zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Hlaváček jarní

11.03.2012
Příroda
Zdraví
Hlaváček jarní

Adonis vernalis - hlaváček jarní

Syn.: Adonanthe vernalis
Slovensky: Hlaváčik jarný

Rostlina je chráněna podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. a je zařazena do kategorie "ohrožený druh"

Čeleď: Ranunculaceae - pryskyřníkovité

Rod

Adonis zahrnuje asi 11 druhů, které rostou nejvíce v horách Střední Asie.

Popis:

Vytrvalá, 10 až 50 cm vysoká bylina. Listy přisedlé, zpeřené, lístky čárkovité, do 1 mm široké. Na lodyze jen jeden květ, jenž je až 7 cm široký, korunní lístky světle až zlatavě žluté v počtu 10 až 20, celokrajné, v horní části mělce zubaté, kalich 5četný. Kvete v IV až V.

Stanoviště:

Výslunné travnaté stráně, stepní louky, kamenité stráně, světlé borové lesy, na půdách kyprých, písčitých, vápnitých.

Rozšíření:

V ČR v Čechách od Českého středohoří po střední Polabí, na Moravě jen v nejjižnější části, od nížin po pahorkatiny (max. asi 500 m n.m.). Celkově roste v jihozápadní, jihovýchodní a střední Evropě, na severu po jihovýchod Švédska, na východě po stepi evropského Ruska až k jižnímu Uralu a po horní tok řeky Ob.

Jedy:

Obsahuje srdeční glykosidy adonidosin, adonivernosid, cymarin a adonitoxin, nejvíce ve stonku a v listech. Dále je přítomen alkohol adonit, kyselina akonitová, cholin, pryskyřice, tuk, fytosterin. V květech je dále přítomen flavonový glykosid, v kořenu kumarinový derivát vernadin.
Toxicky působí glykosidy, z nichž ve vodě rozpustný adonidosin má účinky na srdce, které však netrvají dlouho, a adonivernosid, jenž je ve vodě jen málo rozpustný, na srdce účinkuje jen slabě. Otrava se projevuje zvracením, bolestmi žaludku, průjmem. Smrt může nastat ochrnutím dýchacího ústrojí (byla zaznamenána u dítěte). U postiženého je třeba vyvolat zvracení (není-li spontánní), podat mu aktivní uhlí a přivolat lékařskou pomoc.

Léčitelství:

Sbírá se kvetoucí nať, která se suší při teplotách 55 až 60 °C.
Droga působí povzbudivě na srdce, zejména při degeneraci srdečního svalu a při poruchách krevního oběhu. Účinek nastupuje rychle, není však tak intenzivní a dlouhodobý jako např. při použití náprstníkových drog. Dále má hlaváček mírně močopudné účinky. Užívá se ve formě nálevu nebo tinktury.
Vzhledem k tomu, že se jedná o drogu jedovatou, nedoporučuje se její užití v samoléčbě. Kromě toho je sběr hlaváčku zákonem zakázán, neboť jde o rostlinu chráněnou.

Pěstování:

Občas bývá hlaváček pěstován i na zahradách, na vhodných stanovištích vydrží léta a časem se rozrůstá do bohatých trsů. Vyžaduje lehčí, výživné, písčité a vápnité půdy, stanoviště by mělo být slunné. Množí se semeny, která se sklízí krátce po dozrání a ihned se vysévají, nebo dělením trsů.

ZDROJ:http://botanika.wendys.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
14
8. 2017
14-18.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
21
8. 2017
21-25.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
MŽP ČR
22
8. 2017
22.8.2017 - Seminář, školení
Praha
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí