Pátek, 29. března 2024

Chápu naštvanost lidí, kteří měli výhled na Středohoří, a teď se dívají na fabriku

Chápu naštvanost lidí, kteří měli výhled na Středohoří, a teď se dívají na fabriku

Jan Brázda, ředitel výrobního závodu Knauf Insulation

TOVÁRNA NA ZELENÉ LOUCE. Závod Knauf Insulation v Krupce na Teplicku zahájil výrobu v roce 2006 a jeho ředitelem byl od počátku Jan Brázda. Ten se více než výrobě či technologiím ale musel první dva roky věnovat komunikaci s místními obyvateli, kteří si stěžovali, že továrna poškozuje životní prostředí.

Několik let denně dojížděl 320 kilometrů. Když dostal nabídku vést novou továrnu přímo v místě bydliště, dlouho se nerozmýšlel. "Odjel jsem do Bruselu a potřásli jsme si rukama," vzpomíná Jan Brázda, dnešní ředitel výrobního závodu Knauf Insulation v Krupce na Teplicku. Tamní průmyslová zóna vznikla v roce 2004, Knauf Insulation tady postavil závod, který zahájil výrobu v květnu 2006. Vyrábí stavební izolační materiály. Skupinu Knauf v dnešní době tvoří 150 výrobních závodů v 50 zemích světa s ročním obratem 27 bilionů korun.

OTÁZKA: HN: Nestává se často, že by člověku vyrostla ve městě továrna a on se stal jejím ředitelem...

Celý život pracuji až na drobné výjimky ve sklářském průmyslu. Vystudoval jsem obor sklářské stroje v Liberci. Moje poslední zaměstnání bylo tři roky také ve sklářství, ale vstával jsem každé ráno v půl páté a dojížděl jsem 160 kilometrů do Turnova a večer zpátky. Když mi šéfové Knaufu nabídli zavést novou výrobu v Krupce, odjel jsem do Bruselu a potřásli jsme si rukama. Odpadla mi zátěž cestování 320 kilometrů denně, a navíc mě lákal nový typ sklářské výroby - vlákno.

OTÁZKA: HN: Provoz se rozběhl za půl roku. Místní lidé a neziskové organizace ale protestovali proti znečišťování ovzduší. Do jaké míry vás to zaměstnalo jako šéfa?

Byla to vypjatá situace a zabrala nám dva roky života. Moje výhoda byla v tom, že bydlím v Krupce. Ale musím říci, že mi tyto problémy zabíraly až sedmdesát procent času. Dělali jsme dny otevřených dveří a různá veřejná slyšení. Jenže jsme továrna, která zabírá 25 hektarů plochy, a je pravda, že jsme zde průmyslová výroba s komínem, který je zdrojem emisí do ovzduší. Takže jsme si to "vychutnali" zejména v roce 2006.

OTÁZKA: HN: Co vám pomohlo zklidnit situaci v Krupce?

Říkal jsem lidem jednu věc. Myslíte, že bych si stavěl v roce 2007 v Krupce rodinný dům, když tady fabrika poškozuje zdraví lidí? To lámalo argumenty, které nebyly podložené. Chápu to, že fabrika s komínem je obrovská vizuální změna. Chápu naštvanost mnoha lidí, kteří bydlí v Krupce a měli výhled na České středohoří, a teď se dívají na fabriku.

OTÁZKA: HN: Dostali jste nějaké investiční pobídky od státu?

Dostali jsme investiční pobídky ve smyslu daňových prázdnin a dotace na vytvoření pracovních míst a zaškolení personálu. Samotná průmyslová zóna žádnou dotaci nedostala. Naopak, byla vyhodnocena jako zóna s nejvyšším ekonomickým přínosem. Nestála tento stát a jeho daňové poplatníky ani korunu, na rozdíl od řady jiných, neúspěšných zón nejen v Ústeckém kraji. Město prodalo podmáčené, ladem ležící pozemky soukromému developerovi, který po investicích v řádu stovek milionů korun do inženýrských sítí nesl veškeré riziko. Na takovou investici a takové riziko město Krupka prostě nemohlo nikdy přistoupit.

OTÁZKA: HN: Navštívila jsem továrnu během odstávky kvůli čištění výrobních linek. Údržbu zajišťovaly externí firmy. Jak významné je z hlediska zaměstnanosti zapojení dalších firem?

Od začátku roku máme 129 zaměstnanců, to není málo. Navíc jsou to lidé se specifickým typem kvalifikace. Jejich průměrná měsíční mzda je přes jednatřicet tisíc korun, což je v regionu nadprůměrné. Důvodem toho, proč zdejší průmyslová zóna uspěla, je také sekundární zaměstnanost. Teoreticky by se dalo říci, že jde o příležitost pro další dva tisíce míst. Závod Knauf Insulation v Krupce vytváří spotřebu surovin, energií, materiálů a služeb ve výši kolem jedné miliardy korun ročně. Více než osmdesát procent z té miliardy jsou dodávky firem z Česka. Regionální firmy jsou již na 200 milionech korun.

OTÁZKA: HN: Co jsou vaše manažerské priority? Během posledních pěti let jste dosáhli 35procentního podílu na trhu...

Výroba, kvalita, servis, náklady, inovace a určitá přidaná hodnota, jak pro naše zákazníky, tak pro lidi kolem nás. Sociální zodpovědnost firmy, prosazování strategie udržitelného rozvoje. Jinak chceme hlavně přispět k dalšímu snižování spotřeby energií, nejen ve vlastním výrobním procesu, ale i v systémech budov a staveb směrem k budoucímu standardu budov s nulovou spotřebou energie.

AUTOR: Hana Kejhová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů