Věřte na bobry!

Tiše. Chce to nemluvit a nehýbat se. Bobři jsou plaší, stačí sebemenší hluk a neuvidíme je." Exkurze u bobrů ve Vodním světě u Lesné na Tachovsku vrcholí. Dřevěná pozorovatelna se nachází u rybníka uprostřed hvozdů Chráněné krajinné oblasti Český les. Kraj zaniklých sudetských vesnic lahodí romantikům a milovníkům klidu. A od podzimu roku 2010 má ještě jedno lákadlo: naučnou stezku, vedoucí teritoriem bobra evropského. Vybudovala ji správa CHKO Český les ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody, organizací Sylva Lunae a Lesy ČR. "Chtěli jsme lidem přiblížit tohoto velmi zajímavého živočicha, který se nám v mnohém podobá," říká Barbora Nováková ze správy CHKO Český les. "Při pořádání putovní výstavy Zaostřeno na bobra a při exkurzích jsme zjistili, že lidé mají často o bobrech zkreslené informace nebo o nich nevědí nic."

Vynalézavý stavitel

V místech, kde ze silnice z Lesné do Staré Knížecí Hutě odbočuje hezká polní cesta, informační tabule hlásá: "Jen tři kilometry a jste u bobra!" Když se necháte zlákat, lesní cesta vás dovede k zaniklé obci Kolm (někdy bývá uváděna jako Kulm), která se poprvé připomněla v 17. století. Stávala tu sklárna, panský dvůr a hájovna; poslední dva objekty byly naposledy obydleny v roce 1945. Na kraji lesa jsou dodnes patrné zbytky masivních zdí panského dvora. Pozůstatky hájenky o kus dál ve svahu hlídá jasan s úctyhodně širokým kmenem.

Zdejší kaskáda vodních nádrží se do roku 1946 používala pro chov pstruhů a pak pustla, dokud si ji v roce 2005 za svůj domov nevybral bobr. Jak upozorňují informační tabule, bobr evropský byl na našem území na přelomu 18. a 19. století téměř vyhuben. Až koncem 20. století se postupně začal vracet a měnit řeky, potoky, rybníky a okolní krajinu podle svých potřeb. Přísně chráněný velký hlodavec s tělem úžasně přizpůsobeným pro pobyt ve vodě (má například plovací blány, uzavíratelné nozdry a srst se mu sama impregnuje) umí kácet stromy a keře, stavět si vlastní hráze, ale také se nezdráhá narušovat hráze rybníků, které se mu do jeho plánů nehodí.

V Českém lese žije něco přes dvě stě jedinců bobra, přičemž nejvíc jich našlo domov na Kateřinském potoce, který pramení kousek od Lesné.

"K jejich sledování je ale nejvhodnější oblast u bývalého Kolmu. Je dobře přístupná a bobři zde navíc nežijí sami, takže na stezce můžeme lidem prezentovat i jiné zajímavé vodní živočichy," vysvětluje Barbora Nováková, proč při hledání vhodné lokality pro okružní naučnou stezku Vodní svět padla volba právě na toto klidné místo. V soustavě mělkých, postupně mizejících rybníků žije například čolek obecný a horský, skokan zelený a různí vodní bezobratlí.

Bobr versus člověk

Stačí několik kroků po naučné stezce a už je vidět první důkaz, že tu po setmění čile pracují bobři. Dva stromy na hrázi rybníka jsou několik desítek centimetrů nad zemí ohlodané tak, že už moc nechybí, aby se zřítily. Několik jejich kolegů už tento osud potkal; jejich kmeny tlí v mělké vodě. Tabule naučné stezky informuje, že bobři stromy kácejí především proto, aby se dostali k jejich větvím, které okusují.

O kousek dál jsou na potoce vidět důmyslné hráze z bláta a větví. Bobři si tu vytvořili přehradu a zatopili údolíčko pod cestou. K soustavě lidmi vytvořených rybníků přidali ještě jeden vlastní. "Do činnosti bobrů zasahujeme, pouze když dojde ke konfliktu s člověkem, například při zaplavení silnice, zaplavení zemědělských pozemků a lesů, poškození vodních staveb," vysvětluje Barbora Nováková. "V takovém případě vlastník může požádat stát o náhradu škody nebo do biotopu bobra zasáhnout. Musí ale požádat o povolení."

Zásah se pak provádí tak, aby se bobrovi co nejméně ublížilo. Například se nesmí bořit hráze nebo hrady během zimy nebo v době rození mláďat.

Návštěvnost stezky stoupá. Neruší to bobry, neodstěhují se? "Přes den, kdy je lidí na stezce nejvíc, bobra návštěvníci neplaší, protože on v tu dobu není aktivní," vysvětluje Barbora Nováková. "Večer pak přijdou na stezku lidé, kteří chtějí bobra vidět, takže se chovají co nejtišeji. Jinak bobr je celkem přizpůsobivý živočich, některá teritoria si v Českém lese vybudoval přímo u silnice."

Večerní aktivita

Ideální podmínky k pozorování bobra přicházejí za soumraku. V tu dobu totiž bobři vyrážejí ze svých "hradů" - kupovitých staveb z větví a hlíny - na výpravy do okolí. Na místě, odkud je dobrý výhled na bobří hrad, byla vybudována dřevěná pozorovatelna. "Bobr spatřen! Krásně se proplaval, udělal elegantní ponor a zmizel u protějšího břehu za kmenem stromu. Už věřím na bobry!" stojí v návštěvní knize. Anebo: "Seděli jsme na pařezu před pozorovatelnou u vody, připlaval na pět metrů od nás - dvakrát - a při druhém proplutí u nás zaplácal ocasem o vodu ve snaze nás zastrašit." Samozřejmě ne každému se poštěstí. "Přestože jsme bobry neviděli, věříme, že tu jsou," píší v návštěvní knize například Omelkovi.

Do zaniklých obcí

Alespoň za krátkou zastávku stojí i poklidná Lesná, jejíž historie se začala psát už ve 14. století. Později tudy vedla Schönwaldská obchodní stezka, v 16. století už byla nazývána městečkem. O další rozkvět se postaral rod Schirndingerů, který nechal koncem 18. století opravit kostel svatého Mikuláše a postavit barokní zámek. Ten však po druhé světové válce potkal podobný osud jako dost dalších takových staveb v pohraničí: obývala ho pohraniční stráž a většina původního vybavení vzala za své. Dnes v zámku sídlí obecní úřad a hostinec, v sále v prvním patře se konají taneční zábavy.

V blízkém okolí v padesátých letech zaniklo dvanáct obcí, jako například Zahájí, Nová Huť, Skláře. Ke většině z nich vedou turistické značky nebo úzké asfaltky po pohraničnících, na které mají auta vjezd zakázán a v zimě je využívají běžkaři. Připomínkou starých časů jsou lesní kapličky a boží muka, která kdysi v hlubokých lesích sloužila jako důležité orientační body. Krásná je třeba kaplička Panny Marie z roku 1890 na křižovatce cest nedaleko bývalé Schönwaldské Huti.

ČTYŘI ROČNÍ OBDOBÍ

Na exkurzi za bobry lze vyrazit pěšky i na běžkách, bobr evropský je totiž aktivní celoročně.

"BOBR JE PŘIZPŮSOBIVÝ, V ČESKÉM LESE ŽIJE I U SILNICE."
Barbora Nováková
CHKO Český les

JAK SE TAM DOSTAT

Lesná leží osm kilometrů jihozápadně od Tachova, odkud sem jezdí autobus. Z Prahy je to asi 170 km.

TIP NA VÝLET

PODKOVÁK
Několik kilometrů od bobřího ráje se rozkládá chráněné vrchovištní rašeliniště Podkovák, do jehož srdce vás zavede povalový chodníček s další naučnou stezkou.

KDE SE UBYTOVAT

PENZION HUBERT
Roubená stavba z počátku minulého století stojí na kraji obce Nové Domky. Otevřeno je celoročně, nocleh v dvoulůžkovém pokoji za 500 Kč na osobu (při delším pobytu je cena stanovena individuálně).

MEZITITULEK: KAM NA JÍDLO

BAILEYS TACHOV
Na dobrou pizzu, italské těstoviny, ryby a masové speciality na dřevěném uhlí se zastavte v tachovské restauraci Baileys (www.baileys-tc.cz), kam rádi chodí jíst místní. Otevřeno je denně od jedenácti a nekončí se před druhou ranní.

UŽITEČNÉ INTERNETOVÉ STRÁNKY

www.obeclesna.cz - Stránky obce lesná
www.ceskyles.nature.cz - informace chko český les
www.ceskymlesem.cz - tipy na výlety a akce
www.zanikleobce.cz - informace o pohraničí

PLANÁ

PLÁNSKÁ PADESÁTKA
Tradiční pochod, nově i cyklostrasy na 50 a 35 km. Pro pěší jsou připraveny trasy na 50, 35, 25, 15 a 10 km.

21
SOBOTA
DUBEN

BOBR EVROPSKÝ - CASTOR FIBER

VÝDRŽ POD VODOU

Uši a nozdry se pod vodou uzavírají chlopněmi ve tvaru ventilačních záklopek. Bobr tak může zůstat potopený až 20 minut.

DOBRÁ ORIENTACE

Oči mají třetí, průhledné oční víčko - mžourku, aby bobr dobře viděl pod vodou. Dlouhé hmatové chlupy na čenichu pomáhají orientaci ve tmě.

PLAVÁNÍ

Zploštělý a z větší části lysý ocas je šupinatý. Široký je až 17 cm, dlouhý až 38 cm. Bobr jím někdy zvučně plácá o hladinu na poplach. Při plavání slouží jako kormidlo a pohon zároveň.

ODOLNOST PROTI VODĚ A CHLADU

Mastná srst je nesmáčivá a velmi hustá - uvádí se až 300 chlupů na mm2. Bobr ji impregnuje olejnatým sekretem, který vylučuje žláza u základu ocasu.

ŠIKOVNOST PŘI STAVBÁCH

Zadní nohy mají plovací blány. Na předních končetinách má bobr podobně jako lidoopi pátý, částečně protistojný prst, takže dokáže dobře uchopovat předměty. Hodí se mu to při stavbě hradů.

AUTOR: Michaela Klevisová