená tématika však už stejně dávno pronikla do ekonomické vědy. Důraz klade na ochranu veřejných statků, za něž považuje kupříkladu i samočisticí přírodní procesy, na zápas s přirozenými monopoly a důsledné započítání externalit. Tedy dodatečných nákladů, které se běžně do cen nepromítají. Výsledkem je velký tlak na regulace.

Řada věcí přitom ani v teorii není dotažena do konce. >>Výkony firem, které pracovaly na čištění Mexického zálivu poté, co tam unikla ropa z vrtné plošiny, vedly podle současné praxe zcela absurdně k růstu HDP. Přitom by to mělo být přesně obráceně a rozhodně by se měly odečítat,<< podotýká Ivan Rynda z Univerzity Karlovy.

Energie z vesmíru

Změnili ale svět a jeho ekonomiku skutečně jen zelení? Například největší česká firma, elektrárenská společnost ČEZ se pod jejich tlakem být necítí.

>>Ve svých projektech jednoduše plníme legislativní požadavky. Jde přece o společenskou odpovědnost firmy, jejíž přirozenou součástí je péče o životní prostředí,<< řekla týdeníku Ekonom tisková mluvčí ČEZ Eva Nováková.

Zelení naopak mohou tvrdit, že zmiňovaná legislativa vznikla pod jejich domácím i zahraničním tlakem.

Řada futurologů se ale o ekologii nezmiňuje vůbec a místo ní zdůrazňují roli vědy a technologií, jejichž vývoj zasouvá mnohé problémy, které se zprvu zdály fatální, do pozadí.

Ještě v roce 1920 v USA považovali za největší klimatický problém bláto na cestách. Příčinu ohromných dopravních problémů. Nikoho nenapadlo, že se brzy začne jezdit po asfaltových silnicích a posléze po dálnicích.

Podobně teď americký expert na budoucnost George Friedman předpovídá, že dnešní rozepře nad spalováním fosilních paliv a jejich případnou náhradou jadernými reaktory vyřeší za nějakých 50 let další technologický skok.

Ten má přinést energii z vesmíru, konkrétně z obřích slunečních elektráren na geostacionárních drahách nebo na Měsíci, ze kterých se začne přenášet mikrovlnným zářením. To má odstartovat vlnu na elektřinu náročné robotizace. >>To uvítá zejména vyspělý průmyslový svět se snižujícím se počtem obyvatel a vysokým podílem penzistů,<< dodává Friedman.

Rozhodným odpůrcem představy, že by požadavky zelených mohly přispívat k nějakým inovacím, je Miroslav Ševčík z Vysoké školy ekonomické v Praze. >>Ekologická opatření snižují konkurenceschopnost a ve svém důsledku zatěžují životní prostředí mnohdy více, než kdyby nebyla přijata,<< tvrdí. Připomíná, že často jde o návrhy nepřátelské ke konečným spotřebitelům, které směřují k prosazování požadavků různých zájmových skupin a do zeleného hávu se jen halí.

Faktem je, že Čína vystřídala USA v pozici dílny světa a stala se největším producentem uhlí či oceli.

Co když to ale není žádná tragédie a jen se naplňuje vize slavného futurologa Alvina Tofflera, občasného poradce amerického prezidenta Ronalda Reagana?

Ten už před časem rozdělil svět do tří skupin. Na civilizaci motyky, kde převažuje zemědělství, průmyslové společnosti a nejmodernější státy, jejichž symbolem je počítač a využití informací.

Pak by přesun klasického průmyslu na východ či třeba do Brazílie nebyl věcí zelené politiky, ale důsledkem modernizace západního světa.

Jiní k tomu dodávají, že svět podstatně mění i nová organizace obchodu založená na globálním trhu a vzestupu obřích nadnárodních firem, které razí cestu jak novým vynálezům, tak kulturnějším vztahům mezi lidmi.

Kam při takovém pohledu vlastně patří zelení? Na jedné straně mají s novou technologickou vlnou mnoho společného. Zmíněný Al Gore vedle ekologie stejně vehementně prosazoval internet. Zelené nelze oddělit ani od nových trendů v energetice či dopravě, například od využití síly větru a slunce a od elektromobilů.

Současně však mají vůči dravému technologickému pokroku mnohé výhrady. Místo o budoucí záplavě energie hovoří o úsporách a brojí proti mamutím firmám. A mnoho času věnují i boji proti geneticky upraveným plodinám, ačkoli mnozí odborníci právě v genovém inženýrství vidí budoucnost nejen zemědělství, ale i medicíny a lidského druhu vůbec.

Až zezelená třetí svět

Životní prostředí se za posledních 40 let výrazně zlepšilo. Platí to ale jen pro vyspělé země, v rozvojových zemích je situace katastrofální.

V Číně průmysl znečistil nejméně 70 procent řek a jezer. Nejde jen o statistiky, mezi rybáři na řece Jang-c'-ťiang došlo k prudkému nárůstu nádorových onemocnění a ekologické problémy představují podle odborníků časovanou bombu v základech čínského hospodářského zázraku.

>>Vývoz špíny do třetího světa je samozřejmě katastrofou. Je to jedna z příčin faktu, že globální ekonomika v podobě, jakou známe, stojí před krachem,<< zdůrazňuje Rynda. Podle něho už dál není možné zboží na jednom místě vyrábět a pak je rozvážet po celém světě. V daleko větší míře se bude muset spotřebovávat - třeba za cenu celních opatření - přímo na místě.

Liberálové o něčem takovém nechtějí slyšet. Podle nich problém ochrany přírody v rozvojových zemích vyřeší trh. V jejich kruzích koluje teorie, že sám hospodářský vzestup znamená záruku lepšího životního prostředí.

Američtí ekonomové Gene Grossman a Alan Kruger před 20 lety dospěli k závěru, že k takovému zlomu dochází, pokud HDP na hlavu dosáhne hladiny mezi sedmi a osmi tisíci dolarů.

Pokud by to byla pravda, tak si rozvojový svět na čistou vodu a vzduch či zdravé potraviny ještě počká. Dnes by takový práh měl být kvůli inflaci výše. Ale i tak: Čína je zatím jen na 4280, Indie na 1260 a Afrika (po zahrnutí svých ropných států) na 1200 dolarech.

AUTOR: Josef Pravec
AUTOR: Lukáš Rozmajzl

Milníky zeleného hnutí

13. ledna 1980 Devět let po první akci Greenpeace vznikla německá Strana zelených. Jeden z jejích předáků Joschka Fischer se později dokonce stal ministrem zahraničí. Foto: ČTK

11. března 1982 Jeden z prvních úspěchů Greenpeace: poslanci Evropského parlamentu odhlasovali zákaz dovozu tuleních kožešin do zemí EU. Foto: Profimedia.cz

10. července 1985 Francouzské tajné služby potopily plachetnici Rainbow Warrior. Její přítomnost u jaderné střelnice v tichomoří měla Paříži zabránit v dalších testech. Foto: Profimedia.cz

10. prosince 1997 Podpis Kjótského protokolu o redukci skleníkových plynů v ovzduší. V něm se vyspělé země zavázaly snížit emise CO2 o pět procent oproti roku 1990. Foto: ČTK

17. dubna 2009 V platnost vstupuje nařízení Evropské komise o postupném zákazu prodeje klasických žárovek. Do Evropy se definitivně přestanou dovážet v roce 2012. Foto: Shutterstock

30. května 2011 Agitace zelených a jejich volební úspěchy donutily spolkovou vládu Angely
Merkelové k přijetí plánu na ukončení jaderné energetiky v Německu.

Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů