Jiří Leschtina: Vstanou noví Romanové
Romanův ústup z čela společnosti ČEZ nevyvolal o nic menší poprask, než kdyby náhle odstoupil ministr financí. Už to napovídá, že zvěsti o rostoucím vlivu šéfa polostátního molocha na vládní politiku nebyly přehnané. Přesto bychom neměli podléhat dojmu, že jeden protřelý byznysmen mohl zásadně ovlivnit ekonomické směřování státu. I když se o to Martin Roman občas snažil.
O slabosti politiků pro bohaté manažery není pochyb. Ministři jim ochotně vycházejí vstříc. Naštěstí je ale vlivných průmyslníků dost na to, než aby se jejich zájmy kryly. Nikdy nevytvoří sevřenou armádu přísahajících na jednu Bibli.
Není pochyb, že Roman ovládal ministry průmyslu. Když čteme energetické koncepce Kocourka nebo jeho předchůdce Tošovského, vane z nich jaderný dech stratégů ČEZ. A když bývalý ministr životního prostředí komplikoval Romanovi modernizaci elektrárny Prunéřov, levou rukou zařídil jeho odvolání. A na jeho místo prosadil bývalou tiskovou mluvčí uhelných elektráren ČEZ.
Poté ale, co ČEZ bez konzultace s vládou vyhlásil tendr na půlbilionovou dostavbu Temelína, vyděsil jak nejsilnější strany, tak vlivné lobbisty, chystající si zbraně do jaderného tendru. Možná tehdy si někteří lidé v ODS i ČSSD uvědomili, že je načase přiškrtit Romanovy ambice.
Ať už ale bude ředitelem ČEZ kdokoliv, vliv polostátní velefirmy na politiku rozhodně neupadne. Její propojení s jakoukoliv vládou by nahlodala snad jen privatizace ČEZ. Mluvit o ní se ale nesluší. Přinejmenším od odstátňovacího martyria Zemanovy vlády, které skončilo naprostým fiaskem.
Lze namítnout, že státníky i poslance si hladce omotávají kolem prstu i soukromé firmy. Hušák nebo Železný jsou příklady přímo legendární. Jenže právě Sazka nebo CET 21 byly ztělesněním oné sedliny v českém podnikatelském rybníčku. Manažeři z velkých západních firem bývají přece jen únosnější formát. Viděl někdo třeba ředitele Škody Auto, jak se v záři toskánského slunka jurodivě plácá po břiše s českým premiérem?
AUTOR: Jiří Leschtina
AUTOR-WEB: www.ihned.cz