zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zapomeňte na atom

24.02.2012
Atomová energie
Zapomeňte na atom

Hospodářské noviny otevřely polemiku, zda se dnes vyplatí investovat do jaderné energetiky. Strach z atomu již dávno neprovázejí jednoduché slogany: "Je to nebezpečné a elektrárna může bouchnout." Reálným problémem jsou ekonomické statistiky: předražené a řadu let zpožděné projekty. Právě to další výstavbu jaderných elektráren v posledních dvaceti letech de facto zastavilo.

Francouzský účetní dvůr odhaduje, že elektřina z nových reaktorů bude dvakrát dražší než dnes. Jaderný průmysl se musí snažit prodat své produkty jinak a přidal k nim líbivý příběh. Nově prý nabízí moderní řešení, která nezatěžují planetu. Jenže každá průmyslová činnost má dopady na přírodu nebo tvář krajiny. Jak si tedy atom v tomto ohledu stojí?

Jaderné elektrárny pochopitelně nevypouštějí emise přímo. Jde ale o obří železobetonový kolos, který pro provoz potřebuje ze země vydolovat uran. Do bilance nukleárních zdrojů je tak nutné započítat celý cyklus od výroby komponent po produkci paliva. Pro konkrétní představu: atomový celek vyprodukuje až 120 gramů oxidu uhličitého na vyrobenou kilowatthodinu elektřiny. Ve světě však ubývají naleziště s kvalitní rudou a těžba těch s nižším obsahem uranu můžeme vytlačit emisní zatížení atomové elektrárny až na dvojnásobek. Je to samozřejmě asi pětkrát až desetkrát méně než znečištění ovzduší z plynových nebo uhelných zdrojů, ale také desetkrát více než emise ze stavby větrných elektráren.

Připusťme však, že je atom nízkoemisní zdroj. Může pomoci odvrátit klimatické změny? Odpověď lze nalézt ve studii Mezinárodní energetické agentury. Podle ní je už se současnými technologiemi reálné do roku 2050 snížit emise oxidu uhličitého o polovinu oproti dnešku. Jádro by se na tom mohlo podílet z 6 %. Ovšem jen tehdy, když by se každoročně do roku 2050 uvedlo do provozu 24 až 32 nových reaktorů. Stačí si čísla vynásobit rostoucí cenou investice: jeden reaktor stojí až 200 miliard korun. Pro naplnění scénáře by jich bylo třeba až 1200 nových plus postupně 400 místo dnes provozovaných, které časem doslouží. Bilance nových atomových elektráren za čtyři roky od vzniku studie je však minus tři reaktory. Atomové plány se po doplnění těchto statistik boří jako domeček z karet.

Přitom jsou k dispozici "jednoduchá a osvědčená řešení": energetická renovace budov - zateplení a další opatření přinesou snížením emisí jedné tuny oxidu uhličitého čistý zisk 50-100 eur. Na každou miliardu korun, která se ročně investuje do modernizace domů, připadá tisíc pracovních míst. Jde většinou o střední a malé stavební firmy rozložené po celé republice, takže peníze zůstanou doma.

Pokud se ČEZ rozhodne pro výstavbu dalších reaktorů, nemusí ani pro elektřinu z rozšířených elektráren najít odbyt. Nové malé zdroje - například solární panely na střechách domů - budou stát do pěti let méně než elektřina ze sítě. Energie bude vznikat přímo v místě spotřeby. Česko tak může získat lepší energetickou nezávislost než s atomovými reaktory.

Martin Sedlák
Autor je výkonným ředitelem Aliance pro energetickou soběstačnost

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí