Ministr průmyslu Kuba se nechce vzdát možnosti vyvlastňovat pozemky kvůli těžbě uhlí

Ministerstvo průmyslu a obchodu si chce nechat možnost vyvlastnění pozemků kvůli těžbě uhlí. Jde o strategickou surovinu a stát by si měl podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby ponechat všechny dveře otevřené.

"Je to problematická záležitost, ale neměli bychom se přístupu k uhlí jen tak vzdát," říká Kuba. Zároveň ale připouští, že by se jednalo o krajní řešení. "Hlavní by samozřejmě byla rozumná dohoda mezi těžební společností a vlastníkem nemovitosti," říká. Hrozba vyvlastnění se týká hlavně obyvatel obcí Horní Jiřetín a Černice, kterým v případě prolomení limitů hrozí zbourání.

Možnost vyvlastnění je nyní v horním zákoně obsažena, stát ale vždy upředňostňoval dohodu s obcemi a nikdy ho nevyužil. Ještě loni na podzim prosazoval zrušení paragrafu Kubův předchůdce Martin Kocourek a tento bod je i součástí koaliční smlouvy, za kterou si vláda zatím stojí. "Na stanovisku vlády se nic nezměnilo," odpověděl na dotaz HN premiér Petr Nečas.

Proti vyvlastnění jsou hlavně Věci veřejné. "Jejich postoj je ale nekonzistentní. Souběžně požadují vyvlastňování u dopravních staveb, náš požadavek je přitom stejně legitimní," tvrdí Kuba. Celá debata o vyvlastnění je podle něj ale teprve v začátcích a je nutné dosáhnout koaliční shody.

Nyní je tak nutné hlavně rozhodnout, zda za územními limity těžit či nikoliv. O tom má rozhodnout připravovaná Státní energetická koncepce, kterou chce MPO poslat na vládu do konce letošního června.

Na toto rozhodnutí čeká hlavně teplárenský průmysl. Tomu do roku 2016 končí většina kontraktů na odběr uhlí. A potřebuje proto vědět, zda investovat do nových technologií, nebo zda může i nadále spoléhat na levné hnědé uhlí.

V současné době leží před územními limity posledních asi 846 milionů tun uhlí. To by při dnešní spotřebě mělo vystačit zhruba na dalších 18 let. Pokud by se ale vláda rozhodla limity prolomit, měla by firma CzechCoal přístup k dalším 750 milionům tun, Severočeské doly pak k dalším asi 100 milionům tun.

"Prolomení limitů a vyvlastňování je podle mne náročnější problém než stavba nových jaderných bloků," říká Václav Pačes, čerstvý šéf komise, která koncepci pro MPO připravuje. "Kromě dopadů na ekonomiku a cenu tepla musíme vzít v potaz i externí dopady na zdraví a životní prostředí," říká.

Nejvytrvalejšími bojovníky proti prolomení limitů a možnosti vyvlastnění jsou ohrožené obce. Ty s těžařskými společnostmi bojují již desítky let. "Faktického vyvlastnění se přímo nebojím," říká místostarosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt. "Ale to, že je teoreticky možné, dává těžařům do ruky dalšího strašáka, kterým budou na naše obyvatele tlačit," říká.

Dan Jiránek, předseda Svazu měst a obcí, ale argumentuje cenami tepla. Teplárny jím dnes zásobují přes 1,5 milionu obyvatel. "Náš postoj je rozpolcený. Obce, které se cítí ohroženy, jsou samozřejmě proti prolomení limitů, nemluvě o vyvlastnění," říká. "Na druhou stranu je většina obcí závislá na centrálním zásobování teplem. A pokud se limity neprolomí a těžba nebude pokračovat, reálně hrozí jeho zásadní zdražení," dodává Jiránek.

Právě ceny tepla používá jako hlavní argument i Kuba. "Pokud limity prolomíme, budu trvat na tom, aby šlo uhlí teplárnám, a ne na elektřinu či export," slibuje.

Za ponechání možnosti vyvlastnění se staví i Josef Luks, ředitel právního odboru Báňského úřadu. "K vyvlastnění nikdy nemusí dojít a dvacet let k němu také nedošlo," říká. "Na druhou stranu může takový paragraf fungovat jako pojistka při střetu zájmů," dodává. "Je nutné zabránit tomu, aby případnou těžbu neblokovali spekulanti," říká.

AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz