zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Cena biomasy rychle roste a spolu s ní zdražuje i teplo

13.01.2012
Energie
Vytápění, zateplení
Cena biomasy rychle roste a spolu s ní zdražuje i teplo

V některých obcích vzrostly ceny tepla až o dvě třetiny. Může za to spalování biomasy s uhlím ve velkých elektrárnách.

Biomasy je stále nedostatek a její ceny kvůli vysoké poptávce neustále rostou. Podle kritiků je hlavním problémem její spoluspalování s uhlím ve velkých elektrárnách s nízkou účinností. Kvůli tomu se pak biomasy nedostává na menší zdroje a domácnosti. V některých obcích tak razantně rostou ceny elektřiny a tepla.

Biomasa je přitom po vodních elektrárnách jediným obnovitelným zdrojem, který nemá negativní vliv na přenosovou síť. A i cena elektřiny, která se z ní vyrobí, je několikrát nižší než ceny elektřiny ze sluneční energie.

Negativní dopady na ceny tepla potvrzuje i ředitelka Žlutické teplárenské Pavlína Voláková. Podle ní se vstupní náklady od roku 2002, kdy teplárnu ve Žluticích otvírali, prakticky ztrojnásobily. "Samozřejmě to ovlivnilo i ceny dodávaného tepla. Ty vzrostly asi o dvě třetiny na více než 560 korun za gigajoule," říká Voláková.

A stejný problém mají například i v Hartmanicích. Tam šla cena biomasy jen za poslední dva roky nahoru zhruba o třetinu.

Biomasy je sice ve zmiňovaných regionech zatím dostatek, ceny ale už letí vzhůru kvůli novému velkému zdroji Plzeňské teplárenské, který byl spuštěn v roce 2010. "Ten trend je jasný, poptávka všeobecně roste. Nám díky větší poptávce vzrostly ceny také, zhruba o 30 korun za gigajoule," říká ředitel teplárenské společnosti TTS Group Richard Horký. Ta provozuje moderní teplárnu na biomasu v Třebíči. S růstem cen bojuje investicemi do zvyšování účinnosti, v jejich případě z 85 na 95 procent.

"Největším problémem je jednoznačně spoluspalování, to je obrovské plýtvání," myslí si poslanec za Věci veřejné Josef Novotný. Problém podle něj neřeší ani nový zákon o podporovaných zdrojích energie, který včera projednával Senát a nakonec ho vrátil s pozměňovacími návrhy do Poslanecké sněmovny.

Podle poslance Novotného nic nemění ani fakt, že se v novele hovoří o konci spoluspalování k roku 2015. "Novela totiž neřeší dostatečně minimální účinnost, kterou by zdroje měly mít," komentuje Novotný s tím, že velké zdroje tak budou jednoduše dál pálit samotnou biomasu.

Argument mluvčího ministerstva průmyslu a obchodu Pavla Vlčka, že bude možné účinnost omezit vyhláškou, Novotný odmítá jako nedostatečný. "Ministerstvo by muselo jít proti velkým firmám a ČEZ, to se nikdy nestane," říká.

Účinnost dnes ve velkých kotlích při spoluspalování často nedosahuje ani 30 procent. Moderní zdroje, které spolu s elektřinou vyrábějí i teplo, mohou přitom dosáhnout účinnosti i přes 90 procent. "Je pravda, že nějakou přesnou strategii, která by otázky účinnosti řešila, bychom uvítali," potvrzuje i viceprezident Agrární komory Bohumil Belada.

Někteří odborníci kritizují vládu za to, že se nesnaží jednat v otázce účelového pěstování biomasy, které by její nedostatek vyřešilo a zajistilo dostatek surovin i pro zmiňované spoluspalování.

"V Česku by se teoreticky dala pěstovat až na 450 tisících hektarech," říká Belada. V letošním roce to přitom není ani tisíc hektarů.

Pozitivně je vnímána podpora výroby tepla z obnovitelných zdrojů, kterou má novela přinést. A to tím, že tlačí výrobce k tomu, aby nevyráběli jen elektřinu, ale zároveň s elektřinou i teplo. Tím mohou získat podporu za obě energie.

"Lépe se využije biomasa, uspoří stát i občané. Pokud bychom tedy postupně snižovali výrobu samotné elektřiny na úkor výroby elektřiny zároveň s teplem, ušetřila by se na podporách minimálně miliarda korun ročně," říká předseda sdružení CZ Biom Jan Habart.

Biomasa v Česku

2,2 %
činí podíl biomasy na celkové výrobě elektřiny v České republice.

7 MILIONŮ TUN
biomasy se každoročně spálí v Česku na výrobu elektrické energie a tepla.

430 KORUN
latí nyní například v teplárně ve Žluticích za prostorový metr biomasy. Před deseti lety byla cena jen 150 korun.

Co je biomasa:
Jedná se o obnovitelný zdroj energie, který vzniká z biologicky rozložitelných částí odpadů (dřevní odpad, sláma atd.) nebo zemědělských zbytků, ať už rostlinného, či živočišného původu.

AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí