Zateplování: Na co není radno zapomínat

Impulsem k němu se staly především dotační programy. Bohužel, zejména v poslední době je dotační prostředí značně nejisté a s lehkou nadsázkou lze dokonce říci, že úměrně k jeho narůstající nestabilitě klesá i počet projektů využívajících některý z dotačních titulů.

ROLI HRAJE I DATUM VÝSTAVBY

Obce se často zaměřují na zateplování budov svých škol. Významnou roli přitom obvykle hraje i doba, v níž byla škola postavena. Srovnejme proto vcelku obvyklou školu postavenou počátkem osmdesátých let 20. století s budovou, která slouží už od sklonku 19. století.

První škola sestává z přízemních stavebních bloků propojených spojovacími trakty. Plocha obálky všech bloků činí 6837 m2, jejich vytápěný objem je 11 620 m3, celková podlahová plocha má 2486 m2. Tato škola je pro 100 dětí.

V případě druhé budovy jde o klasický podsklepený třípatrový objekt s půdou. Plocha obálky budovy je 3969 m2, vytápěný objem je 12 120 m3, celková podlahová plocha má 2025 m2. Škola pojme 190 dětí.

Při srovnatelném využití budov obou škol je klasická budova, geometricky zcela jinak pojatá, nepochybně podstatně efektivnější, a tím i energeticky méně náročná než o bezmála sto let novější školní budova.

Již při prvních úvahách typu >>co s tím<< je proto nutné ptát se, zda je skutečně třeba investovat nemalé peníze do snižování energetické náročnosti školní budovy a nebylo by nakonec efektivnější ji zbourat a na jejím místě postavit moderní, plně funkční objekt splňující nejpřísnější požadavky na energetickou náročnost.

Přihlížet se musí i k možným konstrukčním nedostatkům. I ty mohou mít určitou souvislost s dobou výstavby budovy. Většinu těchto nedostatků lze odstranit zateplením stěn v kontaktu s exteriérem, výměnou výplní otvorů (oken a dveří) a zateplením střech. Nesmí se však zapomínat na konstrukce v kontaktu s nevytápěnými prostory, jako jsou stropy pod půdou či podlahy nad suterénem. Vyřešit tento problém znamená docílit přínosných energetických úspor. Totéž platí o stěnách oddělujících vytápěný prostor od nevytápěných místností (sklady, garáže apod.). Ovšem obezřetnost je na místě: Zateplení stěn v kontaktu s exteriérem totiž může ovlivnit funkčnost těchto nevytápěných místností.

KDYŽ SE PODCENÍ DETAILY...

Největším prohřeškem při zateplování bývá špatné provedení, přitom funkčnost opatření spočívá v detailech. Ještě stále lze nalézt na půdách rohože na zateplení stropu volně poházené, leckdy ještě v balících. Jindy je tepelná izolace ledabyle položena bez překrytí, přičemž mezi rohožemi zejí velké mezery. Neobvyklé nejsou ani případy, kdy strop na půdě byl sice kvalitně zateplen, jenže pracovníci dalších profesí, kteří tam následně přijdou, tepelnou izolaci částečně znehodnotí sešlapáním, případně ji místy i odstraní. U fasád se firmy už vcelku naučily detaily zvládat, avšak jejich důslednost, například u řešení výplní otvorů, stále není na potřebné výši.

Uvedeným problémům lze účinně předcházet nezávislým technickým dozorem investora a doporučujeme nezapomínat ani na dozor autora projektové dokumentace.

ÚSPORY, KTERÉ OVLIVNÍME SAMI

Odstranění některých nedostatků nevyžaduje vysoké náklady a mohou si to zajistit provozovatelé veřejných budov sami či s pomocí subjektů aplikujících energetický management. Mezi tato opatření se řadí optimální využití prostorů v budově s ohledem na řízení vytápění, zejména lze-li vytápění zónovat. Platí přitom úměra, že navýšení vnitřní teploty o 1 stupeň odpovídá zvýšení nákladů na vytápění o 6 %.

Dále je vhodné krátkodobě a intenzivně větrat, aby se umožnil přívod čerstvého vzduchu (a přitom zavřít radiátorové ventily - důležité zejména pro termostatické ventily), upřednostňovat větrání do chodeb, zavírat vstupní dveře (vhodná je instalace automatického zavírání), svítit pouze po dobu nezbytně nutnou k zajištění požadované funkce osvětlovaného prostoru, preferovat denní (přirozené) osvětlení, osvětlovat přednostně místa vzdálená od oken, zajistit autorizované měření osvětlení vždy, jakmile se vyskytnou pochybnosti o parametrech osvětlení z hlediska hygienických požadavků, i při změně využití daného prostoru.

Radnice by se při rozhodování o dalším osudu svých veřejných budov měly obracet na nezávislé subjekty a nechat si zpracovat nezávislý posudek, studii či energetický audit. Ten jako zákonný nástroj zhodnotí stávající stav objektu a navrhne vhodná opatření včetně vyčíslení jejich ekonomické efektivnosti.

VLADIMÍR SKALNÍK
energetický specialista
IP IZOLACE POLNÁ, s. r. o.