Čtvrtek, 28. března 2024

Noel Morrin: Skanska chce měřit uhlíkovou stopu u českých budov

Novinka. Skanska změří ve svých českých developerských projektech nejen náklady, ale i jejich uhlíkovou stopu - jak budovy zatěžují životní prostředí.

Noel Morrin: Skanska chce měřit uhlíkovou stopu u českých budov

Udržitelný rozvoj měst. I toto téma bylo na programu letošního pátého ročníku Mezinárodního festivalu architektury a urbanismu Architecture Week, který v pondělí odstartoval v Praze. Diskutovat o této problematice se zhruba 50 tuzemskými odborníky (zejména z řad architektů) přijel do Národní technické knihovny Noel Morrin, viceprezident pro trvale udržitelný rozvoj a podporu zeleného byznysu ve švédské stavební skupině Skanska.

Morrin, původem Ir, jezdí do Prahy v pracovních záležitostech pro různé společnosti z oblasti stavebnictví od poloviny 90. let. "Za tu dobu se hlavní město Česka hodně změnilo, většinou k lepšímu," říká Morrin, který se problematikou udržitelnosti zabývá od roku 1999 a ve skupině Skanska od roku 2005.

HN: Proč jste přijel do Prahy tentokrát?

Abych podpořil své kolegy ze společnosti Skanska a zelenou architekturu v zemích visegrádské čtyřky. Zaměřuji se na environmentální a sociální aspekty udržitelnosti. Snažíme se o to, aby budovy byly skutečně soběstačné. Komerční reality jsou o nákladech, jejich hodnotách a následných výnosech z pronájmu. Nedíváme se jen na prvotní náklady stavby, ale na celkové náklady včetně provozních. Usilovně pracujeme na energetické efektivitě. Začali jsme také měřit uhlíkovou stopu u prvních dvou budov. Prvním byl velký kancelářský komplex v Londýně a dokončujeme další budovu pět bloků od Bílého domu ve Washingtonu. A rádi bychom měřili uhlíkovou stopu i tady, v Praze, a v budovách v dalších hlavních městech střední Evropy.

HN: Jak uhlíkovou stopu měříte?

Sledujeme materiály, které při stavbě používáme. Tradičně se sleduje design v porovnání s náklady, ale my sledujeme i uhlíkovou stopu. Můžeme pak zvolit stavební materiály, jež mají nižší uhlíkovou stopu. Ovlivňuje to nejen, co stavíme, ale jak stavíme. Jako jednoduchý případ může sloužit použití bionafty namísto fosilních paliv při výstavbě. Ale týká se to spíše použitých materiálů. Například budova, ve které jsme, je z betonu, který patří mezi materiály, jež Zemi zatěžují uhlíkovou stopou.

HN: Ale bez betonu takové budovy nejde stavět.

To jistě ne, ale do betonu můžete přidat různé komponenty, které snižují uhlíkovou stopu. Můžete si vybrat druh betonu nebo oceli.

HN: Na kterých dalších budovách chcete využít měření uhlíkové stopy?

Naše zkušenosti z projektu One Kingdom Street v Londýně chceme zhodnotit ve Skandinávii. Spojené království patří mezi nejvíce sofistikované země, mají nejpřísnější regulace a požadavky. Využijeme zkušenosti z měření uhlíkové stopy i na vedlejší budově Two Kingdom Street, což je multifunkční projekt kanceláří a hotelu. Naše zkušenosti s projektem v Londýně pak využijeme ve Švédsku, Norsku, Finsku. To samé chceme dělat tady, v Polsku a Maďarsku. V Praze na projektu City Green Court na Pankráci a v Ostravě na novém projektu CB Center Ostrava.

HN: Takže kromě toho, že budou mít vaše budovy certifikáty LEED (hodnotí ohleduplnost k životnímu prostředí, pozn. red.), budou navíc informovat o uhlíkové stopě?

Ano. Určitý typ sofistikovaných klientů, hlavně z řad auditorských a poradenských společností, vyžaduje něco extra. Vždy vyžadují nejprestižnější adresy. Před třemi lety se uhlíková stopa neměřila, my jsme tedy pionýři. Vyvinuli jsme nástroje na její měření a teď se snažíme trh vzdělávat. A i naši klienti chtějí být viděni jako pionýři.

HN: Jeden místní developer prohlásil, že LEED už není pouhý marketingový nástroj, souhlasíte?

Nikoli. Když se podíváte na množství budov, které nejsou zelené, a množství budov, které nejsou udržitelné, tak tomu tak zatím není. Když se podíváte na naše budovy, vždy je prodáme za dobrou cenu, zaplníme je dobrými nájemci a máme dobrý příjem z nájemného. Snažíme se stavět nadčasové budovy, které jsou dobré nejen na tři, čtyři nebo pět let, ale na celá desetiletí.

HN: Jedna věc je nová výstavba, ale co stávající domy?

Ano, budeme renovovat domy ze 70. let na pasivní standard například na jihu Švédska. To samé platí pro kancelářské projekty. U některých projektů nabízíme záruku energetické náročnosti na tři roky. To nikdo nedělá. Věříme si, že jsme schopni ručit za výsledek.

HN: Které země v EU nebo země, kde Skanska působí, jsou podle vás nejlépe připraveny na směrnici EPBD II? (Podle směrnice EU se mají od roku 2020 stavět všechny budovy s téměř nulovou spotřebou energie, pozn. red.)

To je těžká otázka. Ale nemyslím, že by nějaká země, kde působíme, byla připravena. Myslím, že všechny s tím bojují. Je to jednodušší, když máte státní pobídky, ale většina vlád v Evropě má dnes problémy.

HN: V Česku lidé kupují zejména běžné domy, nízkoenergetické mají marginální podíl na trhu. Poptávají energeticky úsporné domy v zahraničí více?

Ano, ve Skandinávii. Ale standardní dům v Česku a ve Švédsku je něco jiného. Nedá se to srovnávat.

HN: Je to otázka nabídky a poptávky, ale většina lidí si za úsporné byty nemůže připlatit.

Není to jen o nabídce a poptávce, ale také o vzdělání. Proto musíme stavět pasivní domy, ale za srovnatelnou cenu jako ty běžné.

HN: Jste na pozici viceprezidenta pro udržitelný rozvoj již šestým rokem, jak se trh udržitelné výstavby za tu dobu ve vašich očích změnil?

Když jsou peníze, staví se i hloupé projekty, ale s příchodem recese jsme za poslední tři roky zaregistrovali, že se více debatuje o tom, jak postavit budovy, které budou dobré nejen v dobrých časech, ale i ve zlých. Více se řeší, jaké budou dlouhodobé náklady a ne pouze prvotní náklady budov. Každý dokáže postavit novou sexy budovu, ale jak se ujistíte, že bude efektivní?

HN: Mění se požadavky i na malých trzích, jako je ten náš?

Mění, ale změny nosí zahraniční investoři. Jsou tu ale výjimky jako banka ČSOB (první budova v Česku, která získala certifikaci LEED, pozn. red.).

AUTOR: Martina Marečková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů