V lednické dřevobance shromáždili vědci už 500 vzorků stromů
Přes 500 vzorků dřeva se už podařilo shromáždit v xylotéce neboli dřevobance, kterou před pěti lety založili vědci na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Lednici na Břeclavsku. Z těch jsou schopni vyčíst podrobná data o počasí v minulosti a analyzovat, nakolik jsou vybrané lokality pro jednotlivé druhy dřevin výhodné. ČTK to dnes řekl odborný asistent fakulty Přemysl Krejčiřík.
V zemi extistuje pět dřevobank, z toho na Moravě dvě. Lednická vznikla, když po záplavách museli zahradníci v tamním zámeckém parku likvidovat vyvrácené stromy. Areál tak přišel o 130 stromů. Z třetiny byly odebrány vzorky, což jsou v podstatě kusy kmene uřezáné tak, aby na dřevě byly vidět letokruhy.
Tyto vzorky byly zdokumentovány a uloženy do dřevobanky. Následný výzkum přinesl zjištění, že obrovské duby zámeckého parku nemají 500 až 600 let, jak se kvůli jejich rozměrům usuzovalo, ale byly vysazeny před 120 až 130 lety.
"Rostly tak rychle, protože v Lednici mají ideální podmínky k životu. Nyní již víme, že obnova parku nebude trvat tak dlouho, jak jsme se původně domnívali," řekl Krejčiřík.
Každý výřez dřeva je podle něj paměťovým médiem. Letokruhy a jejich tloušťka ukazují, které roky byly suché a které naopak bohaté na vláhu. Jsou to cenná data hlavně pro historiky.
Nejcennějším kouskem lednické xylotéky je vzorek dřeva z javoru klenu, který byl u lednického zámku vysazen v roce 1805. Výzkum dřeva z kaštanové aleje v Miloticích na Hodonínsku zase ukázal, že byla v roce 1930 silně prořezána.
V budoucnu by chtěli odborníci lednickou dřevobanku digitalizovat tak, aby byly jednotlivé vzorky dřeva naskenovány do počítače. Uchovávali by tak jen nejcennější z nich. O své xylobance by chtěli informovat návštěvníky lednického zámku v expozici, s jejímž vybudováním se počítá v jízdárnách, které čeká rekonstrukce.
Vladimír Klepáč