Odpadové hospodářství pražského metra

Metro tvoří páteř celého pražského dopravního systému. Svoji přepravní kapacitou a rychlostí přepravy je pro pražskou dopravu nenahraditelné. Přestože je vlastní provoz metra z hlediska životního prostředí v hlavním městě ekologický, zajištění tohoto provozu produkuje přibližně 2600 t odpadu ročně. Z toho je zhruba 450 t odpadu nebezpečného. Na zneškodňování odpadů spolupracuje přibližně dvacet firem, které mají oprávnění pro tuto činnost. Výběru externích partnerů v oblasti odpadového hospodářství je věnována značná pozornost, protože nakládání s odpady musí být nejen ekologické, ale i ekonomické.

Velké množství odpadů, zvláště nebezpečných, vzniká v souvislosti s provozováním zastaralé technologie. Postupnou modernizací, rekonstrukcemi a pokračující výstavbou metra při použití nejmodernějších technologií, jsou vytvářeny podmínky pro optimální spotřebu energií, nižší materiálovou náročnost údržby a snížení množství odpadů. Jedná se zejména o tyto hlavní oblasti:

• vozového hospodářství - obnova vozového parku novými a rekonstruovanými soupravami s nižší spotřebou energie, dokonalejší konstrukcí a delším kilometrickým proběhem mezi jednotlivými stupni oprav,
• nezávislé trakční prostředky - obnova vozového parku modernizovanými prostředky s motory, které splňují platné předpisy pro emise a mají nižší spotřebu,
• transportní zařízení - výměna eskalátorů a výtahů za nové, s dokonalejší konstrukcí, nižší spotřebou energie a menšími nároky na údržbu,
• stavby - používání kvalitních materiálů a technologií umožňující jejich delší životnost při minimálních nárocích na údržbu,
• tunely - dokonalejší způsoby izolace zamezují vnikání průsakové vody,
• energetika - zavádění moderních technologií s vysokou spolehlivostí a účinností umožňující rekuperaci trakční energie při brždění souprav,

V důsledku rozšiřování sítě metra bude přes všechna výše uvedená opatření dále vzrůstat objemové množství odpadu z úklidu stanic a vozů.

Úklid stanic metra

Jedním z ukazatelů kvality poskytovaných služeb je čistota prostředí, ve kterém se cestující pohybují při svých cestách městem. Ve stanicích metra, které jsou v převážné většině vybudovány jako podzemní prostory, tráví tisíce cestujících desítky minut až hodin denně. Tyto prostory musí působit esteticky, upraveně a čistě. Vzhledem k velkému pohybu lidí je velký důraz kladen na hygienickou čistotu. Z těchto důvodů je v DP - Metro věnována zvýšená pozornost kvalitě úklidů, následné kontrole odvedených úklidových prací a likvidaci odpadů vznikající touto činností. Komplexní úklid stanic metra a jejich přilehlého okolí provádí pro DP - Metro odborné firmy, které byly vybrány na základě veřejných obchodních soutěží

Denní úkony úklidových firem:

• zametání a mytí podlahových ploch ve veřejných a neveřejných prostorech stanic,
• zametání přilehlých ploch ke stanicím,
• zametání a mytí schodišť,
• zametání a mytí provozních místností dopravních zaměstnanců,
• čištění pevných částí pohyblivých schodů včetně předpolí,
• stírání prachu z označovačů jízdenek, sloupků, prodejních automatů jízdenek, zábradlí, včetně leštění kovových částí,
• čištění telefonních kabin,
• čištění vnitřních prostor osobních výtahů,
• ve veřejných a neveřejných prostorech stanice vysypávání košů, vymývání vložek košů (na WC po mytí ještě dezinfikovat), příp. výměna jejich igelitové vložky,
• úklid WC ve služebních prostorech,
• odstraňování plakátů a nálepek ze svislých stěn mimo stavební provizoria,
• odstraňování sprejových a jiných nápisů (graffiti),
• v zimním období v otevřených a přilehlých částech stanic odstraňování náledí, sněhu, zmrazků, příp. vody, podle potřeby provádění posypu,
• úklid staničních kolejí.

Úklidové firmy dále zajišťují pro DP - Metro denní službu pro:

• úklid služebních prostor,
• likvidaci nadměrného a mimořádného znečištění (zatopení vodou, rozbité sklo, tekutiny, náledí, sníh ap.),
• mimořádný úklid vozů metra za provozu.

Z úklidu stanic vzniká ročně přibližně 15 308 m3 komunálního směsného odpadu, 1 421 hl splaškové vody a 2 480 kg šrotu. Pevný odpad se po úklidu shromažďuje v kontejnerech ve skladech odpadu. Pravidelný odvoz a likvidace odpadu je zajištěna u odborné firmy, provádějící svoz komunálního odpadu v příslušné lokalitě. Šrot je odvážen na centrální úložiště odpadů v depu Kačerov.

Pro strojní mytí velkých ploch se užívají akumulátorové čistící mechanizmy se zpětným sběrem znečištěné vody. Ostatní povrchy (schodiště, bezpečnostní pásy nástupišť, služební místnosti atd.) se myjí ručně. Použitá voda neobsahuje nebezpečné látky, proto je vypouštěna přímo do městské kanalizace. Nezávadnost používaných čistících prostředků garantují firmy provádějící úklid.

Dezinfekce prostor metra se provádí denně při běžném úklidu, není-li pro některé úklidové práce stanovena jiná četnost. Mimořádná dezinfekce se provádí buď při zahmyzení, nebo na pokyn hygienické služby města (např. při výskytu nakažlivých nemocí).

Úklidové práce ve veřejných prostorech mohou probíhat pouze v noční přepravní výluce (00.30 - 03.50 h). Za tuto dobu musí být očištěno 574 692 m2 podlahových ploch v 51 stanicích. Jedná se o práci značně organizačně náročnou, která nesmí negativně ovlivnit ostatní souběžně prováděné práce a ohrozit ranní zahájení provozu s cestujícími.

Údržba tunelů, staveb a technologických zařízení

Pro zajištění bezpečného a plynulého provozu metra je nutná údržba dopravní cesty. Prováděné práce lze z časového hlediska rozdělit na pravidelné nebo mimořádné a z toho se odvíjí produkované množství odpadů. Z převážné většiny se jedná o odpady ze stavební a demoliční činnosti a vodu z průsaků.

Základní rozdělení odpadů podle vzniku:

Průsaková voda a voda používaná k mytí technologických zařízení a tunelů

V průsakové vodě jsou obsaženy látky a sloučeniny v závislosti na okolních geologických vrstvách, kterými tato voda prochází. Odvádí se samospádem středním odvodňovacím žlabem tunelu do čerpacích stanic a výtlakem přes uklidňovací jímky do městské kanalizace. Stejnou cestou odchází i voda z mytí tunelů, větracích šachet, ventilátorů, tlakových uzávěrů atd. Mycí voda může obsahovat nepatrné množství ropných látek ze spláchnutých úkapů z vozů metra, nezávislých trakčních prostředků a technologických zařízení. Vzhledem k celkovému množství odváděné vody je tato koncentrace nepodstatná. Přesto jsou pravidelně odebírány vzorky pro laboratorní rozbory.

Údržba a úklid tunelů.

Odpad vzniká z údržby, oprav, úklidu a čištění kolejového svršku, ostění tunelů, tunelového odvodnění, fekálních a nefekálních jímek. Tyto činnosti se provádí cyklicky, proto je množství odpadu poměrně stálé. Jedná se o: stavební odpad, směsný komunální odpad, vypikovaný sanitr, kal z jímek a odpad z chemických a jiných injektáží. Do této skupiny patří i kal z mycího stroje TWS 30. Princip čistění tunelů tímto strojem spočívá ve zvíření usazeného prachu, jeho následném mlžném zvlhčení a odsátí do výsypného kontejneru.

Údržba komunikací, staveb a objektů metra včetně dep.

Odpad vzniká ze stavebních úprav, oprav a rekonstrukcí stanic metra a objektů dep. Jeho množství je značně závislé na počtu a rozsahu těchto akcí v závislosti na přidělených finančních prostředcích. Jedná se zejména o beton, cihly, keramiku, živici, písky, zeminu a směsný druhově blíže neurčený stavební odpad.

Údržba transportních zařízení.

Odpad vzniká z údržby a provozu pohyblivých schodů a výtahů. Zde je používáno značné množství maziv pro mazání tažných řetězů, lan, převodovek, kladek atd. Případné úkapy z eskalátorů jsou zachytávány do vany pod pohyblivými schody, kam opadávají nečistoty z vracejících se schodnic. Vzniká směs kontaminovaná ropnými produkty, která je pravidelně odstraňována. Úkapy z výtahů jsou zachytávány v jímce na dně výtahové šachty, která je pravidelně vybírána. Tento odpad je likvidován odbornou firmou mimo podnik.

Očista vozů metra

Běžnou očistu vozů metra lze rozdělit na mytí vozové skříně a úklid interiéru vozu. Všechny tyto činnosti provádí pro DP - Metro odborná firma.

Skříně vozů metra se myjí v depech na strojních rámových myčkách po 4-5 dnech provozu. Použitá voda se po vyčištění a částečné obměně vrací zpět na myčky. Poslední oplach se provádí na nástřikovém rámu, kam je přiváděna pitná voda, která následně doplňuje provozní ztráty v cirkulačním okruhu. Voda po mytí vykazuje minimální znečištění ropnými produkty. Shromažďuje se odděleně od ostatních odpadních vod v akumulačních jímkách. Tato voda se čistí na depu Hostivař a Zličín na reaktoru s plovoucí filtrační náplní KPS Brno a na depu Kačerov na čiřiči ČKD Dukla a pískových filtrech. Do odpadní vody jsou dávkována srážedla síran železnatý, hydroxid vápenatý nebo uhličitan sodný. Kaly se odvádějí do kalové jímky a odtud jsou čerpány na kalová pole. Kalová pole jsou zastřešena a mají písková lože s drenáží, která svádí kalovou vodu zpět do akumulační jímky na špinavou vodu. Kaly jsou po vysušení na 40-50% sušiny vytěženy do kontejnerů a jsou likvidovány odbornou firmou mimo podnik. Čistá voda přepadá do jímky na čistou vodu a je opět čerpána na myčku vozů. Jímky se čistí 4 x ročně a dle potřeby se cca 1 x týdně odpouští část vody z jímky na čistou vodu do kanalizace. Voda je měřena vodoměrem a je sledováno její znečištění (ropné látky, sírany, pH, chloridy, těžké kovy, saponáty).

Úklid interiéru vozů je rozdělen do několika stupňů:
MPO se provádí 1x denně u souprav, které jsou toho dne v provozu s cestujícími. Jedná se o otření opěradel, sedadel, klik a madel, zametání podlah v prostoru pro cestující, úklid kabin strojvedoucích, mytí zpětných zrcátek a čelních oken zvnějšku.

M1 je prováděn za 4 - 6 dní po strojním mytí skříně. Jedná se o mytí opěradel, sedadel, klik, madel a podlah v prostoru pro cestující včetně kabin strojvedoucích a mytí všech oken z obou stran.

M2 je prováděn za 20 -30 dní. Rozsah prací je stejný jako u M1, ale k mytí je použita voda s desinfekčním roztokem. Jsou umyty kryty osvětlovacích těles z obou stran, očištěny vnitřní stěny a stropy a vysáty prostory pod sedačkami.

MP3 se provádí cca 1x ročně. Rozsah prací je jako u M2, ale navíc se provádí leštění interiéru vozu a čištění instalačních prostorů.

Mimořádné čištění, úklid a dezinfekce. Dochází k němu při mimořádném nebo nadměrném znečištění vozu ke kterému dojde při provozu nebo po mimořádných opravách, případně z nařízení hygienika.

Při čištění vozů metra nevzniká nebezpečný odpad. Pouze voda z myček může obsahovat těžké kovy po smývání graffiti (viz. níže).

Postupným zaváděním nových souprav M1 a rekonstruovaných souprav 8171M vznikla nutnost řešit čištění čalouněných sedadel. Úklidová firma používá parní způsob čištění, kdy je pára o teplotě 140 °C aplikována pod tlakem na povrch sedadla. Uvolněné nečistoty jsou zachycovány do textilního návleku nástavce a současně jsou ničeny případné bakterie a mikroby. Výhodou je to, že se používá pouze čistá voda a sedadla jsou za 40 minut suchá. Nevýhodou užívaného čištění sedadel v DP - Metro je zvýšená prašnost sedadel z důvodu chybějícího odsávání. Jako optimální způsob čištění byla doporučena technologie zavedená v odštěpném závodu Elektrické dráhy:

• vysávání sedadla vysavačem s turbocleanem (klepací hubicí),
• nanesení saponátové pěny ve spreji na potah sedadla a její vetření do látky speciálním vibrátorem,
• po zaschnutí pěny, která na sebe naváže nečistoty, opětovné vysátí sedadla pomocí klepací hubice. Pro čištění je použito pěny ROYAL. Doba čištění jednoho sedadla je 9 minut a doba schnutí je 8 hodin.

Četnost čištění:

• vysávání podlahy vozidla - minimálně 1x za 3 dny,
• suché vysávání sedadel - minimálně 1x za měsíc,
• čištění sedadel saponátovou pěnou - minimálně 1x za 2 měsíce.

Čištění odpadních vod obsahujících ropné produkty a likvidaci odpadů na ČOV

Látky ohrožující jakost nebo zdravotní nezávadnost vod vyskytující se v DP - M:

• ropné látky - uhlovodíky a jejich směsi,
• jedy a jiné látky škodlivé zdraví,
• žíraviny, chemikálie a látky sloužící k čištění a odmašťování,
• přípravky k hubení rostlin,
• pevné odpady z opravárenské činnosti kontaminované ropnými látkami,
• kapalné odpady ropného charakteru nebo kontaminované ropnými látkami,
• kaly kontaminované závadnými látkami (RL, Ni, Cd, Pb apod.),
• rozpustné látky (soli).

Odpadní vody obsahující ropné produkty vznikají v depech metra a v opravárenské základně metra (dále jen OZM) při mytí podvozků, součástek a jednotlivých dílů vozů metra, nezávislých trakčních prostředků, z mytí technologických zařízení a to tlakovým mytím postřikem, v komorových odmašťovacích strojích, nebo v odmašťovacích vanách. Do těchto vod jsou přidávány odmašťovací prostředky. Tyto vody mohou obsahovat i řezné kapaliny. V OZM produkují odpadní vody také lakovny. Další odpadní vody obsahující ropné produkty vznikají při mytí podlah a prohlížecích kanálů na halách dep a OZM nebo garáží a odstavných ploch autodopravy.

Odpadní vody obsahující ropné produkty jsou na jednotlivých pracovištích zachytávány v zásobních jímkách, z kterých jsou buď samospádem nebo čerpadly přečerpávány do zásobních jímek vod obsahujících ropné produkty na čistírnách odpadních vod (dále jen ČOV) a nebo přitékají samospádem při mytí podlah a prohlížecích kanálů.

Přehled ČOV v depech, které provozují pro DP - Metro odborné firmy:

• deemulgační stanice ČOV depa Kačerov - flotační zařízení Uniflot - čistí odpadní vody obsahujících ropné produkty z remizovací haly souprav metra, depa nezávislých trakčních prostředků, kondenzát z kompresorové stanice, odpadní vody z objektu, kde pobíhá mytí dílů eskalátorů a garáží autodopravy včetně odstavných ploch.
• deemulgační stanice ČOV depa Hostivař - deemulgační reaktor (6,3 m3/hod) - čistí odpadní vody obsahující ropné produkty z remizovací haly souprav metra, depa nezávislých trakčních prostředků a kondenzát z kompresorové stanice.
• deemulgační stanice ČOV depa Zličín - deemulgační reaktor (6,3 m3/hod) - čistí odpadní vody obsahující ropné produkty z remizovací haly souprav metra, depa nezávislých trakčních prostředků a kondenzát z kompresorové stanice.
• deemulgační stanice ČOV OZM - 3 deemulgační reaktory (8,3 m3/hod) - čistí odpadní vody obsahující ropné produkty z jednotlivých opravárenských pracovišť OZM a Elektrických drah.

V depech Hostivař a Zličín jsou použity deemulgační stanice ČKD Dukla. Odpadní vody natékají samospádem do akumulačních nádrží a odtud jsou čerpány na ČOV. Reaktory pracují odstavným způsobem na principu rozsrážení emulze kyselinou sírovou a následující čiření síranem železnatým a hydroxidem vápenatým při současném provzdušňování. Obsah se pak nechá cca. 4 hodiny sedimentovat, kal se odpustí do kalové jímky a vyčištěná voda do jímky na špinavou vodu recirkulačního okruhu. Odloučený olej se z hladiny jímá do zásobní nádrže, odkud se vypouští do sudů a odváží se k likvidaci mimo podnik.

V objektu provozu rekonstrukcí a oprav eskalátorů v depu Kačerov vznikají odpadní vody, které nelze pro jejich značné znečištění odvádět na ČOV. Proto jsou shromažďovány v zásobní jímce likvidace těchto vod je zajišťována přímo u odborné firmy mimo podnik.

Při čištění vod obsahujících ropné produkty na ČOV vznikají kaly, flotační pěna, odloučené oleje a vazelína, která jsou likvidovány odbornou firmou mimo podnik.

Další nebezpečné odpady vznikají při čištění a odmašťování součástí nebo k zachycení a čištění úkapů při manipulaci se zaolejovanými látkami. Jedná se o:

• použitý Vapex, piliny a další látky,
• použité čistící textilie,
• použitý technický benzín, petrolej, oleje, ředidla z lakovny a podobně.

Jsou shromažďovány na místech, které jsou k tomuto účelu přizpůsobeny a zajištěny proti ohrožení životního prostředí a kontaminaci povrchových a podzemních vod. Tento odpad likviduje odborná firma mimo podnik.

Odpadem z opravny vozových baterií je elektrolyt a výplachová voda. Elektrolyt se vylévá do speciální vany, odkud odtéká do 200 l zásobníků a je odvážen odbornou firmou k likvidaci mimo podnik. Použitá výplachová a oplachová voda se jímá v akumulačních jímkách, odkud se čerpá do ČOV - RZS mikro 3. Po úpravě pH kyselinou sírovou se přidá flokulant a krátce se promíchá. Po sedimentaci se čistá voda odčerpá na ionexovou kolonu, kde dojde k dočištění zbytků Ni a Cd a vypustí se do kanalizace. Kolona se regeneruje kyselinou solnou a hydroxidem sodným. Tyto roztoky odtékají do akumulační nádrže. Kaly jsou přečerpány na kalolis, voda se vrací do vany. Kal se cca 2-3x ročně seškrábne a odváží se k zneškodnění mimo podnik. K výplachům se používá demi-voda, která se připravuje na demineralizační stanici. K regeneraci se používá roztok NaOH a HCl a použité roztoky jsou svedeny do jímky u recirkulačního okruhu. Všechny místnosti této ČOV jsou vybaveny kyselinovzdornou podlahou bez odvodu do veřejné kanalizace.

Vypouštěná odpadní voda z ČOV je pravidelně laboratorně kontrolována a je sledováno její množství. Zjišťuje se pH, přítomnost veškerých látek, ropných látek, chloridů, síranů, chlorovaných uhlovodíků, těžkých kovů, těkavých látek, případně PCB nebo jiných chemických látek. Z těžkých kovů jsou to zejména chrom a olovo, které se vyskytují ve zbytcích barev po smývání graffiti. 4x ročně jsou chemické rozbory odpadních vod z ČOV prováděny v nezávislé laboratoři.

Graffiti

Graffiti jsou v současné době velkým problémem nejen Dopravního podniku hl. m. Prahy. Jejich ekologické odstraňování vyžaduje nemalé úsilí a značné finanční náklady. K eliminaci tohoto jevu je důležité, aby dílo bylo odstraněno co nejdříve po jeho vzniku.

Ve stanicích metra se graffiti začaly objevovat v roce 1991. V té době se jednalo pouze o nápisy provedené fixy, které se dařilo poměrně rychle a kvalitně odstraňovat běžnými čistícími prostředky při pravidelném úklidu. Postupně však tyto výtvarné projevy přešly do tvrdších forem používání sprejů a speciálních fixů při tvorbě velkoplošných obrazců. Vzhledem k jejich rozsahu a kvalitě používaných barev se je nedařilo úspěšně likvidovat. Vzrostla spotřeba speciálních čistících prostředků, zvýšily se náklady na úklid stanic a docházelo k trvalému poškození obkladů vsáklou barvou.

V roce 1993 začala být situace neúnosná. Po konzultacích s odborníky byl hledán jiný způsob řešení. Bylo osloveno 12 firem, které nabízejí přípravky na odstraňování graffiti a dále preventivní ochranu stěn proti nim. Cílem bylo nalezení takového systému, který by zajistil spolehlivé vyčistění stěn od graffiti a aplikaci ochranného nátěru proti pronikání barvy do struktury obkladů (mramor, travertin apod.). Další podmínkou byla možnost jejího snadného odstranění běžně dostupnými čistícími prostředky bez újmy na vlastním povrchu.

V roce 1994 bylo zahájeno čištění stěn včetně aplikace antigraffitových nátěrů několika systémy současně. Během jednoho měsíce se jako nejvhodnější ukázala aplikace přípravku PROTECSTAR ANTIGRAFFITI švýcarské firmy ASMEDIA COLOR. Tento způsob řešení nejlépe vyhověl zadávacím podmínkám DP-Metro, proto bylo na dalších stanicích pokračováno pouze touto technologií. Její princip spočívá v nanesení dvousložkových pryskyřic, které vytvoří pevnou a odolnou vrstvu. Tato vrstva je rezistentní jak vůči otěru, tak i většině chemických prostředků. Není však odolná, stejně jako ostatní technologie, vůči mechanickému narušení. Graffiti je potom možné bez následků odstraňovat běžnými čistícími prostředky v rámci pravidelného úklidu stanic.

Na soupravách metra se graffiti začaly objevovat rovněž v roce 1991. Jejich výskyt byl řídký, takže se dařilo likvidovat rychle a úspěšně odstraňovat běžnými čistícími prostředky bez větších problémů. I zde postupně dochází k požívání kvalitnějších barev a zvyšuje se počet poškozených vozů. V roce 1995 byl evidován podstatný nárůst. Během tohoto roku byla graffiti odstraněna z vnějších a vnitřních částí 3242 vozidel o celkové ploše 4496 m2. V období červenec 1995 - prosinec 1995 bylo umyto dalších 35 vozů s celoplošným znečištěním o celkové ploše 683 m2. Vozidla byla pomalována po celé boční stěně, včetně oken a dveří, a částečně po střeše. Celkem za rok 1995 byla graffiti odstraněna z plochy 4496 m2 a situace si vyžadovala řešení.

Bylo vyzkoušeno několik systémů ochrany. Jako nejúčinnější bylo vyhodnoceno použití průmyslového odstraňovače Lawis LAP 8650. Jedná se o viskózní kapalinu na bázi biologicky odbouratelné heterocyklické sloučeniny a esterů. Je vhodný k odstraňování nápisů a maleb z polyuretanových a syntetických nátěrů, z umakartu a polyesterového skelného laminátu. Před strojním mytím se nanáší na pomalovaný povrch kartáčem. Vzhledem k vysoké viskozitě nestéká ze stěn vozu. Do 20 minut po nanesení musí být souprava umyta ve strojní myčce běžným způsobem, aby nedošlo k narušení původního laku. Po oschnutí vozů se ručně provádí dočištění interiéru a nejvíce zasažených míst.

K velkým poškozením souprav dochází i za provozu, hlavně uvnitř vozů. Přestože se uvažuje o instalaci kamerového dohledu v prostoru pro cestující, není možno tento jev omezit bez aktivního přispění cestujících.

Odpadové hospodářství

Mimo výše uvedené činnosti další odpady produkují jednotlivé provozy, které zajišťují údržbu a opravy vozů metra, nezávislých trakčních prostředků a technologických zařízení. Druhotné suroviny se třídí přímo na pracovištích a shromažďují se na centrálním úložišti odpadů v depu Kačerov. Zvláštní pozornost je věnována nebezpečným odpadům. Tyto odpady se shromažďují určeným způsobem na místech, která jsou k tomuto účelu přizpůsobena. Likvidaci nebezpečných a ostatních odpadů, které nejsou druhotnými surovinami, si zajišťují jednotlivé útvary přímo u odborných firem. Při malém množství těchto odpadů se opět shromažďují na centrálním úložišti a likvidace je zajišťována hromadně. Odpady jsou ukládány ve vhodných transportních nádobách nebo obalech tak, aby s nimi byla snadná manipulace a nemohlo dojít k ohrožení životního prostředí a kontaminaci povrchových a podzemních vod. Shromažďování, třídění, evidence a odvoz odpadů ke zneškodnění nebo uložení na centrální úložiště k pozdější likvidaci je pravidelně kontrolováno pověřenými útvary Dopravního podniku a orgány státní správy.

Zcela specifickým problémem je likvidace vyřazených vozů metra. Součástí vozů jsou nejen využitelné druhotné suroviny, ale i značné množství nebezpečných odpadů (např. azbest). Staré vozy jsou prodány k demontáži firmám, které se touto činností zabývají. Část vozového parku je postupně modernizována v závodě Škoda dopravní technika Plzeň. Vozy jsou kompletně odstrojeny a k rekonstrukci je předána pouze vozová skříň a podvozky. Vzniklé odpady jsou ekologicky zneškodněny u odborných firem a druhotné suroviny prodány.

Další oblastí, kde vzniká nebezpečný odpad, je výměna kabelů v tunelech metra. Postupně bude provedena náhrada stávajících sdělovacích, ovládacích a napájecích kabelů za kabely se zvýšenou odolností proti šíření plamene podle ČSN IEC 332-3, nevydělující halogenní kyselinotvorné plyny podle ČSN IEC 754.1, s nízkým vydělováním kouřových zplodin a kabely ohniodolnými bezhalogenovými podle IEC 331. Původní kabely mají izolaci z polyetylénu, proto již nevyhovují z hlediska požární bezpečnosti. Mimo starých kabelů jsou demontovány azbestocementové žlaby, jimiž byly kabely chráněny před účinky případného požáru. Žlaby jsou vyrobeny z materiálu, který obsahuje azbest typu chrysotile a crocidolite. Jeho množství tvoří 10 - 20% objemu. Za běžného provozu nedochází k uvolňování azbestu. Při případné manipulaci s kabely však může dojít k narušení těchto žlabů, proto bylo rozhodnuto o jejich odstranění. Likvidaci kabelových žlabů musí provádět odborná firma, mající k tomu oprávnění, Aby nedošlo k ohrožení životního prostředí, byl schválen hygienikem následující postup práce. Veškeré manipulace jsou prováděny v kontrolovaném pásmu zřízeném na služebním vlaku. Po odsátí prachu jsou žlaby sneseny, na místě opatřeny penetračním nástřikem, zabaleny, označeny a odváženy k likvidaci mimo metro. Do roku 2005 budou tímto způsobem vyměněny kabely a demontovány žlaby na trasách A a C. Na trase B budou odstraněny pouze kabelové žlaby a proveden protipožární nástřik kabelů.

ZDROJ: Metroweb.cz, kráceno