zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Průkopnická obec platí za třídění plastu

18.10.2011
Odpady
Urbánní ekologie
Průkopnická obec platí za třídění plastu

Novinkou v třídění odpadů je použití čárového kódu. Tišnovská radnice počítá s ročním ziskem několika set tisíc korun.



Každý druhý týden projíždí moravským Tišnovem multikára a u barevných popelnic s tříděným odpadem vyzvedává žluté pytle. Odveze je do sběrného dvora, kde zaměstnanci města prohlédnou, jestli v nich jsou skutečně jenom nápojové kartony a plast, zavřou je a čtečkou zaznamenají čárový kód na pytli.

Ten má přidělený každá z dvou set sedmi rodin, která zkouší novinku v třídění odpadků. A radnice je finančně zvýhodňuje: za každé kilo plastu a kartonů ve žlutém pytli odpustí jednomu z rodiny čtyři koruny z částky, kterou ročně městu zaplatí každý obyvatel Tišnova za svoz a likvidaci odpadů.

Obec je jednou z prvních, která zavedla rozlišování pomocí čárového kódu a celý cyklus sběru placeného odpadu tak zajišťuje sama. Jinde musí lidé vytříděný odpad sami odvážet na sběrná místa.

"Lidi z paneláků mají trochu problém, nemají kde pytle uskladňovat. V rodinných domech to jde lépe," vysvětluje tišnovský úředník Václav Drhlík, proč v osmitisícovém městě třídí do pytlů jen dvě stě sedm rodin. "I tak je to úspěch," pochvaluje si Drhlík, který má na radnici nakládání s odpady na starost. "Odpad hned prodáme firmě, která ho dál zpracovává. Kilo za šest korun."

Bez králíků a ovcí

Novinka se zamlouvá i samotným zaměstnancům sběrného dvora. "Hned je vidět, co v tom pytli je. Lidi se dokonce naučili nestrkat tam třeba kus železa, aby to bylo těžší a měli větší slevu. Takže už to nemusíme tak podrobně kontrolovat," usmívá se pan Oldřich.

Jeho kolega zatím popisuje, jak zaměstnanci dvora ve žlutých popelnicích určených pro plast občas našli mrtvou ovci nebo králíka. "Teď už se s tím nesetkáme, díky čárovým kódům víme, čí pytle s odpadky jsou," pochvaluje si.

"Radniční čtečky přiřadí po zvážení pytle informace o jeho váze ke konkrétní rodině. Ta se na konci roku dozví, jakou slevu dostane. Je to spíše symbolické, než aby to výrazně ovlivnilo rozpočet domácností. Ale chceme, aby lidé věděli, že pro ně něco děláme. Část peněz, které z toho třídění získáme, můžeme použít jinde," vysvětluje tišnovský starosta Jan Schneider (ČSSD).

Zatímco svoz odpadu město ještě pořád dotuje, třídění plastů a kartonů už jim přineslo zisk. Pokud vše půjde hladce, radnice vydělá až čtyři sta tisíc korun.

Fólie a lahve zvlášť

"Předchozí vedení s tím nesouhlasilo, báli se, že to lidi nepřijmou a nebudou to využívat. Že se zvýší vandalismus a budou se nám tady povalovat pytle s odpadem. To se nestalo," chválí si starosta. Skutečně, procházka městem to dokazuje.

I proto už začali na radnici vymýšlet, jak systém zdokonalit.

"Uvažujeme o tom, že necháme lidi třídit odpad ještě na nápojové kartony, pet lahve, fólie a ostatní plast. Cena za jednotlivé komodity by se lišila," vysvětluje Václav Drhlík, jak obchod s odpadky napříště zefektivnit. Už se mu ostatně podařilo přesvědčit vedení tišnovské radnice a pořídit ještě kontejnery na bioodpad.


Komunální odpad

Česko zaostává za evropským průměrem

Výjimečný tišnovský systém

Tišnov jako jeden z mála lidem nabízí kompletní servis. Zajistí totiž i odvoz pytlů, takže lidi nemusejí sami docházet do sběrného dvora, stačí nechat odpad před domem. Letos to zkouší třeba i Nový Bydžov nebo Senomaty.

Česko vytřídí jen 20 procent

Podle ministerstva životního prostředí jsou lidé v Česku při třídění a následné recyklaci odpadu značně pozadu za státy EU. Zatímco u nás se vytřídí něco přes 20 procent komunálního odpadu, v Německu, Rakousku, Belgii či Nizozemsku je to více než 50 procent. Většina odpadu, které české domácnosti vyprodukují, končí ve spalovnách, nebo na skládkách.

AUTOR: Kateřina Eliášová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí