Krátce z EU

Ruský energetický gigant Gazprom se v dnešních dnech potýká s prudce rostoucí poptávkou po zemním plynu na domácím trhu. V uspokojení ruského trhu jej omezuje rychlost, jakou může čerpat plyn z podzemních zásobníků, jehož prostřednictvím doplňuje dodávky ze sibiřských nalezišť. Dodávky ruského plynu se v posledních dnech snížily o 10 % ve srovnání se svým obvyklým objemem, oznámila včera 31. ledna 2012 Evropská komise. Nejen střední, ale i západní Evropa, je přitom z velké části závislá na ruských dodávkách. Komise však uvedla, že Evropa má dostatek zásob zemního plynu, aby snížení dodávek vyrovnala. Poptávka na evropském trhu by tak měla být uspokojena. Odborníci se však domnívají, že současná situace by mohla nepříznivě ovlivnit energetické vztahy mezi Ruskem a EU, které byly naposledy narušené úplným přerušením dodávek v roce 2009.

Evropská komise nechala zpracovat studii, jejíž výsledky ukazují, že k průzkumu ložisek břidlicového plynu není potřeba žádné další legislativy, alespoň do té doby, než se plyn začne komerčně využívat (zejména v oblasti ochrany životního prostředí). Co se týče bezpečnosti jeho těžby, dosavadní studie se ve svých závěrech rozcházejí. Těžbu lze totiž provádět dvěma možnými způsoby - prostřednictvím horizontálního vrtání nebo hydraulického štěpení. Oba z nich ale vyžadují využití velkého množství chemikálií a vody. Velkým podpůrcem využívání břidlicového plynu je Polsko, s těžbou břidlic plánuje začít od roku 2014. Na polském území se přitom podle průzkumů nachází zásoby, které potřeby země dokážou zajistit na dalších 300 let. Evropa má prozatím s ložisky břidlicového plynu malé zkušenosti a žádný komerční projekt ještě nebyl zahájen. Podle studie lze však komerční využívání očekávat během několika let. Těžby břidlicového plynu ale v Evropě čelí odporu kvůli obavám z rizika zemětřesení a zničení vodních zdrojů.

Evropská Komise navrhuje revidovat směrnici o prioritních látkách v oblasti jakosti vody a přidat patnáct chemických látek do seznamu 33 znečišťujících látek, které jsou monitorovány a kontrolovány v povrchových vodách EU. Tímto krokem chce EU přispět ke zlepšení kvality vody v našich řekách, jezerech a pobřežních vodách. Zmíněných patnáct látek zahrnuje průmyslové chemické látky i látky používané v biocidech, farmaceutických přípravcích a přípravcích na ochranu rostlin. Nově navržené látky jsou výsledkem přezkumu, který hodnotil míru rizika u přibližně 2 000 látek v závislosti na jejich množství v povrchových vodách a jejich nebezpečnosti, výrobě a použití. Komise dále navrhuje zlepšit monitorování a podávání zpráv o chemických látkách přítomných ve vodě a zlepšit tak dostupné informace o kvalitě vody v EU. Tento návrh je součástí dlouhodobé strategie vodní politiky EU s cílem zajistit dostatek kvalitní vody pro potřeby občanů a podniků.

Světová obchodní organizace zamítla v pondělí 30. ledna 2012 odvolání Číny v případě vývozu nerostných surovin. Toto konečné rozhodnutí, které omezuje Čínu v množství vyvážených nerostných surovin, bylo přivítáno zejména v oblasti obchodu v EU. Popud k zahájení řízení daly USA, EU a Mexiko již v roce 2009. Omezení exportu surovin z Číny pomůže podpořit domácí zásoby a snížit tak ceny pro místní uživatele. Toto rozhodnutí je pozitivním impulsem pro společnosti a jejich zaměstnance, protože dokazuje, že pravidla platí pro všechny státy stejně. Je jím také založena jistota rovného přístupu k nezbytně nutným surovinám v odvětví průmyslu pro celou EU. Ačkoliv právo, podle něhož WTO postupuje nezná precedenty, je zřejmé, že toto rozhodnutí může být z pohledu budoucího řešení obdobných sporů klíčové.

Evropská komise v těchto dnech dokončuje studii, která se věnuje tématu dopadů biopaliv na klimatické změny. Z pracovní verze tohoto dokumentu vyplývá, že při zohlednění více faktorů mohou biopaliva vyráběná z řepky, sójových bobů nebo palmového oleje v konečném výsledku způsobovat vyšší emise skleníkových plynů než klasický benzín a nafta. Jedním z důvodů je i skutečnost, že se energetické plodiny často pěstují v rozvojových zemích na půdě, která dříve sloužila k pěstování plodin pro výrobu potravin. Takto ztracené plochy zemědělské půdy si pak zemědělci v procesu známém jako "nepřímá změna využívání krajiny" (ILUC) kompenzují kácením tropických pralesů nebo vysoušením mokřin. Je však nutné zdůraznit, že Evropská komise, a to i přes sílící kritiku této politiky, nechce ustupovat ze závazku, který je vyjádřen ve směrnici o obnovitelných zdrojích energie. Podle této směrnice se má do roku 2020 podíl biopaliv v dopravě zvýšit na 10 %. Závěry studie by měly být zveřejněny v příštích týdnech.