Chytrá energie versus Temelín

Nová dánská vládní koalice představila inovativní energetickou politiku. Plán počítá s přechodem na stoprocentní obnovitelnou ekonomiku včetně dopravy do roku 2050. Energetika bude ze sta procent výhod čistých zdrojů těžit již od 2035. Konkrétně v elektroenergetice pak již do deseti let dodají větrné elektrárny polovinu potřebné energie. Závislosti na uhlí se pak Dáni zbaví do roku 2030.

Prestižní Mezinárodní energetická agentura (IEA) v nové studii hodnotí roli obnovitelných zdrojů. Čisté zdroje dodávají přes 19 % světové energie a pomohly tak ušetřit 300 milionů tun oxidu uhličitého. Zpráva hodnotí podporu pro zelenou energetiku. Na rozdíl od domácího prostředí v ní vidí dobrý impuls pro investice s ekologickými přínosy i pro zvyšování energetické bezpečnosti.

V zemích OECD jsou dlouhodobě podporovány konvenční zdroje podstatně více než obnovitelné zdroje. Do poloviny 70. let minulého století byla podpora výzkumu v oblasti obnovitelných zdrojů a úspor v podstatě nulová. Situace se změnila v souvislosti s ropnou krizí.

Jak ukázaly nejnovější simulace japonského provozovatele havarovaných reaktorů ve Fukušimě firmy TEPCO, proniklo roztavené jaderné palivo mnohem hlouběji do betonového dna prvního bloku, než se dosud předpokládalo. Podle vědců se zastavilo pouhých 37 cm od vnějšího ochranného pláště. Ten je přitom poslední bariérou, která odděluje obsah reaktoru od okolního světa.

Dva evropské projekty výstavby reaktoru EPR se potácejí v technických problémech. Ruské staveniště budoucí jaderné elektrárny Leningradskaja 2 se potýká s obdobnými potížemi. Zborcení výztuže při betonování vnější stěny ochranné obálky u prvního bloku pozdrží stavbu o několik týdnů.

Likvidace následků chemického loužení uranu po těžbě v Podještědí, které v okolí Stráže pod Ralskem zanechalo množství zamořených vod o velikosti jedenapůlnásobku Slapské přehrady, si z veřejných zdrojů vyžádá až 32 miliard korun. Sanace krajiny bude trvat více než třicet let. Další desítky miliard pak bude nutné investovat do vyčištění ostatních lokalit.

Švédský úřad radiační ochrany doporučil, aby provozovatelé jaderných elektráren ztrojnásobili částku, kterou ukládají na speciální účet zřízený za účelem likvidace jaderných odpadů.