Čína i USA bojkotují Nové Kjóto

Doba, kdy Evropa jedná o záchraně svých financí a slibné nejsou ani vyhlídky USA a Číny, není příznivá pro dobrovolné ústupky v oblasti ekologie. "Nové Kjóto", dohodu, která by měla ochránit svět před klimatickými změnami a emisemi škodlivin, se tak zřejmě nepodaří dojednat.

Na summitu v Durbanu, kde měla za účasti 190 zemí dohoda o omezení emisí vzniknout a který končí dnes, vládla pochmurná atmosféra.

"Všichni myslí na krizi eura, nikoli na krizi klimatu," citovala nejmenovaného účastníka konference stanice BBC.

Kjótský protokol, jehož platnost vyprší na konci roku 2012, zavazoval k ekologičtějšímu chování pouze vyspělé země. Nikdy ho nepodepsaly Spojené státy. Jakákoli nová dohoda musí ale kromě USA zahrnovat také Čínu, Indii i další velké znečišťovatele, shodují se evropští politici, kteří by rádi novou dohodu prosadili. Britové usilují o dohodu do roku 2015.

Jejich snahy ale zatím vycházejí naprázdno kvůli odporu všech zmíněných velmocí.

"Opravdu není možné, aby o sobě Čína dál tvrdila, že je malou, křehkou rozvíjející se zemí, která není schopna odpovědnosti," zlobí se na postoj Pekingu Chris Huhne, britský ministr pro energetiku.

Peking se hájí tím, že nemusí emise snižovat tak jako ostatní, neboť 128 milionů Číňanů stále žije pod hranicí chudoby.

Ani USA, ani Čína však nechtějí udělat první krok. Analytici usuzují, že každá velmoc čeká až na to, jak zareaguje ta druhá. "Dostali jsme se do bizarní slepé uličky, kdy se hádáme o definici rozvojové země a vyspělé země, tak jak existovaly v devadesátých letech," stěžuje si Huhne.

"Takže země jako Singapur, který je nyní podstatně bohatší než Británie, je považován za ubohou zemi, jež se nemůže k ničemu zavazovat. Naopak Bulharsko a Rumunsko jsou označovány za rozvinuté země. To mi nedává smysl," dodává britský ministr.

Proti nové dohodě jsou například i Indie či Brazílie. Ty navíc argumentují, že Evropa by se měla Kjótským protokolem řídit dál. "Když jste se k něčemu zavázali, musíte to dodržovat," řekl šéf brazilské delegace Alberto Figueiredo Machado. To ale Evropa odmítá, dokud nevznikne jasný nárys nové dohody.

Marné dohody

Kjóto

Kjótský protokol z roku 1997 zavázal 35 vyspělých zemí snížit do roku 2012 exhalace skleníkových plynů o pět procent pod úroveň roku 1990. Protokol ale nikdy nepodepsaly USA a dokument se nevztahoval ani na velké rozvíjející se ekonomiky, jakými jsou Čína a Indie.

Nové pokusy

EU chce, aby byla navržena nová mezinárodní smlouva, která stanoví omezení skleníkových plynů pro všechny země k roku 2020. USA a Indie ale toto úsilí zatím odmítají podpořit.