Konference o Labi

Německé ministerstvo tak vyslyšelo volání Unie, která kvůli narůstajícím objemům přepravy zboží mezi Českem a severoněmeckým přístavem Hamburk požadovala po berlínské vládě zajištění stabilní splavnosti Labe po většinu roku, aby se část tohoto transportu mohla přesunout na vodu. V současnosti se uskutečňuje převážně po železnici a silnici.

LABE V NĚMECKU ZŮSTANE PÁTEŘÍ TRANSEVROPSKÉ SÍTĚ

Ferlemann oznámil, že spolková vláda přehodnotila své záměry a německý úsek řeky po Lauenburg nebude klasifikovat jako doplňkovou vodní cestu, což u dopravců i české a saské vlády vyvolávalo obavy z omezení investic do tohoto toku. Tajemník nicméně upozornil, že změna nebude mít zásadní význam, neboť ministerstvo v současnosti žádné výraznější nové investice do Labe neplánuje. "Považujeme to za uznání Labe jako dopravní cesty a vnitrostátní říční dopravy na východě Německa," přivítal rozhodnutí spolkového ministerstva šéf resortu dopravy Saska-Anhaltska Thomas Webel. Podobně reagovali také němečtí lodní přepravci.

Proti prohlubování řeky se staví ekologické organizace, které mají obavy, že přírodní ráz Labe tím bude "kanalizován" a břehy toku budou muset být zpevněny kameny. Podle magdeburského Ministerstva dopravy ale žádné ekologické škody nehrozí.

Na české straně má splavnost Labe po 345 dní v roce zajistit plánovaná výstavba plavebního stupně v Děčíně, která je v současnosti ve fázi posuzování jeho dopadů na životní prostředí. České Ministerstvo životního prostředí vrátilo posudek EIA s připomínkami Ředitelství vodních cest k dopracování. Se stavbou dlouhodobě nesouhlasí české a saské ekologické organizace a saské Ministerstvo životního prostředí.

Na konferenci v českém Senátu nabídly hospodářské komory německému státnímu tajemníkovi Enaku Ferlemannovi spolupráci při plánované "Celkové koncepci Labe" v Německu, kde má být řešeno zlepšení splavnosti zároveň s ekologickými aspekty. S tím však bezprostředně souvisí i konkrétní požadavek na českou vládu: Protože nyní v Německu existuje záruka zlepšení plavebních podmínek, měla by se rychle zahájit výstavba plánovaného jezu u Děčína. "Labe nabízí velké šance jako říční napojení hamburského přístavu až do Česka. Tuto šanci chceme využít," uvedl Ferlemann.

Jiří Aster, prezident Unie komor Labe/Odra a viceprezident Krajské hospodářské komory Ústí nad Labem, řekl, že prohlášením německých zástupců jsou zároveň v Německu ukončeny z našeho pohledu téměř nesrozumitelné diskuse o reformě správy vodních cest a lodní dopravy a úvahy o zařazení Labe do vedlejší sítě. Stavba jezu v Děčíně může konečně začít.

OČEKÁVANÝ NÁRŮST PŘEPRAVY V HAMBURKU

Na tiskové konferenci v pražském Senátu zdůraznil Hans-Jörg Schmidt-Trenz, generální tajemník Unie komor Labe/Odra a hlavní jednatel Obchodní komory města Hamburk, význam Labe a říčních lodí: "Doprava v hamburském přístavu vzroste do roku 2025 jenom v oblasti kontejnerů na 22 až 25 mil. TEU. Následkem toho bude říční doprava muset přepravit místo dnešních 3 mil. TEU v budoucnu 8 mil. TEU. Tento objem lze zvládnout pouze s podstatně vyšším využitím říčních lodí s nízkými emisemi CO2."

Schmidt-Trenz také přivítal, že se nyní konečně začne řešit otázka výstavby koncentračních hrází na tzv. zbývající trati u městečka Hitzacker v rámci celkové koncepce pro Labe, která má zohlednit ekologické i ekonomické zájmy: "Pokud je Labe splavné po 345 dní na hloubce 1,6 m, lze dopravu plánovat dopředu a stává se tak ekonomickou. Pomocí nových hrází se zabrání neustálým pískovým náplavám a konečně se odstraní plavebně problematický úsek u městečka Hitzacker." Stálé bagrování považuje Schmidt-Trenz v porovnání s novými hrázemi za horší variantu, a to z ekologického i z ekonomického hlediska: "Pokud se bude říční proud díky novým hrázím sám lépe regulovat, bude z toho na tomto místě Labe těžit i ekosystém. Kromě toho je výstavba hrází rozumná i z pohledu rozpočtové politiky. Investice se po několika letech zaplatí, protože náklady na bagrování vznikají každý rok znovu." Na německém Horním Labi budou na vylepšení určitých problémových mís t dostačovat menší opatření.

PRAŽSKÁ REZOLUCE

Na závěr konference valná hromada Unie komor Labe/Odra schválila tzv. Pražskou rezoluci, která mimo jiné vyzývá vládu České republiky, aby byla brzy zahájena stavba jezu v Děčíně a aby byla zajištěna hloubka plavební dráhy Dolního Labe na české straně mezi Střekovem a státní hranicí se SRN v souladu s požadavky Dohody AGN.

Rezoluce dále vyzývá německou spolkovou vládu, aby zajistila stabilní plavební dráhu Labe po českou hranici minimálně na hloubce 1,6 m po 345 dnů v roce, aby byla v kritériích pro poskytování podpory kombinované dopravě zohledněna vedle železniční dopravy i říční doprava a aby byla "Celková koncepce Labe" vyvíjena s ohledem na integraci příslušné ekonomické oblasti.

Obě vlády pak Rezoluce vyzvala, aby se dále zasazovaly o začlenění Labe do páteřní transevropské sítě (TENT core network), což již navrhla i Evropská komise, a aby byla ustanovena pracovní skupina zúčastněných ministerstev a obou parlamentů, která bude společně pracovat na lepší splavnosti Labe a doplňujícího systému řek a kanálů a bude slaďovat ekologické a ekonomické požadavky.