zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Temelín je riskantní investice, ale politici nemají jinou volbu

26.09.2011
Atomová energie
Temelín je riskantní investice, ale politici nemají jinou volbu
Privátní firmy na rozdíl od těch polostátních jaderné bloky nestavějí. Bojí se, že prodělají.

Premiér Petr Nečas zavelel a nový generální ředitel ČEZ jeho poptávce dnes vyhoví. Jaderná energie bude pilířem staronové strategie, kterou dnes Daniel Beneš představí veřejnosti.

Je ale vzhledem k nynějším okolnostem doma i v Evropě jisté, že se větší Temelín vyplatí?

Na první pohled je jaderná elektrárna dojnou krávou. Po velké počáteční investici produkuje elektrickou energii 40-60 let se zanedbatelnými provozními náklady (pokud se ponechají stranou starosti s vyhořelým palivem). Štěpit atom je výnosnější než provozovat plynovou či uhelnou elektrárnu, nemluvě o poměrně drahé výrobě energie ze slunce či větru.

Přesto zatím nikdo nikdy nepostavil nukleární elektrárnu bez přímé, či nepřímé masivní pomoci státu. Je tu příliš velké riziko.

Problémy začínají už u stavby. U většiny elektráren v historii byly finální náklady mnohem vyšší, než se původně očekávalo. Například cena finského zdroje Olkiluoto, kterou buduje jeden z uchazečů o dostavbu Temelína, francouzská firma Areva, vzrostla z 3,2 na 5,3 miliardy eur.

Obdobně to může dopadnout i s Temelínem v Česku. "ČEZ požaduje dodávku na klíč. Samozřejmě se budeme snažit vyjednat pro nás co nejlepší podmínky," říká Eva Nováková, mluvčí ČEZ. Jenže z jejího vyjádření neplyne, že nové bloky Temelína budou skutečně postaveny za fixní cenu.

Pak je tu - byť i hypotetické - riziko jakéhokoli typu havárie. Pojištění na všechny možné škody způsobené nehodou by stálo tolik, že by se její provozování nevyplatilo. V USA stát nabízí firmám záruky za část škod způsobených jadernou havárií a pomáhá i s úvěry na stavbu, přesto tam soukromé firmy jaderné elektrárny nestavějí.

Mimochodem, české nukleární elektrárny jsou pojištěny proti způsobení škod do výše dvou miliard korun. Ekologické organizace ale tvrdí, že je to málo a že krytí by mělo být padesátkrát vyšší. Zřejmě se počítá s tím, že by část nápravy případných škod nesl tak jako tak největší akcionář, tedy stát.

Tyto nevýhody samozřejmě může vyvážit dostatečně vysoký zisk z prodeje elektřiny. K tomu je za prvé třeba vysoká prodejní cena. Ve střední Evropě k ní přispívá hlavně letošní rozhodnutí německé vlády uzavřít do roku 2022 všechny jaderné elektrárny. Německo bude jako náhradu potřebovat stálý přísun energie ze zahraničí. Přinejmenším krátkodobě bude muset energii dovážet i z Temelína či Dukovan - buď přímo, nebo "vypranou" přes rakouské přečerpávací elektrárny. Je ale těžké odhadnout, zda stejná situace bude trvat po půl století životnosti nových bloků Temelína.

Druhým předpokladem je, aby jádro bylo levnější než konkurenční zdroje. To ale neplatí. "Pokud by v Evropě neexistovaly takzvané emisní povolenky (které fakticky zdaňují elektřinu z uhlí a plynu), výstavba jaderných zdrojů by se nevyplatila. Převálcovaly by je plynové a uhelné," říká Václav Bartuška, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína. Nikdo přitom neví, kolik budou v budoucnu povolenky stát a zda vůbec budou po roce 2020 existovat.

Proč tedy Temelín rozšiřovat? ČEZ musí doufat, že stát mu ekonomickou návratnost nějak zajistí, protože o zaručenou investici tak docela nejde. Jiné možnosti výroby elektřiny jsou totiž v Česku těžko průchodné. Uhlí je málo a závislost na ruském plynu nežádoucí. Zkrátka jak nedávno řekl Miroslav Kalousek, "je to stavba důležitá pro energetickou bezpečnost státu".


200 miliard
Zhruba tolik by podle analytiků měla stát výstavba dalších dvou bloků Temelína.

AUTOR: Marek Hudema
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí