zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Nadace We are water přichází na Světový den vody s varováním: Více vody projíme, než vypijeme!

23.03.2012
Pitná voda
Nadace We are water přichází na Světový den vody s varováním: Více vody projíme, než vypijeme!

Věděli jste, že člověk v průměru "vypije" 3 000 litrů vody za den? Spolu s vodou z kohoutku protečou našim hrdlem tisíce litrů "virtuální vody" použité při pěstování, výrobě a dovozu potravin.

Problematikou "vodní stopy" v jídle se v rámci Mezinárodního dne vody 2012 zabývá i nadace We are water společnosti ROCA, jejímž cílem je zvýšit obecné povědomí o nutnosti hospodárného zacházení s vodními zdroji.

Z výzkumu Světové zdravotnické organizace vyplývá, že každý ze 7 miliard obyvatel planety spotřebuje běžnými činnostmi minimálně 100 litrů pitné vody denně. Výzkum však zapomíná na množství pitné vody, které konzumujeme v podobě potravin.
Xavier Torras, ředitel nadace We are Water, k tomu uvádí: "Jeden člověk vypije za den přibližně 2 litry vody, ale k vyprodukování pouhého kilogramu rýže je zapotřebí 2 450 litrů vody, přičemž na kilo vepřového masa je to dokonce 6 000 litrů. To jsou jen dva příklady ilustrující skutečnost, kolik vody se k produkci potravin spotřebuje."

Problematika vody v potravinách v číslech

  • 3 000 litrů vody připadne na člověka za den
  • 40% populace žije v oblastech ohrožených nedostatkem pitné vody
  • 1 miliarda lidí dnes nemá přístup ke zdrojům pitné vodě
  • 1,5 miliónů dětí ročně umírá na nemoci způsobené kontaminovanou nebo nevhodnou vodou
  • 55% světové produkce potravin se pěstuje a vyrábí v oblastech s nedostatkem pitné vody.
  • O 70% více potravin bude třeba vyprodukovat v roce 2050
  • 30% vyprodukovaných potravin se nikdy nespotřebuje

Výzkum ukazuje, že v denní porci jídla vypijeme více než 3 000 litrů vody. Začíná se tak mluvit o tzv. vodní stopě potravin (obsahu tzv. virtuální vody), představující celkové množství vody použité k výrobě produktu v místě jeho vzniku. Konečný spotřebitel nemusí pocítit dopad produkce potravin na vodní zdroje, zvláště když k odčerpání vody dochází z řek vzdálených tisíce kilometrů. Celých 55 % dovážených potravin přitom pochází ze zemí trpících nedostatkem pitné vody potřebné k zajištění přísunu jídla. Ani hrozba hladovění neodrazuje rozvojové země vyvážet hektolitry virtuální vody do úst obyvatel celého světa. Zatímco vyspělé země nestačí konzumovat kvanta dovážených potravin, zdroje nezbytné pro jejich výrobu se velmi rychle tenčí.
Přispějte k řešení globálního nedostatku pitné vody
  • volbou potravin nenáročných na spotřebu vody
  • omezením plýtvání potravinami
  • střídmou a zdravou stravou
Zapojte se
Nadace We are Water ve snaze zvýšit celkové povědomí propagované organizací OSN proto spustila kampaň postavenou na sloganu "We eat more water than we drink," ("Více vody projíme, než vypijeme") a rovněž vytvořila aplikaci "We Eat Water" ("Projídáme vodu") pro chytré mobilní telefony. Tato aplikace je sbírkou kuchařských receptů z různých národních kuchyní, přičemž u každého receptu je uvedena příslušná "vodní stopa" představující celkovou spotřebu vody nejen k samotnému vaření, ale zejména k vyprodukování použitých surovin. Aplikaci "We Eat Water" si lze stáhnout za symbolický poplatek 0,79 eur.Finanční prostředky získané Nadací prostřednictvím této aplikace budou využity na podporu čtyř projektů pomoci v různých částech světa, kterým se nadace bude věnovat v průběhu roku 2012 společně s organizacemi Unicef, Vicente Ferrer Foundation (Ferrerova nadace), Oxfam a Education Without Borders (Vzdělávání bez hranic).

Vodní stopa potravin

Kolik vody je třeba k jejich produkci?

Šálek kávy: 120l

Sklenice mléka: 200l

Sklenice vína: 120l

Sklenice čaje: 35l

Pomeranč: 50l

Banán: 70l

Jablko: 70l

Ořechy (100g): 494l

Tabulka čokolády: 2 400l

Hamburger: 2 400l

Pizza: 1 216l

Cukr (1 kg): 1 500l

Vejce (1 ks): 135l

Chléb (1 kg): 1 300l

Brambory (1 kg): 250l

Rýže (1 kg): 3 400l

Ječmen (1g): 1900l

Hovězí maso (1kg): 15 500l

Kuřecí maso (1kg): 5 200l

Šetřete životní prostředí také tím, že neplýtváte potravinami! Dle zprávy EK z ledna 2012 domácnosti v EU vyplýtvají 42% potravin (76 kg na hlavu) - z toho 60% lze zabránit, poradíme Vám jeden ze způsobů jak...

Pokud jsou potraviny vystavené vzduchu a vlhkosti, dochází k chemickým reakcím (oxidaci), růstu mikroorganismů, kontaminaci hmyzem, které mají společně za následek zkázu potravin.Vakuové balení výrazně prodlužuje životnost čerstvých potravin tím, že zamezuje přístupu kyslíku a tak snižuje oxidaci a bujení mikrobů, bakterií a plísní.
vakuovana ryba minivakuovana zelenina minivakuovany salam mini

  • Potraviny uchovávané ve vakuu mají mnohem delší trvanlivost, ať už jsou skladovány ve spíži, lednici nebo mrazničce.
  • Díky vakuování si potraviny uchovávají čerstvost, čistotu a kvalitu.
  • Ryby, maso a zelenina jsou po zamrazení uloženy do vakua a připraveny k budoucímu použití.
  • Káva, rýže, mouka a suché ovoce vydrží ve vakuu mnohem déle.
  • Balíčky na dovolenou - na dlouhou cestu si můžete připravit zavakuované balíčky potravin přesně podle množství, které najednou spotřebujete.
  • Aromatické potraviny po zavakuování nešíří v ledničce nepříjemný zápach a ochráníte tak ostatní potraviny před načichnutím.
  • Svačina do školy - dětem zajistíte čerstvost svačiny a zároveň ochráníte obsah školní tašky Vašeho potomka před ušpiněním


Fóliové baličky potravin a vakuovací dózy pro uchovávání potravin ve vakuu najdete na našem e-shopu www.EKOzbozi.cz

ekozbozi

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí