zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Bavlník

19.02.2012
Příroda
Bavlník

Bavlník bylinný

Listnaté keře

Výška rostliny:
od 50.0 cm do 40.0 m
Barva květu:
žlutá, červená, bílá
Barva olistění:
zelená
Typy listů:
listnaté, stálezelené
Použitelné části:
plod
Použití:
v potravinářství
Náročnost:
slunce, polostín, vlhko, teplomilná, propustné půdy, náročné, humózní půdy



Popis rostliny:
Bavlník bylinný je rozvětvený, 0,5 - 4,0 m vysoký polokeř s kůlovým kořenem dlouhým až 3 m.

Listy jsou střídavé, většinou laločnaté, ze jejich paždí vyrůstá jeden až několik stopkatých květů, které mají pět korunních lístků, podle odrůdy bílých, žlutých nebo červených.

Tyčinek je mnoho a jsou víceméně srostlé v trubku jako u našich slézů.

Plod je kulovitý až vejčitý velikosti vlašského ořechu, dozrává v tobolku, která se u většiny druhů za zralosti otevírá 3 - 5 chlopněmi.

Semena se podobají čočce, jsou hustě porostlá bílými, zelenými až hnědými, za sucha šroubovitě stočenými vlákny (bavlna). Kvalitní vlákno je dlouhé 12 - 65 mm.

Čeleď:
Bombacaceae - cejbovníkovité

Původ:
Rostlina pochází z jižní Asie, s velkou pravděpodobností patří k tzv. indickému kmenu bavlníku, které pocházejí z tropů Starého světa. Kromě toho známe ještě tzv. americký kmen, jehož původ je třeba hledat v tropických oblastech Nového světa.

Do jižní Evropy se pěstování bavlníku dostalo teprve v 9. a 10. století. Hlavními pěstitelskými oblastmi v Evropě jsou Řecko a jižní Španělsko, na naše území již kultura nezasahuje pro nevhodné podnebí.

Pěstování:
Bavlník se pěstuje ze semen zbavených vláken. Vysévá se do dobře zpracované půdy do hloubky 5 cm a do řádků vzdálených asi 1 m.

Po vzejití se rostliny okopávají, plejí, za sucha uměle zavlažují. Snášejí i zasolené půdy. K produkci vyvážených výnosů je potřeba kulturu dobře hnojit. Bavlník začíná kvést za 80 -120 dní po výsevu a také postupně dozrává, což stěžuje sklizeň. Vhodnější je proto ruční sklizeň v několika etapách. Přesto se stále častěji používá sklizeň mechanizovaná, při které je ale nutné nejdříve odstranit listy pomocí defoliantů.

Po sklizni semen se dlouhá vlákna oddělují na speciálních strojích mechanickou cestou, krátká, plstnatá vlákna se odstraňují chemicky, chlupy neobsahují lignin.

Použití:
Z dlouhých vláken se tká příze na výrobu látek a pleteného zboží, krátká vlákna se používají při výrobě umělého hedvábí, střelné bavlny, celuloidu a jako vycpávkový materiál.

Z oloupaných semen se lisuje olej, který je hustý, kalný, červeně černý, ostré chuti, používá se k mazání strojů. Přefiltrovaný, vyčištěný a vybělený je možné použít v potravinářství. Také ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu nachází uplatnění. V Evropě se používá k výrobě mýdel, výlisky jsou dobrým krmivem.
Někde se stélky využívají k výrobě paliva pro biomasové kotle.

ZDROJ:http://listnate-kere.atlasrostlin.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí