Žena žijící 20 let s vlky bude přednášet v Česku

Dvacet let se padesátiletá Tanja Askaniová věnuje v Německu chovu vlků. Tyto podle chovatelky velmi inteligentní šelmy ji přijaly mezi sebe a návštěvníci německé zoo Wildpark Lüneburger Heide ji tak mohou vidět v přímém kontaktu s vlky. Vlčí žena, která dlouhodobě pracuje s bílými i šedými vlky, nyní zavítala do Česka, aby na několika místech alespoň prostřednictvím přednášek a projekcí představila svou práci a podělila se o své zkušenosti s chovem.

Lásku k přírodě prý Askaniová podědila po otci, který byl myslivec. Už od mala tak žena, která vyrůstala v Ostravě, měla kolem sebe spoustu různých zvířat. Od 16 let se věnovala sokolnictví, a když prostřednictvím této vášně poznala svého německého manžela, odstěhovala se v roce 1990 do Německa, kde se právě v zoo Wildpark Lüneburger Heide nedaleko Hamburku poprvé setkala také s bílými vlky.

"Stávali jsme před výběhem a byli tak nádherní. Chtěla jsem hrozně přijít na to, jak to s vlky je, jak s nimi pracovat a jací jsou," řekla dnes novinářům v Ostravě Askaniová. Přestože se kontaktovala s několika kolegy, kteří se chovem vlků zabývali, příliš jí to nepomohlo, protože každý měl jinou zkušenost.

Nakonec ji k jejímu snu posunulo úmrtí jedné z vlčích samic, která kvůli otravě zemřela během porodu. Přežilo pouze jedno mládě - samička Flocke. "To bylo moje první vlče, dostala jsem dvoudenní vlče, které bylo těžce nemocné. Žili jsme půl roku s vlkem, takže jsem byla hozena přímo do vody a byla to pro mě ta nejlepší učitelka. Hned mi ukázala, jaký vlk je. Měla jsem štěstí, že to byla malá protiva, byla velice komplikovaná," vzpomínala Askaniová.

O vlcích říká, že ji hodně ovlivnili a mnohdy i psychicky pomohli. "Nepotřebuju psychiatra nebo psychologa, když mám problémy jako každý jiný člověk, tak když jsem hodinu se svými zvířaty, tak vyjdu ven a hlava je prázdná a cítím se úplně jinak," řekla žena, která se při chovu jakéhokoliv zvířete snaží fungovat stejně jako v přírodě.

"U vlků jsou v přírodě rodiče a děti. Vlčata v přírodě mají volnou ruku a mohou si dělat, co chtějí. Taky to dělám tak, aby tam nebyl žádný odpor, žádné násilí," uvedla Askaniová, které vlci nikdy vážným způsobem neublížili.

Před dvěma lety se jí po dlouhých letech příprav podařilo přivézt z Kanady mládě bílých vlků Naaju, která má pomoci s obnovou genofondu. "Můj sen je, aby jednou moje vlčice měla mláďata, ale samozřejmě se z ní nemá stát mašina na výrobu štěňat," podotkla Askaniová. Dodala, že největším problémem je pro ni nyní hlavně odbyt případných mláďat.

Askaniová bude v nejbližších dnech přednášet například ve Frenštátě pod Radhoštěm nebo v Ostravě.

Martina Helánová