Ropoplynonosné oblasti světa

Zákonitosti vzniku a rozmístění ložisek

Ložiska uhlovodíků jsou vázána některé typy sedimentárních pánví. Nejen přítomnost vhodných nádržních, ale také přítomnost ropomatečných zdrojových hornin jsou základní podmínkou. Zdrojové horniny jsou často vázány na teplé (tropické či subtropické) klimatické podmínky v místě a době tvorby těchto sedimentů. Protože ropa migruje, mohou být zdrojové horniny i částečně vzdálené od existujících ložisek.

Sedimentární pánve vznikaly v místech poklesu zemské kůry, velmi často v důsledku pohybu kontinentálních bloků na jejich okrajích nebo v důsledku rozsáhlých tektonických pohybů. Jednotlivé pánve se tvořily v průběhu vývoje Země na různých místech také v důsledku pohybu kontinentů.

S rozvojem života a změnou klimatických podmínek na Zemi se měnil i ropomatečný potenciál sedimentární výplně pánví v jednotlivých částech zemského povrchu. Uhlovodíky, které vznikaly ve starším období (prvo a druhohory) se, v důsledku migrace a tektonických pohybů, které porušovaly hermetičnost pastí, dostaly na povrch většinou již v dávné historii a nezachovaly se. Proto většina dnes existujících ložisek, ať je původ ropomatečných hornin jakýkoli, vznikla až v třetihorách.

Výskyt ropy

Severní Amerika

Jak již bylo zmíněno, ačkoliv se ropa našla na několika místech ve světě téměř současně, tak první "ropné" horečky vypukly v severní Americe. Naleziště byla objevena v Pensylvánii, Texasu i Kalifornii. Dodnes se je americká produkce nezanedbatelná a se těží ložiska na Aljašce i v Mexickém zálivu kolem Floridy.

Mezi nejvýznamnější ložiska ropy patří (zásoby) aljašské Prudhoe Bay (s 80 mld. m3), texaské East Texas Oil Field (přes 37 mld. m3 ) nebo kalifornské Midway-Sunset Field (s více jako 20 mld. m3).

Největší zásoby (přes 10 000 mld. m3 ropy) se nachází v západní Kanadě, kde těžká a dnes jen obtížně těžitelná ropa je koncentrována do ropných písků (Athabasca Oil Sands). Na východě Kanady je nejvýznamnější ložisko Gubernia se zásobami okolo 20 mld. m3 ropy.

Střední východ a kaspická oblast

Na středním východě byla ložiska objevována od začátku minulého století a dnes jednoznačně tyto zásoby představují největší akumulaci ropy a také těžba z nich je plánována na příštích více jak 70 let.

Ložiska ropy se vyskytují do hloubek až 3 km a jsou v převaze vázána na druhohorní a především třetihorní sedimenty.

Mezi největší ložiska z pohledu velikosti zásob ropy patří:
v Iráku
- Kirkuk Field 100 mld. ^m3
- Majnoon Field 100 mld. ^m3
- Rumaila Field 125 mld. ^m3
v Iránu
- Aghajari Field 100 mld. ^m3
- Ahwaz Field 100 mld. ^m3
- Gachsaran Field 90 mld. ^m3
- Marun Field 100 mld. ^m3
v Kuvajtu
- Burgan Field 450 mld. ^m3
v Saudské Arábii
- Ghawar Field 450 mld. ^m3
- Shaybah Field 95 mld. ^m3
v Kazachstánu
- Tengiz Field 50 mld. ^m3
- Kashagan Field 190 mld. ^m3
- Darkhan Field 60 mld. ^m3
v Azerbajdžanu
- Azeri-Chirag-Guneshli 30 mld. ^m3

Rusko

Také v Rusku jsou velká ložiska ropy a plynu.
Mezi hlavní roponosné oblasti patří:
Timan - Pečorská pánev, zde mezi největší ložiska ropy patří
- Samotlorské ložisko 125 mld. ^m3
- Priobskoje ložisko 80 mld. ^m3
V oblast Volha - Ural je nejvýznamnější
- Romaskinské ložisko přes 100 mld. ^m3
Černomořská a kaspická oblast
- ložisko Kurmangaz (přes 40 mld. ^m3)
Zauralská západosibiřská pánev s největšími ložisky
- Ljantorské (přes 80 mld.m3 ) a Fjodorovskoje (80 mld. ^m3)
Ložiska ropy byla nalezena také v okolí Sachalinu
- ložisko Ayash se zásobami okolo 30 mld. ^m3

Další významná ložiska byla nalezena v severní Africe (Egypt, Libye, Nigerie), v jižní a střední Americe (Venezuela, Brazílie, Mexiko), v Číně, Indii, Indonézii a v Austrálii.

Evropa a Severní moře

Nejvýznamnější oblastí s těžbou ropy a zemního plynu je Severní moře. Těžbu zde provádí Velká Británie, Norsko a Dánsko. Nalezená ložiska mají původ v druhohorních sedimentech, i když většina ložisek byla formována až v třetihorách. Zásoby ropy jsou odhadovány na cca 100 mld. m3 z čehož 57 % připadá na Norsko a 30 % na Velkou Británii.

V Evropě se uhlovodíky nachází v několika pánvích, ale největší zásoby i těžba je v okolí Karpat a Alp (především v jejich předpolí a sedimentárních pánvích uvnitř karpatského oblouku). Velká ložiska se nachází sev. Německu a Polsku. Tato ložiska, především plynová, jsou utěsněna permskou solí. Největší ložiska a jejich nejvyšší počet v karpatské oblasti byl nalezen v Rumunsku, ale také v Maďarsku a Polsku.

Česká republika

V České republice se v současné době pohybuje těžba ropy mezi 300 - 400 tis. m3. Ložiska se nachází na Moravě v převaze na jihu v geologických oblastech ( karpatská předhlubeň, vídeňská pánvi a na svazích Českého masivu).

Část vytěžených ložisek byla přeměněna na podzemní zásobníky plynu (Dolní Dunajovice, Dolní Bojanovice, uhřice, Janovice, Štramberk a Tvrdonice).

Příkladem naleziště ropy a plynu může být ložisko LUBNÁ, kde se ropa a plyn nachází jednak v rozpukaném krystaliniku (žuly) a jednak v pískovcích přesunutých karpatských příkrovů.

Výhled do budoucna

Je skutečností, že těžba ropy se blíží svému vrcholu. Se vzrůstající cenou výrazně ovlivněnou rostoucí poptávkou, se hledají zásoby ropy ve stále složitějších oblastech (ať již hloubkou, přístupností nebo vydatností ložisek) a také se hledají způsoby jak těžbu z existujících ložisek prodloužit a optimalizovat.

Obrázky na:http://www.petroleum.cz/ropa/vyskyt-ropy-soucasnost.aspx

ZDROJ: Petroleum.cz