Kalousek chce zdražit energie domácnostem

Většina domácností by si od příštího roku měla připlatit za energie. Jedním z bodů ministra financí Miroslava Kalouska, kterými chce pomoci rozpočtu na krizové roky 2013 a 2014, je totiž i zvýšení daní u elektřiny, plynu a částečně i uhlí a topných olejů. Za tyto dva roky by tak ministerstvo mělo získat až 6,2 miliardy korun.

"Vše se ale teprve připravuje, nejedná se o finální čísla," říká mluvčí ministerstva Ondřej Jakob a zdůrazňuje, že se na jednotlivých bodech musí shodnout koalice. To může představovat problém, zdražování se nelíbí hlavně Věcem veřejným.

Největší dopad bude mít na domácnosti zdražení plynu. Ministerstvo totiž uvažuje o zrušení výjimky, podle které platili spotřební daň ve výši 30,60 Kč na megawatthodinu jen velkoodběratelé, a ne domácnosti. Pokud bude pravidlo platit i pro ně, rozpočtu by to mělo vynést až 900 milionů Kč ročně.

"Pokud bude daň stejná jako u velkoodběru, zdražení bude v řádu stokorun ročně. Například majitel rodinného domu, který plynem topí a využívá ho i k vaření a ohřevu teplé vody, si ročně připlatí 600 až 700 korun," říká mluvčí společnosti RWE Martin Chalupský.

Po sjednocení daně pro velkoodběratele i domácnosti již dlouho volají zástupci teplárenství. "Současná situace je absurdní. Vždyť teplárny dodávají teplo právě domácnostem. Oproti lidem, kteří mají vlastní kotel, jsou tak ostatní znevýhodněni," říká Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení.

Plynaři jsou ale proti. "Ta výjimka tam byla proto, aby se topilo ekologicky šetrným plynem. Když plyn příliš zdraží, lidé se začnou odpojovat a začnou opět pálit odpadky a uhlí," říká prezident České plynárenské unie Oldřich Petržilka. V tom případě podle něj hrozí i zdražení distribučních služeb.

Podle Kalouskova plánu přispěje v letech 2013 a 2014 do rozpočtu nejvíce zdvojnásobení daně z elektřiny, celkem až 2,6 miliardy korun. Daň je nyní nastavena na 28,30 koruny na megawatthodinu. Při dnešní ceně elektřiny, která se u domácností většinou pohybuje mezi dvěma až 2,5 tisíci korun za megawatthodinu, by se tak měl nárůst ceny pohybovat okolo jednoho procenta.

Třetím bodem, se kterým ministerstvo počítá, je zavedení uhlíkové daně. V současné době platí daň za vypuštěné CO2 jen velké zdroje s výkonem nad 20 megawattů. Nově by se ale daň vztahovala i na domácnosti, které topí uhlím, a na menší zdroje. Připlatily by si tak i domácnosti, které od nich teplo kupují.

Od zavedení uhlíkové daně, která by měla platit od roku 2014, si ministerstvo slibuje dalších 1,8 miliardy korun ročně.

U zvyšování daní se dá očekávat odpor Věcí veřejných. "Máme vlastní recepty, jako je zdanění hazardu či majetková přiznání nad 20 milionů korun majetku. Nemuseli bychom tak vůbec zatěžovat rozpočty občanů," říká poslanec Michal Babák, předseda finanční komise strany.

I když se tak na uhlíkové dani již na podzim shodla vláda, minulý týden proti němu Věci veřejné vystoupily. "Zdražení by nejvíc zasáhlo domácnosti na venkově, které obecně patří k nízkoa středně příjmovým," argumentuje Babák.

Nové daně

6,2 MILIARDY KORUN
plánuje ministerstvo financí vybrat v příštích dvou letech zvýšením daní u elektřiny a plynu pro domácnosti a zavedením uhlíkové daně.

1,5 MILIONU DOMÁCNOSTÍ
se dotkne zdražení plynu. V případě uhlí to bude asi 350 tisíc. Zdražení elektřiny zasáhne všechny domácnosti i podniky v Česku.

AUTOR: S přispěním Zuzany KeményovéPetr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz