Břidličný plyn v Evropě - příležitost i ekologická rizika

V médiích nedávno proběhly zprávy o tom, že Evropa má v břidlicích ukryté značné zásoby zemního plynu. Celý kontinent by z nich podle odhadů mohl žít 60 let. Vyplývá to z nové studie úřadu ministerstva pro energie (EIA) USA. Samotné Polsko, které má největší zásoby v Evropě, by pak ze svých zdrojů při současné potřebě vydrželo 400 let a mohlo by se z dovozce plynu z Ruska stát naopak výrazným vývozcem plynu - třeba i do Česka.
Ložiska břidličného plynu obsahují podle odhadů geologů ještě více plynu než naleziště tradiční. Pod zemí má být až 17,67 bilionu metrů krychlových. Americká agentura vyšla z výzkumu 48 nalezišť plynu ve 32 evropských zemích, mj. ve Francii, Irsku, Německu, Polsku, ČR, Bulharsku a.j. Oblasti v Rusku či na Blízkém východě zkoumány nebyly. Nejvíce zásob břidličného plynu v Evropě je v Polsku, Francii, Ukrajině, Norsku a Švédsku. Ve světě má největší zásoby břidlic Čína (36,1 bilionu metrů krychlových), následovaná Spojenými státy (24,4 bilionu metrů krychlových) a Argentinou (21,9 bilionu metrů krychlových).

Nejvíce zásob má Polsko
S velkým očekávání již ke svým zásobám vzhlíží Polsko. Polská vláda považuje průzkum možných ložisek plynu z břidlic za součást snahy o diverzifikaci zdrojů energie. Premiér Donald Tusk nedávno připomněl, že suroviny slouží jako politické zbraně, a proto by Polsko mělo být co nejvíce nezávislé na dodávkách ze zahraničí. Země v současnosti potřebuje 14 miliard plynu ročně, přibližně dvě třetiny ho dováží z Ruska.
Polský stát už vydal koncese na provedení pokusných vrtů dvaceti firmám. Je mezi nimi například polský plynárenský monopol PGNiG, rafinérská společnost PKN Orlen nebo američtí giganti Chevron a ExxonMobil. Plyn z břidlic by se mohl vyskytovat v pásu táhnoucím se od pobřeží Baltu jihovýchodním směrem do oblasti Lublina. Druhou oblastí, kde by mohla surovina být, je západ a jihozápad Polska.

Obavy ze znečištění prostředí
Ekologové však upozorňují, že postup těžby plynu z břidlic je pro životní prostředí nebezpečný. K těžbě je potřeba daleko více vrtů než u těžby klasického zemního plynu. "Část chemikálií může znečistit podzemní zdroje pitné vody," říká ekolog Darek Urbaniak z ekologického hnutí Přátelé země.