zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

PROLOMENÍ LIMITŮ TĚŽBY BY ZPŮSOBILO EXTERNÍ NÁKLADY 1,2 BILIÓNŮ

29.02.2012
Energie
Geologie
PROLOMENÍ LIMITŮ TĚŽBY BY ZPŮSOBILO EXTERNÍ NÁKLADY 1,2 BILIÓNŮ

Spálení uhlí, které se nalézá za územními ekologickými limity, v českých elektrárnách a teplárnách by vedlo k externím nákladům ve výši až 1,33 biliónů korun (1 334 miliard Kč). Uvedené náklady by byly spojeny především s dopady na lidské zdraví (zvýšení nemocnosti, snížení délky dožití) a důsledky klimatických změn, ale zahrnují například i vlivy znečištění na zemědělskou produkci či poškození budov . Vyplývá to ze studie "Externí náklady prolomení limitů těžby na Mostecku - Případ velkolomů Československé armády a Bílina," kterou dnes zveřejnilo Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze (její shrnutí naleznete v samostatné příloze). Břemeno těchto nákladů by přitom nenesly důlní a energetické společnosti, ale především obyvatelé střední Evropy.

Studie přitom kalkuluje pouze dopady, které by vznikly spálením uhlí "za limity" ve velkých teplárnách a elektrárnách . Nezabývá se tedy škodami, které na životním prostředí působí přímo těžba (hluk a prach), poškozením krajiny nebo bouráním obcí. Krom toho kalkuluje pouze s uhlím z velkolomů Bílina a ČSA (zatímco platné limity omezují rozšiřování celkem šesti těžebních lokalit). Studie se také nezabývá ekonomickými přínosy prolomení limitů, ať už by se jednalo o tuzemskou bezpečnost dodávek energie nebo zaměstnanost.

Vedoucí autor studie, Ing. Jan Melichar, Ph.D. z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze, uvedl: "Veřejnost i odborníci spojují otázku limitů těžby především s bouráním obcí, vlivem těžby na krajinu a uvolněním uhlí pro české teplárenství. Považovali jsme za přínosné vnést do toho nový prvek, kterým se zatím nikdo podrobněji nezabýval - jak vysoké budou dopady, tzv. externí náklady, když uhlí za limity spálíme v teplárnách a elektrárnách? Naše studie není normativní - neříkáme ani nedoporučujeme, kdo a co by měl udělat. Pouze popisujeme, jaké dopady by námi modelovaný vývoj měl. Je na politicích a veřejnosti, aby tyto údaje vzali při svém rozhodování v úvahu. Otázka limitů je tak společensky závažná, že by jistě bylo přínosné vytvořit komplexní mezioborovou studii, která by řešila všechny důležité aspekty tohoto problému".

Zadavateli studie byli Greenpeace ČR a občanské sdružení Kořeny Litvínov. Jan Rovenský, který pracuje pro první a je členem druhé z uvedených organizací, upozornil: "Získávání energie ze zdánlivě levného hnědého uhlí nás v konečném důsledku může přijít pěkně draho. Nepřímo, ale královsky jí totiž dotujeme prostřednictvím dopadů na lidské zdraví, zkrácenou délkou života, škodami na životním prostředí a změny klimatu. Ve skutečně tržním prostředí by tyhle náklady musely nést těžební a energetické firmy. Je ovšem pravděpodobné, že vlastníci Czech Coal by v takovém případě museli těžbu každé další tuny dotovat ze svého."

Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny PČR zítra pořádá seminář, na kterém bude studie představena poslancům, senátorům a odborné veřejnosti.
Ekologické organizace tento týden požádají o schůzku s ministry Kubou (MPO), Chalupou (MŽP) a Kalouskem (MF). Chtějí jim připomenout slib vlády , že limity těžby zachová a nádavkem vyškrtne z horního zákona komunistické vyvlastňovací paragrafy. Závěry studie považují za argument, který by měl vládu v jejím rozhodnutí utvrdit.

Kontakty:

Ing. Jan Melichar, Ph.D., vedoucí autor studie, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze
e-mail: Jan.Melichar@czp.cuni.cz

Lucie Jakešová, tisková mluvčí Greenpeace ČR
e-mail: lucie.jakesova@greenpeace.org, tel.: 603 443 140

Jan Rovenský, vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace ČR
e-mail: jan.rovensky@greenpeace.org, tel.: 734 620 844

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí