Mít svou židli na Rejvízu

Pohlednicovému počasí místní říkají Kitzbühl a je pro ně nudné. Svérázné jsou i zdejší chalupy se zvláštním zdobením. A z židlí v místní hospodě se šklebí dřevěné tváře štamgastů. V horské osadě Rejvíz žije necelá stovka stálých obyvatel, kteří drsnou a romantickou pověst své obce pečlivě udržují. Moderní turistická lákadla jim "nesmí do vsi".

Kdo jednou na Rejvíz přišel, rád přichází častěji. Kdo přichází často, nejraději by zůstal....," napsal kdysi rejvízský farář Jeroným Pavlík o jednom z nejmalebnějších koutů nejvyššího moravského pohoří. Kdo by sem ale přišel hledat zábavu a způsob relaxace, jaké dnes nabízí většina vyhlášených horských středisek, bary a diskotéky, wellness či snad bowling, bude zklamán. Na Rejvízu není pošta ani obchod.

"Rejvíz je snad jediná lokalita v Jeseníkách, do které se nemusí investovat, aby se tu něco vylepšovalo. Nemusí se tu stavět žádné atrakce pro turisty. Těch je všude okolo plno. Jeho největší hodnota je totiž právě v tom, jaký je," říká ornitolog a ochránce přírody Ladislav Hajný. Na Rejvíz jezdíval pracovně i soukromě dvacet let a před deseti lety se tu usadil natrvalo. "Teď tady máme obrovskou raritu, už dva roky tu hnízdí jeřáb popelavý. Je to velice vzácný druh, nikdy v historii tady nežil," pyšní se pan Hajný, který je správou CHKO pověřen monitorováním ptáků v přilehlé národní přírodní rezervaci. O tom, že jde o významnou ptačí oblast, svědčí i skutečnost, že je v rámci CHKO Jeseníky součástí projektu Natura 2000.

Domky jako z pohádky

Ať už přijedete na Rejvíz z Jeseníku či od Zlatých Hor, nejdříve vaši pozornost upoutají malebné dřevěné chalupy, uspořádané v řadě za sebou podél hlavní cesty. Trvale obývaných je ale sotva třicet z nich, většina slouží jako soukromé rekreační objekty či k pronájmu. Ostatně s tímhle záměrem byly mnohé v 19. století stavěny. Už tehdy si zkrátka lidé uvědomovali turistický potenciál tohoto místa. "Tahle svérázná lidová architektura je určitým podtypem tzv. jesenického domu se sedlovou střechou, výrazným bedněným štítem, obdélným půdorysem a dělenými okny," říká krajinářka Taťána Schmidtová a dodává: "Ta rejvízská má ale svou specialitu a tou jsou různá zdobení. Šambrány, tedy orámování kolem oken, malované štíty a geometrické vzory v plášti budovy." V roce 2005 byla obec vyhlášena vesnickou památkovou zónonu.

Karikatury hostů

Nejstarší osada byla založena na místě dnes známém jako Starý Rejvíz v druhé polovině 18. století, postupně se rozrůstala až k centru dnešního Rejvízu. Jako jedna z prvních chalup byla roku 1795 postavena hospoda. A stojí tu dodnes (součást Penzionu Rejvíz). I když se v ní vystřídalo mnoho majitelů, její podoba se za uplynulé století výrazně nezměnila. Interiér je dílem řezbářů a někdejších majitelů hostince Josefa Braunera a jeho syna Alfréda. Právě on přišel před sto lety s originálním nápadem - vyrábět židle, které mají namísto klasického opěradla vyřezanou karikaturní podobu stálého hosta.

Pověst o rejvízských židlích se rychle šířila, a tak jich v lokále přibývalo. Bohužel do dnešních dnů z původních několika stovek zůstalo sotva dvacet. Dochovala se například podoba hospodského z Dolního Údolí, místního pastýře či bláznivé Bety. O ní se vypráví, že lezla do korun stromů, odkud zpívala. Prý ale moc krásně. Na chytrý marketingový tah navázal na konci minulého století tehdejší provozovatel, a tak se vám může stát, že tu uvidíte hosty, jimž se některé z opěradel nápadně podobá.

Nechat si vyřezat svůj obličej na židli sice může kdokoli, přednostní právo si na ni sednout tím ale nezíská. Tohle nepsané pravidlo platí totiž jen pro štamgasty, jimž je tu vyhrazen rovnou celý stůl.

Mechová jezírka

Na Rejvízu, který svou nadmořskou výškou 780 m n. m. představuje nejvýše položenou obec ve Slezsku, začíná nejrozsáhlejší souvislý les v celých Jeseníkách. Lesem odtud můžete vyrazit pěšky, na kole či v zimě na běžkách po značených trasách. I když se cílů, blízkých i vzdálených, nabízí celá řada, největší přírodní skvost se ukrývá doslova za humny vesnice - Národní přírodní rezervace Rejvíz. Na ploše téměř 330 ha chrání totiž největší komplex vrchovištního rašeliniště na Moravě. Jejím centrem je Velké mechové jezírko. Poetický název získalo stejně jako sousední Malé podle všudypřítomných mechorostů.

"V téhle krajině máte možnost nahlédnout do sibiřské tajgy," říká botanik Jindřich Chlapek z CHKO Jeseníky. "Odhadem se tu nachází dobrá stovka nejrůznějších druhů mechů a rašeliníků. Ještě ale nejsou dokonale probádány. Na letošní rok připravujeme výzkum, který možná přinese nové zajímavé nálezy."

Kitzbühl je nuda

Mrzne až praští, rtuť na teploměru už překonala patnáctku pod bodem mrazu, vítr zvedá oblaka čerstvě napadaného prašanu a snižuje viditelnost na pár desítek metrů... Skupinka běžkařů přesto nasazuje u parkoviště lyže a vyráží směrem k mechovým jezírkům.

"Lepší počasí jsme si nemohli přát," říká pan Hajný a s úsměvem podotkne: "Pohlednicové počasí, kterému tady říkáme Kitzbühl, je trochu nuda, ne?" Při dobrých sněhových podmínkách jsou na rejvízských loukách strojově udržované trasy pro rekreační běžkaře. Žádné strmé stoupání a prudké sjezdy, nýbrž mírně zvlněný terén. I náročnější lyžaři si tu ale přijdou na své.

"Na konci února už budou vyjeté stopy i mimo upravené trasy, takže dostat se odtud můžou ti zdatnější prakticky kamkoli. Třeba až na Praděd, nebo hřebenovkou na rozhlednu Zlatý Chlum. Ta je o víkendech otevřena i v zimě," vysvětluje pan Hajný, který se však sám nejraději vydává na Orlík, nejvyšší vrchol v okolí Rejvízu. Je totiž jedním z míst, kde se v Jeseníkách vyskytuje rys ostrovid a hledání jeho znaků v přírodě je součástí jeho práce. "Nejlepší období pro sledování je na přelomu února a března, kdy se tyhle šelmy mrouskají," vysvětluje pan Hajný. "Podle posledních odhadů by jich mělo v horách žít do pěti kusů."

Pro člověka však nepředstavují žádné nebezpečí, a tak jediným rizikem je, že vám Rejvíz a příroda v jeho okolí natolik učarují, že se sem budete muset vracet.

PROČ REJVÍZ?

Název pochází buď z německého Reihwiesen, tedy "Louky v řadě", nebo z Reichwiesen, tedy "Bohaté louky". První osadníci byli pastevci.

JAK SE TAM DOSTAT

Rejvíz leží asi 12 km východně od města Jeseník. Jezdí sem pravidelné v autobusové linky z Jeseníku i Zlatých Hor.

KDE SE UBYTOVAT

RESTAURACE A PENZION NA PALOUČKU
Nabízí moderně vybavené apartmány s vlastním sociálním zařízením v ceně 390 Kč/dospělá osoba a noc včetně snídaně. Pohostinnost podniku ocenil v roce 2000 i prezident Václav Havel.

TIP NA VÝLET

BĚŽKAŘSKÝ OKRUH 9,7 KM
Trasa začíná a končí na Starém Rejvízu, vede místem zvaným Pod Koberštejnem nedaleko zříceniny tohoto středověkého hradu, dále přes most přes Černou Opavu až k Bublavému prameni.

KDE SE NAJÍST

PENZION REJVÍZ
Nenechte si ujít možnost poobědvat ve stylově zařízené restauraci, k níž patří také židle s vyřezávanými karikaturami. Restaurace je otevřena od 10 do 22 hodin. Více informací o stravování i ubytování najdete na http://www.rejviz.com.

UŽITEČNÉ INTERNETOVÉ STRÁNKY

www.jeseniky.net - souhrnné turistické informace
www.rejviz.info - webové stránky obce
www.jesenikytourism.cz - turistický průvodce Jeseníky