Při stavbě domu myslete na komín, vyplatí se to

Zatímco dříve nebylo možné si představit rodinný dům bez komína, dnes už to taková rarita není. Pak ovšem není možné počítat se zavedením doplňkového vytápění, například krbem nebo kamny. A dostavba komína do původní stavby se může docela prodražit.

Komín může chybět například u některých energeticky úsporných domů, které se dnes v okolí Prahy často stavějí a kde se počítá s vytápěním plynem nebo elektřinou. Stává se to také v běžných satelitních městečkách, kde komín není součástí projektu. Domy bez komínů staví také lidé, kteří se snaží ušetřit, a rozpočet tak snižují o vícenáklady.

Někteří však změní názor a začnou uvažovat o alternativním způsobu vytápění. Komín se do hotové stavby dodělat dá. Může být klasický, což ale vyžaduje větší zásah do stavby a vyšší náklady, nebo může být vedený po fasádě, případně samonosný, kdy vede až od prvního patra a ústí do něj odizolovaná průchodka skrz strop.

Cena podle použitého materiálu a složitosti stavby začíná na dvou tisících korun za metr komína, spíše se ale pohybuje okolo 3500 korun. Rozhodně se tedy vyplatí na komín myslet už při stavbě, kdy bývají náklady podstatně nižší. Kromě toho, málokomu není příjemný čas strávený u roztopeného krbu.

Kamna nebo krby se jako alternativní způsob topení používají stále častěji. Opět zde hrají roli stále vyšší náklady na vytápění plynem nebo elektřinou. Užitečné jsou jak na jaře nebo na podzim, kdy se nevyplatí zapínat celý systém vytápění, v zimě pak fungují jako doplňkový zdroj tepla.

"Kvalitní a výkonná kamna nebo krb mohou snížit při pravidelném topení náklady až o dvě třetiny. Jestliže má dům teplovodné rozvody, krbem se dá temperovat celý objekt. Z klasických kamen se ale rozvody udělat nedají. Na trhu jsou i kamna a vložky na takzvané teplovodní vytápění, které mohou zároveň ohřívat i užitkovou vodu. Ale finanční vstup, tak aby vše fungovalo, jak má, je poměrně dost vysoký," uvedla Ivana Šrůtková ze společnosti Scandique.

Konec doruda rozpálených trubek

Při rozhodování o typu pořizovaného topidla hraje velkou roli hodnota energetických ztrát domu. Tu může spočítat projektant nebo topenář a na základě toho se pak zákazník rozhodne. U moderních, velmi dobře izolovaných staveb může mít zvolené topidlo i nižší výkon, na druhé straně ale musí také mít centrální přívod vzduchu.

U starších, například cihlových staveb s velkými netěsnostmi je potřeba počítat s výkonem vyšším. "Dnešní topidla se již s dříve známými, například Petrami, nedají téměř srovnat. V praxi se dokonce setkáváme s tím, že zákazníky musíme učit správně topit. Přesto jsou naši servisní pracovníci zákazníky poučováni, že oni přece měli vždycky doma kamna a je to stejné. Dnešní konstrukce jsou však naprosto odlišné, a tak zatímco dříve se od kamen do komínu přidávala spousta trubek, které rozžhavené doruda ještě předávaly teplo, dnes se teplota spalin do komína pohybuje zhruba od 170 °C a doporučuje se co nejkratší zaústění," podotkl manažer společnosti Haas+Sohn Miroslav Hubený.

A stále více lidí si začíná uvědomovat, že krbová vložka nebo kamna s vysokou účinností spalování dokážou oproti levnějším modelům ještě dále snížit náklady na vytápění. Každý výrobce se snaží dát na trh modely s co nejvyšší účinností a co možná nejdelší dobou hoření. Současná topidla mají účinnost přes osmdesát procent, zatímco před deseti až patnácti lety to bylo zhruba padesát procent.

Běžný je již systém dvojitého spalování, kdy se k temperování používají i emise, které by jinak odešly do ovzduší a tím se šetří palivo.

"Také se prodlužuje doba hoření, kdy minimální čas, aniž by se muselo znovu zatápět, je šest hodin. Jsou i takzvaná stáložárná ohniště, kdy se doba temperování posouvá až na deset až dvanáct hodin. Existují i typy topidel, která jsou doplněna o mastek nebo magnezitové cihly, a ty prodlužují značně akumulaci tepla i po úplném vyhasnutí," sdělila Ivana Šrůtková. Spotřebu dřeva si některé modely topidel hlídají i samy, například pomocí termostatu umístěného v topeništi.

Dobrá kamna či krb začínají na 20 tisících

Moderní kamna dnes ohřívají vzduch převážně teplem konvekčním, částečně také teplem sálavým. Princip konvekčního vytápění je v tom, že vzduch z místnosti vstupuje do kamen ve spodní části a při postupu vzhůru se ohřívá v konvekčním prostoru tvořeného dvojitým pláštěm topidla, dále pak proudí otvory v horní části kamen opět do místnosti. Sálavé teplo je získáváno z povrchových ploch kamen. Největším zdrojem sálavého tepla je prosklený prostor dvířek.

Investice do kvalitních kamen nyní vychází minimálně na zhruba 20 tisíc korun, u topidla s účinností přes 80 procent pak na 30 tisíc a více. Topit se v nich dá nejen dřevem a dřevěnými nebo uhelnými briketami, vyskytují se i kamna na uhlí, ale ta už nejsou tak šetrná k životnímu prostředí. Firmy nabízejí i kamna na dřevěné pelety, v nich ale topení vychází dráž než u klasického dřeva.

Cena palivového dříví se nyní pohybuje okolo 600 až 1000 korun za metr krychlový. "Palivové dřevo je odpad, a tak jeho cena, zatím, je určená především pracností jej dostat z lesa a do spalitelné podoby. Dál cenu ovlivňuje doprava. Poptávka je v Česku zatím konstantní. Trochu problémy mohou vznikat zejména tam, kde je nějaká velká elektrárna či centrální kotelna na štěpky," vysvětlil Roman Šubrt ze společnosti Energy Consulting.

Jak uvádějí odborníci, moderní topidla nejlépe využijí tvrdé a vyschlé dřevo, které má okolo dvaceti procent vlhkosti. Ovšem také zde bude hrát roli cena, tvrdé a proschlé dřevo bude dražší než to přivezené přímo z lesa.

Dnešní topidla se s těmi dříve známými, například Petrami, vůbec nedají srovnat.
Miroslav Hubený
manažer společnosti Haas+Sohn

AUTOR: Hynek Paštěka
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

ZDROJ: Praha