zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Slovinská pohoří

10.03.2012
Příroda
Slovinská pohoří

Slovinsko je zemí relativně členitou, jeho průměrná nadmořská výška se uvádí 556,8 m. n. m.1 (v případě ČR 430 m. n. m., evropský průměr je dokonce jen 290 m. n. m.2). Na utváření zdejší hor se podílely zejména mladší geologické procesy jako třetihorní alpské vrásnění. Proto jsou zdejší svahy dosti strmé, průměrně se udává sklon 13°, ale v hornatých regionech až 20-30°. To samozřejmě ztěžuje využitelnost např. v zemědělství, a tak zůstává více než polovina plochy Slovinska zalesněná (údaje se trochu rozcházejí - Slovinský statistický úřad uvádí dokonce 66 %3). V celoevropském porovnání to znamená třetí největší podíl lesů na rozloze země po skandinávských státech Finsku a Švédsku.

Nejvýznamnější orografický celek jsou Alpy. Lze je rozdělit na tzv. vysokohorské Alpy, které zahrnují tři celky, Julské Alpy, Karavanky a Kamnicko-Savinjské Alpy, a tzv. předalpské podhůří, které obklopuje vysokohorské Alpy od Furlanska na západě, přes Posávskou vrchovinu, Pohorje až po Kozjak, ležící severně od Drávy. Vysokohorské Alpy představují nejvyšší část země, v geologickém složení převažuje vápenec a dolomit a pro utváření krajiny je typická ledovcová činnost (charakteristický tvar údolí do písmene U, morény, ledovcová jezera). Alpy jsou velmi vlhkou oblastí a představují velmi významný zdroj vody pro celou zemi (pramení tu řeky Soča, Sáva, Savinja, Meža, Sora, Kokra, Kamniška Bistrica aj.). Specifická je také obydlenost těchto regionů: většina lidí je koncentrována v údolích v menších obcích, chybějí tu větší města (Bovec, Bohinjska Bistrica, Tržič). Rozvoj průmyslu v minulosti určovaly menší naleziště železné rudy, které se dnes využívají jen málo nebo vůbec. Oblast je velmi vhodná pro rozvoj některých odvětví cestovního ruchu, ale ochrana přírody (Triglavský národní park) brzdí jeho nekontrolovatelný rozmach.

Julské Alpy jsou nejvyšším slovinským pohořím. Tvoří je mohutné vrcholy s dominantními severními stěnami. Leží zde nejvyšší slovinská hora Triglav (2864 m. n. m.), jejíž mytologický význam pro Slovince stvrdilo také umístění emblému tří horských vrcholů na slovinský státní znak. Julské Alpy se většinou dělí na východní část, ležící ve Slovinsku, a západní, ležící v Itálii.

Důležitým komunikačním místem slovinských Alp je nejvýše položené horské sedlo Vršič (1611 m), které tvoří předěl mezi Goreňskem a údolím Trenty, kde začíná Přímoří. Další významné vrcholy jsou Škrlatica (2738 m), Jalovec (2645 m), Mangart (2679 m.n.m.), Kanin (2587 m.n.m.), Krn (2245 m.n.m.) aj. Kromě nich patří do Julských Alp také tři lesnaté horské planiny - Pokljuka, Mežakla a Jelovica. Do Julských Alp se zařezávají tři velká údolí - horní Sočské údolí s Trentou, Bohinjské údolí a Jesenické údolí.

Druhé nejvyšší i druhé nejrozsáhlejší jsou Kamnicko-Savinjské Alpy. Jejich nejvyšším vrcholem je Grintovec (2558 m.n.m.). Další významné vrcholy jsou např. Jezerska Kočna (2540 m), Skuta (2532 m), Ojstrica (2350 m) či Storžič (2132 m). Leží tu dvě možná nejkrásnější horská údolí celého Slovinska, a to Logarská dolina a Jezersko nebo ve výšce 1600 m položená Velká planina (Velika planina). Jsou navštěvovány o poznání méně než Julské Alpy, přestože v atraktivnosti nijak nezaostávají. Výchozím místem do oblasti je hlavně Kamnik, případně oblast Horní Savinjské doliny.

Dále na:http://slorealie.upce.cz/hory.html

Geologická mapa na:http://webcarta.net/carta/mapa.php?id=28973&lg=fr

ZDROJ:http://slorealie.upce.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí