Nový šéf RWE ještě více přitlačí na úspory

Odklon Německa od jaderné energetiky znamená pro tamní výrobce elektřiny miliardové ztráty. Koncern RWE se chce zhojit především tím, že nastolil tvrdý úsporný kurz. Ale jeho nový šéf, Nizozemec Peter Terium, který se ujme řízení 1. července, tvrdí, že to k dosažení ekonomických cílů stále nestačí.

Ve srovnání s předchozími plány se bude ještě více propouštět a také prodávat více majetku. Také proto, aby RWE, majitel tuzemského Transgasu, mohl snáze splácet dluhy.

RWE s více než 72 tisíci zaměstnanci měl podle původního ozdravného plánu v letech 2012-2014 zeštíhlet zhruba o 8000 lidí. Z toho polovinu představuje propouštění, další polovina "odpadne" díky prodeji aktiv v Německu i zahraničí. Peter Terium (48 let) chce náklady srazit během tří let nejméně o další miliardu eur a dodatečně zrušit ještě alespoň 3500 pracovních míst.

Solár jako banány z Aljašky

Terium se chopí otěží po Jürgenu Grossmannovi, který stojí v čele RWE od roku 2007. Großmann proslul jako břitký kritik nové energetické politiky spolkové vlády. Kvůli odstavení všech jaderných elektráren (do roku 2022), které RWE přinášely skvělé zisky, jí nemůže přijít na jméno.

V Berlíně ale nemohou čekat, že essenská centrála RWE bude za nového vedení potichu. Terium, který se na převzetí funkce připravuje od loňského srpna, se zatím držel zpátky. Ale to už neplatí. "Energetická politika Německa je chybná," nechal se na Světovém ekonomickém fóru v Davosu slyšet Terium.

Za jednu z největších chyb vládní politiky považuje štědrou podporu solární energetice. Berlín solárníkům už poskytl či přislíbil asi 100 miliard eur.

Využití solární energie v Německu však je problematické a jako alternativa energie jaderné je zcela nevhodné, tvrdí designovaný šéf RWE. "Je to, jako kdybyste chtěli na Aljašce pěstovat banánovník," podotýká v listu Süddeutsche Zeitung Terium. Naproti tomu se přimlouvá za výraznější podporu větrníků a biomasy.

Dosavadní šéf RWE Jürgen Grossmann si chce podle svého vyjádření od energetiky odpočinout. "Budu tvrdě pracovat na tom, abych se znovu stal soukromou osobou," řekl listu Financial Times Deutschland. Jak dodává, bude vytížen víc než dost, neboť vlastní například ocelárny Georgsmareinhütte a také 90 procent ve firmě RGM poskytující služby spojené se správou budov.

O tom, jaké konkrétní kroky vedení RWE podnikne, aby snížilo náklady a zadlužení, by mělo informovat na výroční konferenci začátkem března. V úvahu připadá mimo jiné uzavření jaderné elektrárny Biblis i vyřazení starých uhelných elektráren a jejich nahrazení modernějšími, na jejichž obsluhu postačí méně lidí.

Prodávat asi bude i v Česku

Ve hře je zároveň prodej aktiv v hodnotě kolem 11 miliard eur. Centrála RWE v Essenu může k prodeji nabídnout například norskou dceru Dea Norge těžící ropu v Severním moři, majetkový podíl v Berlínských vodárnách (Berliner Wasserbetriebe), jakož i jednotlivé uhelné a plynové elektrárny.

Mezi aktivy, jichž by se mohla skupina RWE zbavit, je také provozovatel přepravní plynárenské soustavy v Česku - Net4gas (bývalý RWE Transgas Net).

"RWE podle mých informací ještě není definitivně rozhodnutá, zda Net4gas prodá. Záležet bude mimo jiné na dalším vývoji evropské dluhové krize a samozřejmě na atraktivitě nabídek," sdělil Hospodářským novinám Marek Hatlapatka z makléřského domu Cyrrus.

Prodejní cena by se podle něj mohla pohybovat mezi 30-50 miliardami korun, přičemž není vyloučen ani částečný prodej finančním investorům.

"Minimálně předběžný zájem o koupi podílu určitě budou mít všechny klíčové energetické skupiny v Česku včetně EPH nebo KKCG," dodává Marek Hatlapatka. Předpokládá, že Net4gas je jediným aktivem, které skupina RWE může v tuzemsku v dohledné době prodat. Byznys německého koncernu RWE v Česku patří k jeho klíčovým.

Německá energetika

1,4-1,7 BILIONU EUR

bude nutné investovat do německé energetiky v příštích 20 letech, uvádí koncern Siemens. Šéf RWE Jürgen Großmann počítá se sumou 250-300 miliard eur, ale přesnější časový rámec neurčil.

20 TISÍC MEGAWATTŮ

představuje úbytek elektro-energetických kapacit v Německu poté, co bude do roku 2022 vyřazeno z provozu všech 17 jaderných elektráren. Souhrnný instalovaný výkon elektráren v Německu je nyní asi 154 tisíc MW, za deset let by měl podle některých studií činit zhruba 270 tisíc MW. Pro srovnání: aktuální instalovaný výkon Česka je 20 250 megawattů.

AUTOR: Václav Lavička