zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Znovu? Vláda má na výběr ze tří variant

21.10.2011
Politika
Sanace, staré zátěže
Znovu? Vláda má na výběr ze tří variant

Konec obří zakázky. Ministr financí zastavil jeden z nejkritizovanějších tendrů v české historii. Nabídky firem byly příliš vysoké.

Tříletá anabáze s miliardovým ekotendrem na odstraňování ekologických zátěží je u konce. Distancoval se od něj už i jeho duchovní otec a poslední zastánce, ministr financí Miroslav Kalousek. Nabídky firem jsou podle něj předražené, a vládě tak nedoporučí, aby nejlevnější nabídku od Marius Pedersen Engineering přijala.

S koncem obřího ekologického tendru utichá také část sporů mezi Miroslavem Kalouskem a premiérem Petrem Nečasem.

Kalousek nyní ustoupil a tendr ruší. Překvapivě tak učinil ještě předtím, než vláda otevřela posudky společností Deloitte Advisory a Ernst & Young. Ty totiž budou jediným oficiálním odhadem, na kolik by plánované práce na více než 500 lokalitách mohly přijít.

Kalousek přitom nemá ani tak problém s náklady, které si firmy vyčíslily na samotné provedení čisticích prací. Ty zhruba odpovídaly neoficiálním odhadům, tedy 30 až 40 miliardám korun. Přemrštěné podle něj byly hlavně rizikové přirážky firem a náklady na financování celého projektu.

Zrušení tendru přivítal s nadšením ředitel české Transparency International David Ondráčka. "Z mého pohledu se zodpovědný ministr financí ani jinak rozhodnout nemohl," komentuje situaci. O důvodech zrušení tendru a případných politických sporech odmítá polemizovat, hlavní je podle něho výsledek.

Co dál?

Stát si v zakázce vyhradil právo, že vítěze tendru vybrat nemusí. Arbitráže mu tak ze strany tří firem, které se tendru zúčastnily, nehrozí. A to i přesto, že ty do přípravy tendru investovaly desítky milionů korun. "Celý proces náš přišel asi na 40 milionů," uvádí obchodní ředitel společnosti Marius Pedersen Engineering Pavel Borůvka. V řádech milionů se podle něj pohybují i náklady nasmlouvaných subdodavatelů.

V řádech milionů se podle Kalouska pohybovaly náklady na přípravu tendru i na straně státu.

Arbitráže nicméně mohou státu hrozit ze strany podniků, kterým stát při privatizaci odstranění ekologických zátěží slíbil. U mnohých se totiž zavázal k jejich odstranění do určitého data a začíná mu docházet čas. "Těžko mohu říct, že nehrozí. Na takové prohlášení musí být dva," říká Kalousek.

V současnosti se nabízí tři možné scénáře. Prvním je restart současného tendru, tedy úprava podmínek a opětovné spojení všech zbývajících ekologických zakázek do jedné velké. Vzhledem ke kritice, která se často zaměřuje právě na přílišnou koncentraci zakázek a neprůhlednost celé soutěže, není tato možnost příliš pravděpodobná.

Druhou možností je návrat k dřívějšímu způsobu řešení zakázek. Tedy vypisování soutěží na jednotlivé lokality. Velkým zastáncem takového řešení je například nejmenší člen vládní koalice - Věci veřejné. Stejný názor má i dlouholetý bojovník proti ekotendru, organizace Transparency International.

"Stát by měl tendr rozdělit podle jednotlivých lokalit. Na nich je nutné provést nový průzkum ekologických zátěží, které tam dnes skutečně jsou. Podle jejich urgentnosti by se poté postupně zadávaly tendry na jednotlivé lokality," vysvětluje systém Ondráčka.

Při rozdrobení tendru bude podle Ondráčky veřejná kontrola stále nutná, riziko se ale díky většímu počtu uchazečů sníží. "Namísto tří firem jich bude soutěžit třeba deset," říká Ondráčka. Jednou z možností je podle něj také zvážit udělování dotací těm firmám, které jsou ochotné zlikvidovat ekologické zátěže samy. Tato varianta má naději na život.

Třetím scénářem je rozdělení jednoho velkého tendru na dva až tři menší. Zastáncem takového řešení je například premiér Nečas. Taková úprava by podle něj do soutěže také přivedla větší množství účastníků a mohla by vést k úsporám státu až v řádu desítek miliard korun.

Není však jasné, zda se takových tendrů budou chtít společnosti po zpolitizování a zrušení toho současného účastnit. Pavel Borůvka z Marius Pedersen si není jistý. "To teď opravdu nevím. Riskovali bychom, že kvůli politickým bojům vyhodíme desítky milionů korun z okna," říká pro HN.

"Politickým tématem se může stát téměř jakákoliv zakázka. My se na podobné tendry specializujeme, takže bychom do toho šli znovu," uvádí mluvčí jednoho ze tří finalistů zrušeného tendru - společnosti Geosan Group - Vlasta Končelová.

4 důvody pro ukončení zakázky

1. Nebezpečí korupce

Ekotendr byl od počátku kritizován za to, že sdružením všech zakázek do jedné soutěže vybízí ke korupci a tvorbě kartelů. Ředitel české pobočky Transparency International tendr dokonce označil za největší jednorázový korupční obchod v dějinách této země.

2. Cena? Neznámá

Ministerstvo financí si nenechalo zpracovat posudek, který by odhadl možné finanční náklady na celý tendr. Jediné posudky, které byly vytvořeny letos v létě, vláda stále ještě neotevřela. Politici se tak orientovali podle neoficiálních odhadů. Kompletní výsledky studie, kterou si nechal zpracovat ministr životního prostředí Martin Bursík, jeho nástupce Pavel Drobil odmítl zveřejnit. Bursík nakonec zveřejnil z této studie alespoň odhad celkové ceny. Nabídky všech tří firem, které v tendru zůstaly, byly o desítky miliard dražší, než o kolika odhady hovořily.

3. Zúčastněné firmy

Společnost Geosan Group je spojována s předraženou sanací areálu plzeňské Škody, s velkými problémy se setkává i při těžbě ropných kalů v Ostravě.

4. Zvolená forma jedné zakázky

"U pokusu vyřešit to jedním velkým ekotendrem přece platí, že čím je ta zakázka větší, tím prudčeji klesá počet možných uchazečů. A čím méně uchazečů, tím vyšší vysoutěžená cena."


Cesta od 170 miliard k nule

170 miliard kč

Česko se v první polovině devadesátých let zavázalo, že novým vlastníkům zprivatizovaných firem zaplatí náklady spojené s odstraňováním starých ekologických škod. Jako výši záruk stanovil stát hodnotu privatizovaných společností.


114 miliard kč

byla celková výše garancí státu na likvidaci starých ekologických škod v době vypsání tendru v roce 2008.

Ekologická zakázka je přece něco jako poker. Já licituji o to, aby stát ušetřil. To znamená, aby nabídka ceny, za kterou vítězná firma sanace provede, byla co nejnižší.

Miroslav Kalousek
(září 2009)


33 miliard kč

byl maximální odhad ceny zakázky podle studie, kterou si nechalo ještě za Martina Bursíka (v roce 2009) vypracovat ministerstvo životního prostředí.

Cenová výše, byť i té nejlevnější nabídky, není podle mého názoru natolik přesvědčivá, abych mohl vládě doporučit tuto nabídku přijmout.

Miroslav Kalousek
(včera zakázku fakticky ukončil)


0 miliard kč


Obří ekotendr vyhlásila vláda Mirka Topolánka

Otevření obálek 13. září 2011

56,8 miliardy

Marius Pedersen Engineering

57,8 miliardy

Geosan Group

65,5 miliardy

nabídka uskupení Environmental Services

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
14
8. 2017
14-18.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
21
8. 2017
21-25.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
MŽP ČR
22
8. 2017
22.8.2017 - Seminář, školení
Praha
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí