zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Evropa zaspala, nestaví nové sítě

28.02.2012
Energie
Evropa zaspala, nestaví nové sítě
V Evropě se spolu s novými zdroji nestavěly přenosové sítě. Výstavba kvůli povolením trvá 10 až 12 let.

V celé Evropské unii se staví nové větrné a solární elektrárny, téměř nikdo ale neinvestuje do přenosových soustav. A ty současné přestávají stačit. I proto dnes Česká republika čelí nebezpečí blackoutu.

"Nebýt krize eura a řeckých dluhů, bylo by to evropské téma číslo jedna," říká Evžen Tošenovský, europoslanec za ODS a místopředseda výboru pro energetiku v Evropském parlamentu.

S novými možnostmi stavět větrníky na moři přitom tento průmysl zažívá boom. V Evropě jsou navíc nyní obnovitelné zdroje podle Tošenovského jedním z mála odvětví, kde investice nenesou přílišná rizika. Státy totiž firmám poskytují záruky a stabilní výkupní ceny na patnáct a více let dopředu.

V době, kdy německá vláda začala couvat od atomových elektráren, se tak do zelených zdrojů pustili i giganti, jako je RWE či E.ON. Již nyní jsou přitom v Německu instalovány větrníky o výkonu přes 29 tisíc megawattů, v plánu je ale až 60 tisíc megawattů. A s Německem jde i zbytek EU. "Instalovaný výkon větrné energie v Evropě se do roku 2020 více než ztrojnásobí," uvedl nedávno Arthuros Zervos, prezident Evropské asociace pro větrnou energii (EWEA).

Není ale příliš pravděpodobné, že ztrojnásobí i výkon potřebné přenosové sítě. Již před dvěma lety sice eurokomisař Günther Oettinger přislíbil investovat do roku 2025 do energetiky přes jeden bilion eur. Zatím ale zůstalo jen u slov, nic konkrétního se neudělalo. "Plány Evropské unie? To je jen vesmírná hudba. Takové projekty nejsou vůbec připravené, a dokonce ještě nejsou ani naplánované," říká Václav Bartuška, vládní zmocněnec pro dostavbu Jaderné elektrárny Temelín.

Ale ani kdyby EU přešla od slov ke konkrétním plánům, výstavbu to podle Tošenovského příliš neurychlí. Problém totiž leží i na úrovni samotných států, respektive v jejich povolovacích řízeních. "Rychlá výstavba není možná. Vždyť v dnešní době je v Evropě kvůli zdlouhavému povolovacímu řízení průměrná doba výstavby vedení 10 až 12 let," říká i Bartuška. Je to vidět právě na Německu. To chtělo během deseti let postavit 800 kilometrů vedení, stihlo jen osmdesát.

Evropská unie se na začátku letošního roku pokusila problém řešit v rámci "Nástroje pro propojení Evropy" CEF (Connection Europe Facility). Jeho energetická část počítala nejen s dotacemi ve výši 9,1 miliardy eur, ale i se zavedením institutu zkráceného povolovacího řízení. To by mělo trvat maximálně tři roky a zahrnovalo by i posouzení vlivu na životní prostředí EIA. Povolilo by také jen jedno odvolání. Proti návrhu se ale postavila drtivá většina členských států. Česko bylo jednou ze tří zemí, které plán podporovaly.

AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí