Čtvrtek, 28. března 2024

Královské město dvou soutoků

"Tam, kde se stýká, tam u Mělníka, tok řeky Labe s Vltavou...,"

Královské město dvou soutoků

pěje se v lidovce o městu ležícím nad soutokem dvou nejznámějších českých řek. Mnozí návštěvníci si ale velký soutok pletou s ústím umělého kanálu. Město v úrodné oblasti proslulé vinařstvím nabízí také pohled do nejširší české studny.

Ze všeho nejdřív vedou kroky turistů v Mělníku směrem za věží kostela sv. Petra a Pavla a také k zámku, neboť zdejší vyhlídka nabízí široký pohled na řeku a Polabí. Tady vytáhne fotoaparát snad každý. Mají ale skutečně vyfocený slavný soutok Labe a Vltavy? Dvě stékající se koryta viditelná z vyhlídky svádějí k falešné interpretaci pohledu. Třetí tok je totiž decentně ukryt pod svahem a uniká pozornosti.

Turisté fotí jako diví a posléze se chlubí snímky, na nichž se mají setkávat dvě nejznámější řeky Česka. Ovšem pro pohled na skutečný soutok Labe s Vltavou je nutné sejít okus níže, nejlépe k samotné řece. Jeden z toků je totiž lidskou rukou vytvořený plavební kanál, od upravené řeky v podstatě nerozeznatelný. Pravý soutok je rozeznatelný kupříkladu podle ostré špice. Kanál, který se stavěl v létech 1902-1951, umožňuje splavnění Vltavy a zdymadlo Hořín, které je taky vidět z mělnické vyhlídky, získalo status technické památky.

Zatímco o místě setkání Labe s Vltavou se pějí písně a píší knihy, o Vraňansko-hořínském plavebním kanálu se toho moc neví. Nicméně není vyloučeno, že o něm ještě uslyšíme. Ředitelství vodních cest ČR si na něj totiž nechalo zpracovat studii, protože se mu z hlediska vodní dopravy nelíbí podjezdová výška mostů - necelých pět metrů není ideálních. "Pro umožnění proplutí velkých osobních lodí, přepravu nadměrných nákladů a pro další rozvoj plavby jako ekologické formy dopravy byl stanoven parametr podjezdné výšky 7,0 m pro nejvyšší plavební hladinu kanálu," píše Martin Vlasák v Revue projektové společnosti SUDOP.
V praxi by to znamenalo přestavbu několika mostů, zejména v nedalekém Lužci nad Vltavou.

Hornina, jež se "mělní"

"Z vrcholu kopce lemovaného viničními stráněmi dominuje mělnický hrad již deset staletí široké údolní nivě mezi soutokem Labe s Vltavou a horou Řípem. V průběhu času se měnila jeho podoba i držitelé, z někdejší pevnosti se stalo pohodlné zámecké sídlo," píše Karel Sklenář v knize Krajina soutoku. A má pravdu. Ať jedete na Mělník odkudkoliv, návrší s bývalým hradem nepřehlédnete. Jen dnes už nejsou dominantou města hradní zdi, ale právě zmíněný zámek s vyhlídkou a těsně sousedícím kostelem sv. Petra a Pavla.

Sídlo dnes známé jako Mělník bylo původním slovanským hradištěm zvaným Pšov. "Mělný" je staročeské přídavné jméno znamenající sypký či bělavý, což na opuku tvořící zdejší geologické podloží sedí přesně. Jako "Mělník" byl původně označován kopec s hradem na vrcholu.
"Sáhněte si na zeď a pak promněte to, co vám ulpělo na prstech," navádí mě Ivana Žižková, průvodkyně zdejším podzemím. "Cítíte to?" "Mělní se, viďte? Prý z toho pochází název města," říká, zatímco přicházíme k nejširší (nikoli nejhlubší) studni v republice. Opravdu - na prstech mám rozdrobená vlhká zrníčka jemné horniny. Kousky kamene se dají snadno rozmělnit.

Své o tom bezesporu vědí horníci, již kutali zdejší 54 metrů hlubokou studnu, která v nejširším místě měří 4,54 m. Dojít se k ní dá 150 metrů dlouhou chodbou raženou osm metrů pod povrchem. V minulosti musela být studna jediným trvalým zdrojem pitné vody, dnes je město už na této vodě nezávislé. Nicméně pořád je studna v případě nouze připravená k použití. V roce 2008 byly provedeny rozbory zdejší vody a výsledek potvrdil její zdravotní nezávadnost. Ovšem nebylo tomu tak vždy. V 80. letech 19. století měla voda parametry značně znečištěného říčního toku.
Opuka se leskne nejen v odkryvech podél Labe. Běžně sloužila jako místní stavební materiál.
"Jako kameník tady v lomech pracoval i Antonín Zápotocký," dodává Ivana Žižková. Možná kutal i v lomu, který je dnes chráněn nikoli jako technické dílo, ale jako přírodní památka. Vehlovické opuky totiž prosluly bohatým výskytem zkamenělin, zejména ryb, ze svrchní křídy.

Básnický Mělník

"Snad proto, že jsi ze zámku, snad pro ten šampon z heřmánku, dřív nežli budeš vdaná, chtěl bych ti někdy do džbánku, pro pivo skočit k Beránku, Píšťalko ufoukaná..." vyznává se z lásky Pavel Kříž filmové Píšťalce Evě Vejmělkové v populárním filmu Jak básníkům chutná život. Milovníci "básnické" série dokážou v Mělníku rozeznat hned několik míst, která filmaři zabudovali do příběhů Kendyho a Štěpána Šafránka. Ovšem zajít "na pivo k Beránkům" se dnes už nedá. Hotel Zlatý beránek jako ubytovací zařízení neslouží, naopak působí zanedbaným dojmem.

Jak napovídá busta z roku 1934, umístěná vedle kostela sv. Petra a Pavla, Mělník po literární stránce neproslavili jen televizní básníci. Městská část Pšovka je rodištěm spisovatele Viktora Dyka. Ten ovšem působil a byl také pochován v Praze, narozdíl od jiného mělnického rodáka - Oldřicha Wenzla. Hrob básníka a člena surrealistické skupiny Ra je možné navštívit v místní části zvané Chloumek. Daleko známějším rodákem je nicméně královský potomek Jan Jindřich Lucemburský - bratr samotného Karla IV. a někdejší markrabě moravský.

Jako správné královské město toho Mělník může k vidění nabídnout ještě mnohem víc.
V kryptě zdejšího chrámu je ukryta kostnice a na náměstí lze v budovách bývalého kapucínského kláštera navštívit Regionální muzeum. V dosahu města leží hora Říp a proslulé Kokořínsko s nádherným hradem je vzdálené pouhou čtvrthodinu cesty autem.

Jak se tam dostat

Mělník leží na železniční trase Praha - Ústí nad Labem a má přímé autobusové spojení s městy Středoč. kraje a Prahou.

Tip na výlet
Čertovy hlavy

Do pískovce vytesané dílo sochaře Václava Levého nedaleko obce Želízy. Jejich velikost dosahuje deseti metrů a dostanete se k nim po modré turistické značce od želízského obecního úřadu.

Kam na jídlo
Svatý václav a zámecká káva

Stylovou restauraci U sv. Václava s letní zahrádkou a vinným sklípkem najdete ve Svatováclavské ulici (www.restaurace-melnik.cz). Hledáte-li místo
s kávou a zákusky, zajděte do zámecké cukrárny.

Ubytování
V historickém centru

Jen 50 metrů od zámku se nabízí "Apartmán U zámku". S možností dětských přistýlek, volně dostupného internetu a zahradního grilování zde za noc ve dvoulůžkovém studiu zaplatíte 1100 Kč.
www.apartman-u-zamku.hotel.cz

Užitečné internetové stránky

www.melnik.cz - oficiální stránky města
www.lobkowicz-melnik.cz - zámek a vinný sklep J. Lobkowicze
www.melnik.info - stránky turistického informačního centra
www.melnicke-vinobrani.cz - pozvánka na tradiční vinobraní

Evropská města na soutoku

Bělehrad
Do místa, kde leží hlavní město Srbska, přitéká řeka Sáva, která tvoří hlavní částí svého toku přirozenou hranici mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou. Z Bělehradu ale dál k Černému moři pokračuje Dunaj, do něhož se zde Sáva vlévá.

Lyon
Druhé největší město Francie leží na soutoku významných říčních toků - Rhony a Saony. Poklidná Saona je největším přítokem Rhony, která pramení ve Švýcarsku, za Lyonem se stáčí na jih a ústí do Středozemního moře.

Koblenz
Město v německé Porýní-Falci leží na soutoku Mosely a Rýna. Mosela, pramenící ve francouzských Vogézách, se vlévá do jedné z nejdelších řek Evropy. Ta pramení ve Švýcarsku a v Nizozemí se vlévá do Severního moře.

Komárno
V jihoslovenském městě při maďarské hranici se do Dunaje vlévá Váh. Evropský veletok (pramení v německém Schwarzwaldu) tak obohacuje nejdelší řeka Slovenska, jejíž zdrojnice pramení ve Vysokých i Nízkých Tatrách.

Pasov
Přízvisko "město tří řek" předznamenává, že se v bavorském okresu stékají Dunaj, Inn a Ilz. Přestože Inn, který zde tvoří hranici s Rakouskem, je z nich nejmohutnější, Dunaj je delší, a proto se Inn považuje za jeho přítok.

Ženeva
Do metropole francouzsky mluvící části Švýcarska vytéká ze Ženevského jezera řeka Rhona (pramení v Urnských Alpách). Řeka Arve, jež stéká z masivu Mont Blanc, se do ní vlévá zleva, na místě zvaném Jonction ("soutok").

AUTOR: Topi Pigula

Zdroj:IN magazín
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů