Pátek, 29. března 2024

Hoši z Motoinvestu roztáčejí kola uhelné války

Management ČEZ se hrozícího omezení těžby v mosteckých dolech nebojí, soudí, že by více poškodilo majitele dolů - firmu Czech Coal.

Hoši z Motoinvestu roztáčejí kola uhelné války

Uhlobaroni Pavel Tykač a Jan Dienstl jsou podruhé ve stejné řece, opět stojí proti všem.

Říká se tomu déja vu. Už jednou, v roce 1996, se někdejší finanční dravci z Motoinvestu v podobné pozici ocitli. I tehdy se zdálo, že si Pavel Tykač s Janem Dienstlem proti sobě poštvali většinu trhu i představitele státu. Zatímco před 16 lety šlo o investiční fondy a banky v čele s Agrobankou, kterých se Motoinvest agresivním způsobem zmocnil, teď je předmětem sporu mostecké hnědé uhlí.

Tajemný "démon" českého byznysu Tykač se svým dlouholetým kamarádem Dienstlem, nyní vlastníci skupiny Czech Coal, sedí na hromadě severočeského zlata a v rámci nových smluv jsou ochotni je prodávat pouze za cenu, která představuje zhruba dvojnásobek té současné. Jejich tlaku čelí velmi silní soupeři: trio českých miliardářů spojených v Energetickém a průmyslovém holdingu: Daniel Křetínský, Petr Kellner (PPF) a Patrik Tkáč (J&T). K tomu ještě šéf ČEZ Daniel Beneš. Přitom už Benešův předchůdce Martin Roman celé kauze přikládal mimořádný význam, když loni prohlásil, že Tykač dlouhodobě usiluje o jeho diskreditaci, aby prý odstranil překážku, která mu stojí v cestě za obřími uhelnými zisky.

Cena uhlí dle představ Czech Coal by se měla zvednout na zhruba 70 korun za gigajoule a měla by být trvale zafixována na celosvětovou cenu černého uhlí, tak aby dosahovala 80 procent její hodnoty. Tykačovci tvrdí, že současná (zhruba poloviční) cena neodpovídá skutečné hodnotě uhlí. "Za tuto cenu není možné pokračovat v těžbě v případě zrušení územních limitů. Nepokryje náklady," argumentuje místopředseda představenstva Czech Coal Jan Dienstl v exkluzivním rozhovoru pro týdeník Ekonom (viz rozhovor Bez zisku vydržíme i deset let na str. 10). Jeho kolega Tykač se drží v ústranní, většinu času tráví ve švýcarském Svatém Mořici.

ČEZ tyto požadavky označuje za neoprávněné, stejně jako teplárny zastřešené Teplárenským sdružením, v jehož čele stojí expremiér Mirek Topolánek (klíčovou roli v tomto sdružení hraje již zmíněný Energetický a průmyslový holding). Svorně tvrdí, že mostečtí hnědouhelníci mají již dnes ve srovnání se světem nadprůměrné zisky. Poukazují na nové dlouhodobé kontrakty jiné těžební společnosti, Sokolovské uhelné, která se v Plzni loni spokojila s cenou 40 korun za gigajoule (smlouvy s Plzeňskou teplárenskou a Plzeňskou energetikou).

Do války miliardářů, která připomíná kauzu Sazka, se začínají vkládat zástupci státu, kteří - zejména z obav před neblahými důsledky v teplárenství - nevylučují možnost zásahu. Schyluje se ke střetu, v němž půjde i o velké peníze. Podle firmy ČEZ o 100 až 200 miliard korun v příštích 20 letech.

Necháme je vykrvácet

Smlouva mezi ČEZ a Czech Coal vyprší na konci roku a nová zatím není. Jan Dienstl pro týdeník Ekonom říká, že v případě nedohody se státem ovládanou energetickou firmou jsou připraveni výrazně omezit těžbu i za cenu dočasné ztráty veškerých zisků. "I my máme samozřejmě připraven scénář, pokud by k dohodě nedošlo. Nebylo by ale nijak efektivní o alternativních variantách v tuto chvíli spekulovat," říká v obecné rovině mluvčí ČEZ Eva Nováková.

Neoficiální zdroj týdeníku Ekonom z vedení ČEZ už ale krizový scénář popisuje poměrně jasně. "Jsme pevně odhodláni Tykačovi neustoupit, nenecháme se zavřít," říká. Management ČEZ podle něho vidí jako maximální cenu, kterou by ještě byl schopen akceptovat, do výše 50 korun za gigajoule. Nouzové řešení by spočívalo ve výrazném omezení činnosti uhelné elektrárny v Počeradech jižně od Mostu, která je dnes na uhlí z firmy Czech Coal totálně závislá (platí to ale i opačně, Počerady jsou klíčovým odběratelem pro Czech Coal). Uvážíme-li, že ČEZ dnes odebírá z mosteckých dolů ročně 8,5 milionu tun uhlí (celková loňská těžba firmy byla 13,7 milionu tun, viz graf Vývoj objemu...), plné čtyři pětiny z tohoto objemu směřují právě do Počerad. ČEZ počítá s tím, že by Počerady, které jsou naprosto dominantním odběratelem z lomu Vršany, v krizovém režimu vykrývaly poptávku po elektřině jen ve špičkách.

Potřeby tepláren by prý pomohly pokrýt Severočeské doly, největší domácí producent hnědého uhlí, které jsou ve 100procentním vlastnictví ČEZ. Tento nouzový režim by se pochopitelně neobešel bez finančních ztrát. "ČEZ by ale odstavení Počerad bolelo nepoměrně méně než Czech Coal. Náš zisk by klesl tak o miliardu korun, jejich ze tří miliard na maximálně 300 milionů," hrubě propočítává již zmíněný zdroj z vedení ČEZ a uvádí, že Czech Coal má své uhlí pro příští rok nakontrahováno zatím jen asi z jedné třetiny (pro zbytek nemá kupce).

Tahanice o Počerady

Konfrontační varianta nakonec nastat nemusí. A to nejen v případě dohody na novém dlouhodobém kontraktu. Stále je ve hře i možnost, že východiskem z krize bude odprodej některých energetických aktiv tak, aby lom Vršany se sousední elektrárnou Počerady měly do budoucna jediného vlastníka, což by také asi bylo nejlogičtějším vyústěním celé kauzy. Hodnota lomu spojeného s elektrárnou je odhadována na 20 až 30 miliard korun, je ale věcí diskuse, co z toho má vyšší cenu.

Czech Coal zájem o elektrárnu Počerady má, přičemž ale zřejmě doufá, že si ji časem bude moci koupit za cenu "železného šrotu". Zájem projevil i o elektrárnu Chvaletice nedaleko Pardubic, která sice zatím nežije z mosteckého uhlí, ale Tykač s Dienstlem by ji rádi od ČEZ také odkoupili, aby si zabezpečili další dlouhodobé odbytiště, a nebyli už 100procentně závislí na externích odběratelích. "Pokud to nevyjde, začneme stavět vlastní elektrárnu," plánuje Dienstl.

ČEZ podle důvěryhodných zdrojů zvažuje, že Počerady (a patrně i Chvaletice) nabídne dalším zájemcům v rámci výběrového řízení. Zájem totiž už projevil i konkurenční Energetický a průmyslový holding (EPH), který sporu o mostecké uhlí přikládá mimořádný význam. Vůči skupině Czech Coal používá nejtvrdší rétoriku. Hovoří o kauze, která prý z hlediska objemu peněz nemá v Česku obdoby. "Czech Coal se rozjel autem proti zdi rychlostí 200 kilometrů v hodině, už je od ní jen 30 metrů a je jasné, že to nemůže ubrzdit. Teď jen doufá, že mu někdo rychle otevře dveře," uvedl šéf EPH Křetínský v lednovém rozhovoru pro týdeník Ekonom (viz Ekonom č. 3/2012). Podobně to podle důvěryhodných zdrojů vidí i další spolumajitel EPH, miliardář Petr Kellner stojící za skupinou PPF, který chce zamezit, aby Tykač "takto snadným způsobem rozmnožil své bohatství".

EPH odebírá mostecké uhlí pro své Elektrárny Opatovice. Smlouvu mají do roku 2015. Pro případ nouze chce skupina podle Křetínského hledat alternativní dodavatele v Česku, či dokonce dovážet uhlí ze svých německých dolů Mibrag. Dienstl je přesvědčen, že ve sporu o mostecké uhlí hrají hlavní roli právě Opatovice, kterým podle něho hrozí, že přijdou o levný zdroj zisků z produkce elektřiny.

Problém s mosteckým fosilním palivem podle informací týdeníku Ekonom pálí i některé velké průmyslové podniky. Například Unipetrol, jehož litvínovské provozy s mosteckými doly téměř sousedí. "Uhlí používáme pro výrobu páry a elektřiny, bez nichž by se naše chemická produkce neobešla," uvádí mluvčí petrochemické skupiny Mikuláš Duda. I Unipetrolu vyprší kontrakt v prosinci. Co bude dál, jasné není. Jednání s Czech Coalem pokračují, ale podnik zvažuje i náhradní řešení. "Provádíme testy, jejichž cílem je ověřit možnosti dodávky uhlí z jiných zdrojů. Můžeme využít i vlastní těžké ropné zbytky a syntézní plyn," naznačuje východisko Duda.

Ministr Kuba žádá ústupky z obou stran

Řada firem spoléhá na to, že se do celého případu naplno vloží politici. Odpovědná ministerstva už k tomu loni v září svým usnesením zavázala vláda. Ministr průmyslu měl ve spolupráci s dalšími členy kabinetu do konce loňského roku v rámci aktualizované Státní energetické koncepce navrhnout opatření, která by vedla k "zajištění dostatečného množství uhlí pro systémy centrálního zásobování teplem v Česku, a to bez prolomení územních ekologických limitů". Zatím nic předloženo nebylo (termín byl podle ministerstva průmyslu posunut do konce června).

