Rodiny se začnou od plynu odpojovat

OTÁZKA: Návrh daňových reforem ministerstva financí obsahuje mimo jiné rušení osvobození od zdanění zemního plynu pro domácnosti. Co na to říkáte?

Přijde nám opravdu nesmyslné zvyšovat daně na ekologické palivo, když nemusíme, tedy když nám to EU nenařizuje. Historicky měla naše země velké zásoby uhlí, a tak se převážně topí právě jím, ale vinou toho je třeba v Moravskoslezském kraji nejhorší ovzduší v Evropě.

Denně tu dochází k desetinásobnému překročení koncentrací a třetina dětí trpí astmatem. V některých městech se už v únoru překračují limity povolené Evropskou směrnicí, v Ústí nad Labem jsou hodnoty překročeny 70x za rok. To přece každý rozumný člověk musí vzít v úvahu.

OTÁZKA: Předpokládáte tedy výrazně negativní důsledky?

Jednoznačně. Je to velmi krátkozraké, myslet si, že důsledky žádné nebudou. Rodiny se začnou od plynu odpojovat. Budou topit také odpadky a plasty, přibude nemocnost, absence v podnicích, výdaje na léčbu dětí.

Ovoce, které v těch lokalitách vyroste, bude vypadat jak napadené škůdci. Z některých částí země se lidé postupně začnou vystěhovávat. Dojde ke znehodnocení pozemků. Není opravdu možné zatěžovat spotřební daní plyn tak jednoduše jako třeba alkohol nebo cigarety.

OTÁZKA: Kolik by měla tato daň činit?

Ministerstvo financí uvažuje až o 36,72 koruny na 1 megawatthodinu a slibuje si, že by tím lidé zaplatili téměř 1 miliardu korun ročně. Pokud by navrhovaná sazba spotřební daně byla zavedena, rodinný dům, který plyn používá na topení, vaření i ohřev vody může zaplatit ročně až o 1400 korun více. Celkem se tyto zvýšené náklady dotknou 1,5 milionu domácností.

Věříme, že pokud chybí peníze ve státní pokladně, určitě se najdou jiné, mnohem hůře vynaložené peníze, než aby bylo nutné zdanit plyn, který je nečistějším fosilním palivem.

Nesmíme zapomínat ani na úspory energií. To je vlastně součást nejen financí, ale také zdrojů.

Státní správa by měla jít příkladem, ale nejde ani tam, kde si to dokonce sama odsouhlasila. Například už v roce 2007 si v rámci Národního plánu snižování emisí a Programu obměny vozového parku za čistá vozidla dala za cíl obměnit vozový park tak, aby na levnější a ekologičtější paliva postupně do konce příštího roku jezdilo 25 procent jejich veškerého vozového parku.

To předpokládalo roční nákup asi 1000 ekologických vozidel. Uplynulo pět let a vozidla bohužel nejsou nikde vidět. Namísto těchto úspor uvažuje jak zatížit spotřební daní lidem plyn, místo aby v užívání tohoto paliva obyvatele zvýhodňovala.

OTÁZKA: Jak hodně by se zlepšilo ovzduší, kdyby se zvýšil podíl plynu na vytápění a dopravě?

Modelový propočet v jedné z našich studií ukazuje, co se stane, když se jen všechny střední a velké zdroje, tj. výtopny, teplárny atd., nahradí zemním plynem. Je to sice extrém, ke kterému nikdy nedojde, ale vychází, že Čechy a Vysočina plně zezelenají a Morava, která byla dosud v zásadě hnědá, tedy silně postižená emisemi, se stane žlutou, místy až zelenou.

OTÁZKA: Teplárenské sdružení se však ohrazuje proti diskriminaci. Zaslouží si plyn, aby nebyl zatížen daní?

Přínos ekologických vlastností zemního plynu je neoddiskutovatelný. Hodnoty měrných emisí tuhých znečišťujících látek, které jsou v současné době největším problémem České republiky, připadající na jednotku konečné spotřeby tepla, hovoří samy za sebe. V případě zemního plynu jsou měrné emise více než 50x nižší proti uhelným teplárnám.

A to nemluvíme o nehorázném plýtvání. Ztráty v tepelných rozvodech, přepočtené na emise CO2, jsou 40x vyšší než v plynovodních sítích. Zvláštní je, že teplárníci nepovažovali za diskriminaci ostatních paliv, že dlouhá léta měli na teplo sníženou sazbu DPH...

OTÁZKA: S tím částečně souvisí i příprava naší Státní energetické koncepce. Bude v energetickém mixu konečně více plynu?

Zatím to tak nevypadalo. Domnívám se, že místo koncepce založené takřka výhradně na tuzemských zdrojích (uhlí a jádro) doplněných o obnovitelné zdroje, by měla být také zvolena koncepce ekologičtější, levnější a méně riziková. Jakákoliv doporučení v koncepci nesmí být v konfliktu s otevřeným energetickým trhem a nesmí omezovat konkurenci na trhu paliv.

Vyspělé průmyslové státy, jako USA nebo Německo, stejně jako průměr EU 27, mají už dnes vysoké podíly ropy a zemního plynu na úkor tuhých paliv, aby tak byly zajištěny požadavky na ochranu prostředí. Celkem 51 procent nově postavených elektráren v EU patří právě plynu.

Naproti tomu jsou energetické zdroje České republiky tradičně založeny na stále velmi vysokém podílu domácího hnědého uhlí, které je doplněno asi čtvrtinou ropných produktů, zhruba pětinu podílu tvoří zemní plyn a obnovitelné zdroji energie s jadernou energií bilanci minimálně doplňují.

OTÁZKA: A jak je to s podílem plynu na výrobě elektřiny, zvyšuje se?

Není sporu o tom, že podíl uhlí na výrobě elektřiny a tepla bude postupně klesat a zbývající hnědé uhlí bude směřovat přednostně do zařízení s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. Cena tepla vyrobeného z uhlí bude během příštích deseti let také narůstat rychleji než z plynu.

V delším výhledu u nás výrobu elektřiny v dožívajících uhelných elektrárnách asi nahradí hlavně rozvoj elektráren jaderných. Návrh koncepce předběžně počítá s podílem až 50 procent její výroby z jaderných zdrojů, ale pro ty je ovšem typický rovnoměrný výkon. Rostoucí potřebu pružného vyrovnávacího výkonu mohou zase uspokojit jen plynové elektrárny a plynové kogenerační zdroje.

V neposlední řadě připojování fotovoltaických elektráren k soustavě zvyšuje potřebu regulačního výkonu, a tím vyžaduje zvýšenou potřebu výstavby plynových zdrojů.

OTÁZKA: Bude se tedy spotřeba plynu u nás zvyšovat?

Skladba primárních zdrojů energií České republiky se s nízkým podílem zemního plynu významně liší nejen od vyspělých zemí, ale dokonce i od světového průměru. Podíl zemního plynu u nás je dnes 18 procent, ale ve střednědobé budoucnosti by se měl zvýšit alespoň na 23 procent.

Jaderná energie vše nevyřeší. Pomineme-li její jiné nevýhody, nedokáže reagovat ve velice krátké době na výkyvy v poptávce zákazníků. To je ve stále lidnatější a energeticky náročnější společnosti jednoznačný důvod, proč bude plyn kvůli rostoucí potřebě vyrovnacího výkonu určitě stále více žádán.

OTÁZKA: Zajímá mne i aktuální situace se zemním plynem pro dopravu. Auta na CNG jsou určitě bezpečnější, ekologičtější, mají větší dojezd, nádrže nezabírají zavazadlový prostor a mají mnoho dalších předností. Je pravda, že se podíl CNG v ČR začíná prudce zvyšovat?

V současné době opravdu zájem o toto palivo výrazně roste, a to nejen u CNG autobusů, ale i se CNG vozidly v podnicích, která se starají o obsluhu, i když jsou třeba v soukromých rukou. To platí nejen o Pražské plynárenské, ale i Pražských službách, České poště, která uvažuje až o 2800 vozech na CNG, podnicích jako DHL, Veolia voda atd.

OTÁZKA: A proč tomu tak je?

CNG je v tuto chvíli jediné alternativní palivo, které má už 14,5 milionů uživatelů po celém světě a nabídku více než sta vozů sériové výroby nejméně 15 světových značek, jako jsou např. Mercedes-Benz, VW, Fiat či Opel. Každý rok na Zemi jich přibude nejméně milion. Letos už i Škoda začne u nás prodávat sériový CNG vůz Škoda Citigo a příští rok také Octavii.

Spotřeba CNG vzrůstá všude na světě. Podle několika různých studií se má v průběhu příštích deseti let objevit na silnicích po celém světě dalších zhruba 50 milionů CNG vozidel. Nejzelenějším autem roku stal letos právě vůz na CNG. U nás se počet těchto vozidel každoročně zvyšuje o 30 procent. Není divu, když 1 km na CNG stojí jen 1 korunu!

Vzrůstající zájem o toto palivo je mimo jiné i proto, že už nádrže u CNG vozů jsou umístěné mimo zavazadlový prostor a vozy využívají dvoupalivové systémy (možnost jízdy i na benzin). Dojezdová vzdálenost některých CNG vozů je tak až 1 300 kilometrů.

Palivo CNG má kromě toho vysoké oktanové číslo 130, které umožňuje, aby motor automobilu dosáhl vysokého výkonu. Pokud máte rodinný domek a zakoupíte si domácí plničku, můžete nádrž plnit z plynovodní přípojky přímo u svého domu nebo garáže. Prostě tady krize pomáhá těm, kdo umějí myslet!

AUTOR: Petra Kovářová

ZDROJ: Energetika