Emise z ostravských kalů limity neporušují, ukázalo měření

Čížkovická cementárna Lafarge spalováním ostravských kalů imisní limity neporušuje. Vyplynulo to z měření, které firmě vypracovala nezávislá laboratoř. Odpůrce spalování to ale příliš neuklidnilo: povolené hodnoty prý uměle navýšila výjimka od krajského úřadu a i jim se blíží výsledky měření až ze 70 procent. Vedení firmy i krajského úřadu pak aktivisté kritizovali ještě víc než před samotným měřením. Vedení firmy už i rozhodlo, kdy s přimícháváním kalů začne - bude to na přelomu února a března.

Přesné výsledky měření vedení cementárny zatím jen ukázalo přes projektor, podrobnou tabulku ale novinářům zatím dát nechtělo. Z výsledků vyplývá, že oxidy dusíku odpovídají zhruba 70 procentům limitů, oxidy síry zhruba 55 procentům a organické sloučenin asi 40 procentům. "Jsme rádi, že se ukázalo, že emise limity splňují," řekl ředitel továrny Ivan Mareš.

"Nevidíme proto důvod, proč to palivo nezařadit do našeho palivového mixu," dodal Mareš. V něm tvoří uhlí jen asi 40 procent; zbytek jsou drcené plasty, gumová drť a jiné kaly, zejména ty zpod litvínovského Chemopetrolu. Spalování ostravských kalů začne na přelomu února a března po pravidelné zimní technologické odstávce provozu.

Cementárna si zadala měření hlavně proto, aby uklidnila veřejnost. Během listopadu se v Litoměřicích i Teplicích proti spalování kalů dokonce demonstrovalo na náměstích a petici podepsalo za několik týdnů asi 10.000 lidí. Minimálně u odpůrců ale výsledky mnoho klidu nevyvolaly. "Na co jsme odsiřovali elektrárny, když tu teď budeme vypouštět jiná kvanta síry?" ptal se rozzlobeně místostarosta Čížkovic Pavel Kimmer.

Další odpůrci tvrdě kritizovali krajský úřad, který podle nich nese hlavní díl viny. Dal totiž cementárně v roce 2007 povolení, které stanovilo volnější limity než při spalování uhlí a mírnější limity mají Čížkovice i ve srovnání s ostatními cementárnami v Česku. Bez toho by podle nich cementárna limity nesplnila. Zástupci úřadu na kritiku příliš nereagovali. "Obraťte se na tiskové oddělení," odpověděla jedné z nespokojených žen zástupkyně kraje. Tiskové oddělení kraje už dříve vzkázalo, že úřad nemá k přehodnocení zákonný důvod.

Cementárna tvrdí, že mírnější normy má proto, že používá jiné vstupní suroviny, v nichž může být více organických zbytků než v klasickém pevném vápenci. "Navýšení je možné, pokud k emisím nedochází z důvodu spalovacího procesu. A naše emise nejsou výsledkem spalovacího procesu," prohlásil Mareš. Výsledky dalších průběžných měření chce firma do budoucna zveřejňovat na svém webu.

V Čížkovicích by se mělo spálit v příštích šesti letech asi 110.000 tun hmoty, vzniklé smícháním vápna a ropných kalů zpod ostravské chemičky Ostramo. Plán budí v severních Čechách velké emoce i proto, že do 90. let platily za nejznečištěnější část Československa a lidé jsou na znečištění ovzduší velmi citliví. Zainteresované firmy a některé státní instituce vysvětlují záměr tím, že čížkovická cementárna je pro likvidaci podobných odpadů nejvhodnějším zařízením v Česku. Výhodné je to i pro firmu, která tak ušetří ročně několik milionů korun za uhlí.

Vítězem současné bitvy mezi odpůrci a cementárnou se stalo sdružení Čistá Ostrava, míní litoměřický sochař Libor Pisklák, který stál u začátku protestů. "Zatímco my jsme tu čekali na výsledky spalovací zkoušky, potichu se sem navezl i zbytek odpadů. Můžeme Geosanu (vedoucí firma Čisté Ostravy) pogratulovat, na poslední chvíli unikl pokutě za čtvrt miliardy," řekl dnes Pisklák. Zakázka za zhruba 2,5 miliardy korun běží už od roku 2004 a kdyby Čistá Ostrava kaly nezlikvidovala do konce roku, přišla by o desetiprocentní penále.

Jan Beránek