Předcházející ministr průmyslu Martin Kocourek chtěl v rámci novely horního zákona těžebním společnostem dobývání uhlí nařídit, ale svůj záměr už nestačil dotáhnout do konce. Nynější resortní šéf Martin Kuba zatím jednoznačný postoj nezaujal, ale zdá se, že zastává vůči Czech Coalu daleko umírněnější pozici. "Budu velice apelovat na to, aby došlo k dohodě mezi těžebními společnostmi a teplárnami. Je třeba, aby obě strany učinily ústupky, protože jde o využití surovinového bohatství českého státu. Mohou na tom mít profit těžaři i teplárenské společnosti, ale ten profit musí být racionální," zve Kuba v reakci na dotaz týdeníku Ekonom obě strany ke kulatému stolu.

K rychlému zásahu státu vyzývá šéf Teplárenského sdružení Mirek Topolánek, který souběžně působí ve skupině EPH coby šéf dozorčí rady již zmíněných Elektráren Opatovice (viz rozhovor Stát se musí do sporu vložit).

Martin Hájek, výkonný ředitel Teplárenského sdružení, nepovažuje za rozumné se spoléhat, že mostecké uhlí nahradí zbylí dva domácí producenti, Severočeské doly a Sokolovská uhelná. Již prý proto, že musejí prioritně zabezpečit své vlastní energetické zdroje a současné zákazníky. "V obou společnostech možná ještě určité rezervy existují, ale nemyslím si, že jsou z hlediska trhu významné. Téměř veškeré volné uhlí, které není vázáno dlouhodobými smlouvami, má k dispozici Czech Coal," uvádí Hájek.

Vladimír Budínský, ředitel pro strategii Severočeských dolů, k tomu poznamenává, že jsou sice největšími producenty uhlí, ale čtyři pětiny dodávají mateřské firmě ČEZ. "Z hlediska tržní pozice jsme se svými sedmi miliony tun, které na trh dodáváme, nejmenším hráčem a Czech Coal naopak největším," interpretuje tržní poměry.

Do problému se možná vloží i ministerstvo financí, které může v určitých případech, definovaných v zákoně o cenách, zasáhnout formou cenové regulace či přistoupit k cenové kontrole, zda prodávající vzhledem k svému výhodnějšímu postavení na trhu nezískává nepřiměřený majetkový prospěch. Je ale zřejmé, že by pro případ regulace bylo nutné nejdříve prokázat, že pozice Czech Coalu je opravdu tak silná, aby byl tento jediný hráč schopen ohýbat domácí trh k obrazu svému. Jak už bylo naznačeno, záleží, jak je trh vymezen, které uhlí je do něho započítáno a které ne. Doposud vždycky Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) došel k názoru, že Mostečané na trhu dominantní postavení nemají. Celá šetření ale stále není uzavřeno.

Mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob vidí cenovou regulaci jako nejzazší možnost. "V současnosti ji vylučujeme a před tímto tvrdým administrativním způsobem upřednostňujeme cenovou kontrolu," říká. Otázkou je, jaká cena uhlí je ještě přiměřená a jaká už ne. "Osobně se mi ale jeví jako nejvyšší akceptovatelná úroveň do 50 korun za gigajoule," říká Marek Hatlapatka, hlavní analytik společnosti Cyrrus (viz komentář Férová cena uhlí na str. 9), což je to samé, co zaznívá i z ČEZ.

Lze začít uzavírat sázky, kdo bude tentokrát oním posledním, co se směje. V roce1996 Tykačova a Dienstlova "spanilá" jízda českým finančním trhem skončila nucenou správou v Agrobance a následným "dobrovolným" rozpuštěním Motoinvestu. De iure tehdy vyhrál stát. Fakticky ale spíše oba dva finanční dravci, kteří si na své peníze stejně přišli a soukromé jmění rozmnožili tak, že dnes patří mezi nejbohatší české miliardáře. Když teď budou šikovní, mohou se posunout na ještě vyšší "level", který ve svých žebříčcích již reflektuje i americký časopis Forbes.

AUTOR: Jiří Pšenička

Mostecké uhlí

- Těžbu hnědého uhlí v okolí severočeského Mostu zajišťuje skupina Czech Coal se svými zhruba pěti tisíci zaměstnanci.
- Skupinu tvoří především obchodní společnost Czech Coal, dvě těžařské firmy (Vršanská uhelná a Litvínovská uhelná) a servisní společnost Czech Coal Services.
- V roce 2006 do skupiny skrze firmu Indoverse Czech Investmenst Limited jako spoluvlastník vstoupil Pavel Tykač. V roce 2010 ji zcela ovládl (minoritní spoluvlastníkem se stal Jan Dienstl).
- Těžba dnes probíhá ve dvou lokalitách - lom Vršany (Vršanská uhelná) a lom ČSA (Litvínovská uhelná).
- Zhruba 98 % produkce spotřebují velké energetické zdroje (elektrárny a teplárny), 2 % maloodběratelé.

70 Kč/GJ
Tato cena mosteckého hnědého uhlí je jádrem sporu mezi Tykačovci, ČEZ a EPH.

Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů