zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Na sucho jsme citlivější než na povodně

19.01.2012
Klimatické změny
Na sucho jsme citlivější než na povodně
"Tendence k extrémnějšímu počasí zaznamenává celý region střední Evropy. Není to jen o povodních, ale i o mimořádných suchách," říká Taťána Míková, meteoroložka působící v České televizi.

Jak si vysvětlujete průběh letošní zimy? Minulý týden proběhla médii zpráva, že je tu tepleji než v Řecku...

Tepleji než v Řecku opravdu není, alespoň pokud vezmeme období od začátku prosince do teď. Našly se epizody, kdy jsme měli teplejší počasí, než bylo na jihu balkánského poloostrova, rozhodně to ale neplatilo po celé období.

Prosinec byl teplotně nadprůměrný a začátek ledna si stojí v blízkosti průměru. Kdyby byl únor teplotně výrazně podprůměrný, tak budeme z hlediska celé zimy v normálu.

Z klimatického atlasu vyplývá, že teplota v letech 1691 až 2000 rostla a teplotně nadprůměrný byl i loňský rok. Je možné to už označit za projev globálního oteplování?

Projevy počasí i podnebí, které registrujeme v 90. letech a v prvních deseti letech nového tisíciletí, odpovídají tomu, co naznačují projekce klimatických modelů pro první polovinu 21. století. Případů, kdy byly zaznamenány teplotní rekordy, je v posledních dvaceti letech výrazně víc než těch, kdy překonáváme minimum směrem dolů. Na druhou stranu, projekce jsou jen jakési průměry, které klimatologové vypočítávají. Projekce je ještě nejistější než předpověď, o které všichni vědí, že dál než na deset dnů není příliš spolehlivá.

Jak byste Českou republiku hodnotila ve srovnání s ostatními zeměmi střední Evropy? Jsou tady extrémní jevy více, nebo méně časté než v okolních zemích?

Tendence k extrémnějšímu počasí zaznamenává celý region střední Evropy. Stejně jako jsme v posledních letech v Česku zaznamenali povodně, které tu třeba sto let nebyly, tak i němečtí kolegové na Labi i na Rýně zaznamenali mimořádné stavy. Není to ale jen o povodních, ale i o mimořádných suchách. Na přelomu podzimu a zimy bylo loni v Německu neuvěřitelné sucho a ukázala se místa, která vyschlá snad nikdo z pamětníků neviděl.

Kterého jevu byste se do budoucna nejvíce obávala? Povodní, sucha, orkánů?

Věřím, že když přicházejí povodně častěji, dokážou si lidé vytvořit jakási opatření. Někteří z nich svá obydlí přestěhují do míst, která jsou bezpečnější. Povodně, které jsme zažili v posledních patnácti letech, byly situací, kdy se korytem a blízkým okolím řeky valila obrovská spousta vody. To ale platí pro relativně malá území. Spousta lidí žije v místech, kde se na to jenom dívají v televizi.

Pokud jde o sucha, tam jsme citliví daleko víc. Zvýší-li se teplota v letním období, což se očekává, a navíc to nebude kompenzováno zvýšenými srážkami, mohou na tom být zemědělci s některými plodinami velice špatně.

Za nejhorší považuji situaci, v níž bychom se potýkali s nedostatkem vody. Nemyslím si, že nedostatek bude v takové míře, jakou v posledních pěti letech museli už reálně řešit ve Španělsku. Mohou ale nastat období, kdy i my můžeme mít omezené množství vody na hlavu a budeme s tím muset vyjít.

Historicky nejvyšší mráz na území Česka byl naměřen kupodivu v Českých Budějovicích, a ne někde v horách. Čím si to vysvětlujete, může to být způsobeno špatným měřením?

Ne, to vůbec nebylo špatné měření. Ten mráz tam skutečně byl. Zimu v roce 1929 si nepamatuji, ale podle toho, co se o ní píše v knížkách, musela být velmi krutá. Někoho to možná překvapí, ale nejnižší teploty obvykle nezaznamenáváme v horách, ale většinou v horských údolích nebo na náhorních plošinách, kam z okolních kopců stéká těžší studený vzduch. Je to tedy dáno konfigurací terénu.

Proč zrovna na šumavských pláních bývají silné mrazy?

Záleží to i na konkrétním umístění meteorologické stanice. Ta nejstudenější místa daleko lépe mapujeme až v posledním období díky tomu, že máme automatizované stanice. Dříve jsme nebyli schopni udržet stanice v neobydlených oblastech. Lidé, kteří kdysi zakládali osady, dobře věděli, že v těchto místech pro ně nebudou optimální podmínky k životu.

Třeba na Kvildě nejsou stanice přímo v obci, ale na pláních za Kvildou. S rozvojem automatických stanic roste naše povědomí o tom, v které oblasti jsou minimální teploty. U Kvildy to bylo zásluhou pana Antonína Vojvodíka zmapováno jako první. Ale třeba Jizerka je taky pěkně studené místo.

A kde jsou nejteplejší místa?

To je velice relativní. Často se stává, že v teplém vzduchu, který se k nám dostává, má na absolutní extrém vliv fén. Nejteplejší místa bývají za nějakými horami, přes které musí vzduch přetékat. Na návětrné straně se zbaví vlhkosti a když klesá, ohřívá se daleko víc, než se ochlazoval při stoupání. Přičítá se tomu i fakt, že absolutní maximum pro Českou republiku bylo zaznamenáno v Uhříněvsi. I v severních Čechách ale máme stanice, kde je vysoká teplota, ač by to nikdo nečekal.

"V Česku mohou nastat období, kdy budou mít lidé omezené množství vody na hlavu."

AUTOR: Jana Patková
AUTOR: Milan Rokos

Zdroj: IN magazín

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí