Tomáš Chalupa: ... výtky chápu, ale průmysl poplatky zvládne

Pro šéfa resortu životního prostředí Tomáše Chalupu je debata kolem zákona o ovzduší největším politickým střetem jeho ministerské kariéry. Způsob, jakým sněmovna smetla návrh na zvýšení poplatků, však za osudovou prohru nepovažuje. "Pro mne je klíčové, že sněmovnou prošel celý ten zákon. A ten není jen o poplatcích," říká ministr.

HN: Přesto - jak hodnotíte podobu zákona, v níž opustil sněmovnu?

Poplatky jsou důležitou, ale jen jedinou složkou zákona o ovzduší. Z jeho změn ve sněmovně nadšený nejsem, ale jsem rád, že tam zůstaly poplatky za emise prachu, protože prach je u nás největší problém. Uvidíme, jak to dopadne v Senátu, tam je snaha v nějaké podobě poplatky do zákona vrátit. Ale problém není v tom, kolik je to peněz. Jde tu o princip, který říká: za emise se platí a je na jejich snížení tlak. Proto chceme růst poplatků. Všichni, kteří říkají, že to je likvidační zatížení pro průmysl, vědí, že to není pravda. Že částky za poplatky fatální nejsou.

HN: Nejsou ani malé. Podle vašeho návrhu by se poplatky zvýšily sedminásobně. Například ČEZ na nich odvádí 100 milionů ročně. Sedminásobek by už byl v jeho bilanci znát.

On by poplatek každé firmě nestoupl sedminásobně. Budou platit jiné emisní limity, bude platit povinnost využívat nejlepší možné technologie. Když nepočítáme poplatky v jednotkových, ale v objemových částkách, tak by ve skutečnosti stoupat neměly. Naopak by v celkovém objemu měly klesat.

HN: Firmy si stěžují, že se jim i bez poplatků v příštích letech nahromadí příliš mnoho nových povinností na snížení emisí. Vadí jim celková zátěž. Berete tyto argumenty?

Vždycky to bude s něčím kumulovat. Rozumím, že jsme v době, kdy ekonomická situace není jednoduchá, na druhou stranu poplatky jsou tradiční součást českého environmentálního práva, máme je už dvacet let. A to, že máme problém z hlediska ovzduší, konkrétně především prachu, je realita. Nemůžeme se tvářit, že problém neexistuje. Je pravda, že se v kvalitě ovzduší v mnoha ohledech dosáhlo zlepšení, což taky mimochodem znamená, že ještě před několika lety se na poplatcích vybíralo mnohem víc než teď. I tak myslím, že by v zákoně princip poplatků zůstat měl, jako motivace ke snižování emisí. Ale mohli bychom se bavit o tom, jestli je ta motivace dostatečná.

HN: Máte představu, jak motivaci firem ke snížení emisí dál posílit?

Debata nad motivací je část A, část B je trajektorie růstu poplatků. Nebavím se o jejich poklesu.

HN: Podle posledních zpráv ze Senátu to vypadá, že zákon projde v kompromisní podobě. Poplatky za emise prachu do roku 2016 zůstanou, pak se zvednou. Poplatky za emise síry a dusíku budou klesat, ale zůstanou zachovány. Je to dobré řešení?

Neumím odhadnout, jak to v Senátu dopadne, situace se pořád mění. Ale k poklesu poplatků by docházet nemělo.

HN: Překvapila vás razance, s níž se průmysl proti vládnímu návrhu zákona postavil?

Ne.

HN: Nepřekvapilo vás to, protože šel zákon proti zájmům tak vlivných firem, jako je ČEZ? A bohatých skupin, zběhlých v politickém lobbingu?

Nepřekvapuje mne to proto, protože vnímám, že v jednom čase přijde celá řada opatření - nejde jen o poplatky, ale také o emisní povolenky, o zpřísněné limity... To vše v součtu vyvolává tak ostrou debatu. Ale nemyslím, že výše poplatků je pro český průmysl likvidační, tak špatně na tom není. Vím, že ta přísnější opatření dopadají víc na sektor středních a menších firem než na podniky typu ČEZ. Proto jsme také navrhli zvýšení minimální částky, která se na poplatcích platí. A určitě povedeme další debaty, aby se dopady vyhnuly malým firmám, jejichž podíl na znečištění ovzduší není velký.

HN: Senátoři navrhují, aby polovina výtěžku z poplatků šla do rozpočtu krajů, kde se vybírají. Bylo by to na úkor Státního fondu životního prostředí. Souhlasíte s tím?

My jsme navrhli, aby 25 procent z poplatků šlo krajům, 65 procent Státnímu fondu životního prostředí a 10 procent Českému hydrometeorologickému ústavu, který emise monitoruje. To nám přijde dobré.

Vím, že se často oprávněně kritizuje, že se v minulosti z peněz z poplatků kupovaly věci, které s ovzduším nemají nic společného, třeba průzkumy nějakých občanských sdružení na Šumavě. Ale to není politika tohoto ministerstva a ani v minulosti to nebyl dominantní účel. Myslím, že rozumný ministr ty peníze bude vracet do věcí s ovzduším spojených. Například na dotace na výměnu kotlů v lokálních topeništích.

AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz