zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Česko v roce 2099: místo sněhu teplo, místo deště sucho

12.01.2012
Klimatické změny
Česko v roce 2099: místo sněhu teplo, místo deště sucho
Kde zima má? Čeští klimatologové předpovídají, že během příštích devadesáti let z Česka téměř zmizí zimy, jak je známe dnes. S výjimkou hor nikde nebude sníh.

Píše se rok 2099. Letní měsíce v Česku jsou mnohem žhavější a sušší, když prší, deště jsou krátké a velmi silné. Stát se suchu a přívalovým dešťům musel přizpůsobit. Ve velkém se staví hráze a umělá jezera, aby země o vodu nepřicházela. I zimy se změnily. Jsou mnohem teplejší a sníh mimo hory je vzácný.

To není úvod sci-fi románu, ale zcela reálný vědecký odhad klimatických změn, k nimž v Česku dojde v příštích devadesáti letech. Pracovala na něm téměř padesátka špičkových českých klimatologů, hydrologů, zemědělských a lesnických expertů i matematiků a statistiků, kteří se otázkami změny počasí intenzivně zabývali posledních pět let. Výsledkem je dosud nejrozsáhlejší studie o budoucnosti klimatu v Česku. Vědci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), Akademie věd a Univerzity Karlovy ji dokončili právě v těchto dnech a HN exkluzivně získaly její výsledky.

Bude tepleji. Až o čtyři stupně

Vědci pracovali s daty o skutečném vývoji počasí za uplynulých 30 let a vzali v úvahu mezinárodně uznávané scénáře, které berou v potaz očekávaný vývoj počtu lidí na planetě, světový ekonomický růst, předpokládané využívání energetických zdrojů i vývoj celosvětových emisí skleníkových plynů, především oxidu uhličitého.

"Jako podklad pro vývoj klimatu v Česku nám posloužil globální model současného stavu pro celou planetu, který zjišťují velká světová výzkumná centra. Při našich výpočtech jsme se pak zaměřili už jen na region Evropy a dále pak Česka," říká vedoucí výzkumného týmu Jan Pretel z pražského ČHMÚ.

"Aby byly odhady vývoje klimatu co nejpřesnější, rozdělili jsme období příštích sta let do tří úseků po třicetiletích. Pro každý úsek jsme udělali vlastní scénář vývoje klimatu," dodává Pretel.

Podle výsledků studie by se v příštích třiceti letech, tedy v období 2010-2039, mělo v Česku v průměru oteplit o jeden stupeň Celsia. Na celém území Česka se oteplí zhruba stejně, bez výraznějších výkyvů.

"Nezdá se to, ale jeden stupeň oteplení, to už je dost výrazné. Dá se lehce vypočítat, že v příští dekádě se sněhová pokrývka v zimě posune zhruba o 150 metrů výše. Takže za třicet let může být sníh výše až o 450 metrů. Stavět lyžařská střediska bez umělého zasněžování například v okolí Špindlerova Mlýna je tak naprosto ztracený byznys," upozorňuje Jan Pretel a dodává, že skutečné oteplování se začne "rozjíždět" až po roce 2030.

V dalším třicetiletí bude nárůst teplot ještě výraznější, nejvíc se vzduch oteplí v letních měsících, v průměru o 2,7 stupně. Zimy budou teplejší o 1,8 stupně. Na konci století, tedy v období let 2070-2099, se už v létě vzduch oteplí oproti roku 1990 o celé 4 stupně Celsia.

"Samozřejmě že scénáře pracují s určitou mírou nejistoty. U scénářů teplot, které už nejméně padesát let stabilně narůstají, je ale tato nejistota nejmenší. Tedy: těmito výsledky si jsme jisti," dodává Pretel.

Zmizelá zima

Ze scénářů je také zřejmé, že zima, jak ji známe nyní, na konci století už běžně existovat nebude. Pod nulu průměrné teploty v běžných nadmořských výškách neklesnou v žádné části roku. I jaro a léto budou přicházet dříve. Kvůli vyšším teplotám se doba tání přesune z dubna na leden až únor a celkově bude přibývat slunečných dnů.

Vyšší teploty a více sluníčka se projeví na životě rostlin. Jejich vegetační období, tedy doba, kdy kvetou a rostou, se v příštím třicetiletí prodlouží o 13 dnů, na konci století už o měsíc a půl. "Rostliny sice budou mít víc slunce a pokvetou déle, otázka ale je, jestli jim to prospěje. Kromě teploty a slunce totiž potřebují také vláhu," říká Pretel a poukazuje tím na fakt, že právě vláhy bude v Česku spíše ubývat.

"Pokud se prodlouží vegetační období rostlin, přináší to riziko, že pokud přijde naráz mráz, úroda zmrzne a bude nenávratně zničena. Navíc bude také větší sucho, což zase znamená nižší výnosy plodin," dodává další z tvůrců studie, ředitel brněnské pobočky ČHMÚ Jaroslav Rožnovský.

Spíše sucho než povodně

Vědci očekávají, že v příštích sto letech se změní i podoba dešťů. Celkově sice vody naprší zhruba stejně, změní se ale rozložení dešťů během roku.

"Srážky budou v každém případě více extrémní a proměnlivé - tím jsme si rovněž jisti. Více bude zřejmě pršet na jaře, ale v letních měsících srážek ubude. Začátky léta budou hodně deštivé, ale pak budou ty úhrny klesat," říká Pretel.

Zároveň se také deště méně rozprostřou v prostoru, takže bude pršet více a intenzivněji na jednom místě - už ve vzdálenosti několika desítek kilometrů pak pršet vůbec nemusí. "Srážky budou mnohem častěji přívalové, tedy silné a krátké, spíše lokální. Tomu by se měli přizpůsobit například developeři a územní plány měst, jejichž zástavba bude muset vstřebat hodně vody za krátkou dobu," upozorňuje Pretel.

Studie ale tvrdí, že v příštích sto letech se Česko více než s povodněmi bude potýkat se suchem. Období s nedostatkem vody během roku bude více než dnes. V období 2040-2069 bude celkově méně pršet v zimě a deště se spíše přesunou na období podzimu. Naopak léta budou stále sušší, což se projeví ještě výrazněji na konci století. V letech 2070-2099 se bude Česko potýkat se suchem každý druhý rok.

Morava bude ještě sušší

S tím, jak porostou teploty, bude se také vypařovat více vody ze země, z řek a přehrad, ale také například z rostlin. Podle scénářů se vypařování během roku zvýší v průměru o pět až deset procent, v zimě bude zvýšení nejvýraznější, mělo by se vypařovat až o dvacet procent více vody než nyní. "Dlouhodobě platí, že nejsušší místa v České republice jsou Podkrušnohoří a jižní Morava. Právě v oblasti jižní Moravy se sucho ještě výrazně zvýší. Ročně se bude vypařovat až o 200 milimetrů vody na metr krychlový víc než nyní," dodává Pretel. A vypařování vody ze země se bude proměňovat také v čase. "V závěru tohoto století budou sušší konce léta a sušší bude i duben a květen," shrnuje Pretel.

Vědci dodávají, že v nejbližším třicetiletí úbytek vláhy ještě nebude nijak markantní. "Ovšem v následujících šedesáti až sto letech je snižování vláhy dost zásadní, nestačí tolik napršet, jako se bude vypařovat," upozorňuje Pretel.

Stát se už jistí. Plánuje jezera

Vědci připouštějí, že dlouhodobá predikce vývoje klimatu má míru nejistoty. V současnosti totiž nemůže nikdo přesně říct, jaký bude za sto let počet lidí na planetě nebo jaké zdroje energie se budou využívat. "Scénáře, které jsme vytvořili, počítají se středním vývojem ekonomiky, energetiky a obyvatelstva země. Nejjistější jsme si predikcí na příštích třicet let, v dlouhodobém časovém horizontu už je ale míra nejistoty větší," vysvětluje Pretel.

S tím, že se klima v Česku změní a bude to pravděpodobně směrem k většímu teplu a suchu, už ale stát počítá. A začíná přemýšlet, jak následky sucha zmírnit.

Ministerstvo zemědělství už například zveřejnilo záměr vybudovat 65 nových vodních nádrží v Čechách i na Moravě, pokud zásoby vody nebudou stačit. Jejich hlavním cílem by mělo být zadržovat na české "střeše Evropy" dostatek pitné vody, která dnes odtéká mimo zemi. Plán ale budí emoce mezi obyvateli dotčených obcí, bouří se například ekologičtí aktivisté. Ti tvrdí, že nové nádrže zničí cenné přírodní scenerie. Klimatologové ovšem poukazují na fakt, že vodní nádrže sice naruší určitou část území, jako zádržiště vody ale mají v přírodě velmi důležitou roli. Otázkou tedy je, který z jejich ekologických dopadů je důležitější. "Nádrže jsou správné. Česká veřejnost má odpor k vodním nádržím, ale v krajině se voda má zadržovat. Je to důležité z hlediska ochrany přírody i například pro zemědělce," soudí Jaroslav Rožnovský.

AUTOR: Zuzana Keményová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí