zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Model zásobování biopotravinami přijaly školy (snadněji soukromé), kde nechybí zápal - v čase krize je však pokrok menší, než se čekalo

23.11.2011
Biopotraviny
Ekologické vzdělání a výchova
Model zásobování biopotravinami přijaly školy (snadněji soukromé), kde nechybí zápal - v čase krize je však pokrok menší, než se čekalo

Projekt "Bioškoly" představuje výsledky dvouapůletého úsilí odzkoušet systém využití potravin v kvalitě BIO ve školním stravování.
Přínos i bariéry jejich uplatnění ve stravě dětí mapovala celostátní konference, nabízející téma k diskuzi i politikům a celé společnosti

"Přínos v obohacení školního stravování o biopotraviny byl oproti očekávání jen poloviční - přestože stanovené parametry výsledků byly v zásadě naplněny (36 podchycených škol a školek pravidelně zařazuje BIO do jídelníčků). Rodiče školáků a předškoláků nesehrávají v prosazování modernějších a zdravějších výživových trendů potřebnou roli hybatele (s výjimkou těch kolem soukromých či na zdravější životní styl přímo zaměřených školek). Naléhavě se ukazuje potřeba vzdělávání dětí, ale i pracovníků školních jídelen v otázkách zdravé výživy. Ze čtyř modelových krajů se BIO v jídelníčcích více prosadilo jen u Středočechů a v Praze, v kraji královéhradeckém a jihomoravském jen ojediněle. Tržby producentů biopotravin od škol, coby perspektivních odbytových míst lokální produkce, zůstaly - patrně nejen vinou krize - hluboce za očekáváním..."
S takovými hlavními závěry dnes ústy svého ředitele Otakara Jiránka představila výsledky končícího projektu "Bioškoly - zavádění biopotravin do škol a předškolních zařízení" společnost Country Life, přední tuzemský výrobce a distributor zdravé výživy a potravin v biokvalitě. Jako realizátor projektu vzešlý z veřejné soutěže Ministerstva zemědělství ČR si vytkl cíl vytvořit a odzkoušet modelový distribuční řetězec, který školám usnadní přímý odběr biopotravin. Zavázal se též, že s dvaceti dalšími českými bioproducenty bude dodávat produkty do nejméně 20 školních stravovacích zařízení ve čtyřech krajích (v Praze, Středočeském, Královéhradeckém a Jihomoravském kraji), přičemž by mělo využívání biopotravin na jídelníčcích dosáhnout podílu 10 %.
Smluvním školkám a základním i středním školám projekt nabízel komplexní logistické zajištění dodávek surovin a potravin od domácích biorolníků a biovýrobců včetně širokého marketingového a poradenského servisu. Nabídku spol. Country Life a jejích dodavatelů, zaměřenou na rostlinnou a mléčnou stravu, doplňovala spol. Biopark, orientovaná na masnou produkci. Občanské sdružení PRO-BIO LIGA, pak garantovalo informačně-výchovné výstupy, mezi něž patřily semináře, kulaté stoly, školní biojarmarky i exkurze na ekofarmy a k producentům biopotravin.
Celkem se uskutečnilo 40 akcí, jichž se zúčastnilo přes tři tisíce lidí. Nejčastější byly exkurze na ekofarmu (16), přičemž ekosedláky tak navštívilo na 800 dětí i dospělých. Školních biojarmarků se uskutečnilo 11 za účasti více než 1700 osob. Šestkrát se konal informační seminář, pětkrát Den otevřených vrat u bioproducentů, dvakrát k šíření myšlenky posloužily infostánky při konferencích o výživě. O tyto akce projevily největší zájem školy Středočechů (17), následovala Praha (14), jižní Morava (6) a Královéhradecký kraj (3).
Kuchařkám spolupracujících školních jídelen byly určeny i kurzy vaření, jichž přímo v kuchyních škol a školek uspořádal Country Life za asistence svého specializovaného kuchaře 51, krom toho jim 65x byly poskytnuty technické konzultace. I těchto možností nejvíce využily středočeské školy.
Mezi zapojenými školami dnes najdeme takové, kde je podíl biopotravin výrazný - např. u soukromých: 98 % u česko-anglické MŠ PIDI MIDI z Prahy 5, 70 % u MŠ Landie v Říčanech,
50 % u MŠ Semínko v Praze 10, ale i takové, kde se podíl pohybuje v jednotkách procent, což v průměru představuje zhruba podíl 10 % . Z větších základních škol mohou inspirovat např. ve všech ZŠ Prahy 10, kde poslední čtvrtek v měsíci nabízejí jídlo z biopotravin, nebo v ZŠ
Mládí ve Stodůlkách v Praze 13, kde vaří z biopotravin jednou každý týden, kdy se BIO objevuje ve třech nabízených obědech. Jiné školy z biosurovin průběžně vaří nejrůznější pokrmy.
Výstupy i akce projektu směřovaly ke všem cílovým skupinám, jimiž jsou rodiče, zřizovatelé a ředitelé škol i pracovníci školních stravoven, ale i dodavatelé biopotravin. Smyslem totiž bylo i zvýšit povědomí o přínosech ekologického hospodaření a posilovat lokální vztahy škol s těmi, kdo jim "potraviny bez chemie" dodávají či nabízejí.
Projektem chtělo MZe ČR rovněž přispět k řešení nepoměru mezi množstvím ekologicky obhospodařované půdy u nás, jejíž podíl (přes 11%) patří k nejvyšším v Evropě, a stále malou produkcí českých biopotravin. Od zvyšování informovanosti pedagogů, personálu školních jídelen i rodičů si slibovalo rovněž upevnění jejich vztahu k biorolníkům, což může napomoci vzniku nových odbytových míst pro lokální bioprodukci, která tím může být postupně dokonce iniciována.
V tom smyslu se však podařilo učinit spíše první krůčky, neboť objednávky ze škol představují zatím pro dodavatele tržby až řádově nižší, než se očekávalo. Opatrnost v množství poptávaných surovin a potravin je však patrně dána nejen napnutějšími rozpočty škol v čase všeobecných úspor a škrtů a snahou nezdražovat v tomto čase rodičům stravné dětí, nýbrž aktuálně i obavou z růstu cen potravin v důsledku změn ve výši DPH.
"Naší největší radostí z výsledků projektu je poznání, že tam, kde kolem školních kuchyní nechybí zápal pro věc a zájem rodičů, se biopotravinám na jídelníčcích školáků daří i s přispěním projektu Bioškoly stále lépe, " shrnuje O. Jiránek. "Naopak s politováním vidíme, že vůle dopřát dětem hodnotnější stravu nekulhá jen vinou všeobecného šetření financí - jedna či dvě zásilky biopotravin měsíčně při chytrém vedení, jak víme, rozpočty jídelen neohrozí - ale i vinou nezájmu či přehlížení důležitosti zdravější stravy kuchařkami a v rodinách. Nutnost výchovy pedagogů, personálu jídelen i děti a veřejnosti na poli zdravějšího životního stylu a výživy tak volá po energičtějších podnětech nejen na poli oborové osvěty, ale i např. ze strany zřizovatelů škol či ministerstva školství, jejichž aktivnější podporu toho trendu postrádali všichni, kdo byli do projektu Bioškoly zapojeni."
O. Jiránek pak uzavírá: "Naše firma by podle možností v zásobování vybraných škol biopotravinami ráda pokračovala. Věřím, že další z oboru se mohou přidat. Stále totiž tvrdíme, že gram prevence je lepší než kilogram léků. Civilizační choroby se rozvíjí již od dětství, mnozí mladí strádají i duševními problémy až závislostmi. Roli zdravé výživy zdůrazňuje stále více lékařů. Biopotraviny přinášejí přidanou hodnotu výživovou kvalitou, snížením rizika kontaminace toxickými látkami, posilováním ekologického cítění. BIO tak má budoucnost. S nadsázkou lze říct, že zdraví nejmladší generace a ekonomické přežití systému naší zdravotnické péče spočívají i v rukou hospodářek a kuchařek škol. Jak potvrzují i zkušenosti z Rakouska či Itálie, kde se ve školách i veřejném stravování lze setkat s výrazně vyššími podíly biostravy, bez další navazující spolupráce státu, subjektů z oboru školství i ekozemědělství zde ale výraznější pokrok nenastane."
­­­­­­­­­­­­­­­­­
Poznatky ze zahraničí i z českých škol používajících biopotraviny představila dnes v Praze také celostátní konference s názvem "Biopotraviny ve školním stravování - aktuální zkušenosti a výhled do budoucna." Byla určena všem cílovým i dalším zájmovým skupinám a navštívilo jí na 130 účastníků. Nabídla i workshopy pro pracovníky školních stravoven, kde byly řešeny finanční otázky, použití méně známých potravin (doplněné ukázkami vaření) i možnosti zásobování bioprodukty. Na konferenci představilo zkušenosti devět osobností z praxe, včetně dvou zahraničních, které seznámily přítomné se stavem používání biopotravin ve školách v Německu a v Rakousku. Nejpalčivější otázky pak přítomní probírali i v panelové diskusi.
S výstupy jednání se lze seznámit na www.bioskoly.cz.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí