E15:Kuba připouští prolomení těžebních limitů kvůli uhlí na teplo

Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) připouští prolomení územních limitů těžby hnědého uhlí za podmínky, že se toto uhlí spotřebuje na výrobu tepla. Napsal to dnes deník E15. Kuba podle deníku hodlá nejdříve vyzvat těžaře, aby se na využití suroviny za limity dohodli s teplárnami. Budoucnost limitů je součástí aktualizace státní energetické koncepce, na níž nyní ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) pracuje.

V současnosti je uhlí stále ještě zdrojem především pro výrobu elektřiny. Prolomením limitů by se dostupné zásoby fakticky zdvojnásobily na úroveň 1,7 miliardy tun. Na jednáních tepláren s těžaři se má také vyjasnit, kolik uhlí může být k dispozici za nynějších omezení.

"Budeme diskutovat především o tom, jak co nejlépe využít uhlí před limity, abychom otázku případného prolomení nemuseli řešit pod časovým a ekonomickým tlakem," uvedla mluvčí MPO Veronika Forejtová. Prolomení limitů odmítají ekologičtí aktivisté, prodloužení těžby uhlí by ale mohlo pomoci zachovat centrální rozvody tepla, jež by měly být ekonomicky i ekologicky výhodnější než lokální vytápění, píše E15.

Podle Teplárenského sdružení by měl stát o těžebních limitech rozhodnout co nejrychleji. "Už teď je pozdě, o limitech je třeba rozhodnout ještě letos," řekl deníku ředitel sdružení Martin Hájek. Čím později padne rozhodnutí, tím komplikovanější prý bude příprava další těžby a její náklady, což se projeví i na cenách uhlí a tepla. "Jde o to, jestli bude mít prolomení limitů ekonomický smysl," dodal Hájek.

Těžaři iniciativu ministra Kuby oceňují. Už koncem února Kuba uvedl, že stát by si měl ponechat možnost vyvlastnění pozemků kvůli těžbě uhlí za těžební limity a zachovat ji v zákoně. Zrušení tohoto paragrafu ještě loni na podzim prosazoval Kubův předchůdce Martin Kocourek (ODS) a tento bod je i součástí koaliční smlouvy. Proti ochraně limitů těžby hnědého uhlí je naopak vedení Ústeckého kraje.

Státní energetická koncepce měla původně nastavit priority státu v energetice na příštích zhruba 50 let, časový horizont se však zřejmě zkrátí na 20 až 25 let. Česká energetika bude zřejmě do velké míry v příštích letech spoléhat na jadernou energii, Kuba se chce také zaměřit na obnovitelné zdroje energie, ale ty musí podle ministra ekonomicky obstát a dále nezvyšovat ceny energií.