Vodu v Evropě je třeba využívat efektivněji

Jak vyplývá z nové zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), je třeba znásobit úsilí o zvýšení efektivity využívání vodních zdrojů. Plýtvání vodou má tvrdý dopad na základ evropské produktivity i bezpečnosti.

Zpráva EEA Towards Efficient use of water resources in Europe představuje důvody pro zavádění integrovaného vodního managementu, který začíná lepší implementací již existující legislativy.

Nedostatek vody má vážné důsledky pro ekonomiky závislé na zemědělství a průmyslu. V některých částech Evropy je již teď využívání pitné vody omezeno. Nedostatek vody ovlivňuje ekonomiku i nepřímo, neboť snižování množství vody ve vodních tocích, pokles hladiny jezer a podzemní vody a úbytek mokřadů mohou mít zničující vliv na přírodní systémy, které podporují ekonomickou produktivitu.

V některých částech Evropy probíhá čím dál více intenzivní soupeření o vodní zdroje. V rámci EU je v průměru čtvrtina vody spotřebovávána zemědělstvím, přičemž v jižní Evropě to může být až 80 % odebírané vody. Dodávky vody pro veřejné vodovody představují zhruba pětinu spotřeby vody v Evropě, přičemž více než čtvrtina z toho je použita ke splachování toalety.

Dopad na ekosystémy mají také stavby vodních elektráren, které mění přirozenou strukturu a průtok vody v řekách a jezerech. Zemědělství je jediným sektorem, kde lze jednoduchým způsobem zvýšit účinnost hospodaření s vodou, která je ve velkém množství neefektivně využívána při závlaze plodin. Některé odhady počítají s tím, že přibližně čtvrtina vody odebíraná v Evropě pro zavlažování by mohla být ušetřena jen tak, že by se změnil typ potrubí či zavlažovacích kanálů. Zefektivněn by mohl být i odběr vody pro veřejné vodovody - v některých členských zemích EU dosahují ztráty pitné vody téměř až 50 %. Neefektivní využívání vody též vede k vyšší spotřebě energie, která představuje další finanční náklady a nároky na životní prostředí.

V otázce udržitelného využívání vody by měly vlády a odpovědné orgány nastavit jasné environmentální cíle, které by se měly lišit v závislosti na dostupnosti zdrojů. Cíle by měly být navrženy tak, aby mělo přírodní prostředí dostatek vody ke svému fungování. Vzájemné vazby by měly být eliminovány tak, aby rostoucí ekonomická produktivita nezpůsobila rostoucí odběry vody a nezvýšila dopady na životní prostředí. V minulosti ceny vody v Evropě zřídka odrážely jak skutečné náklady na dodávky vody, tak ekonomické náklady na životní prostředí. To vedlo ke znečištění a nedostatku vody, obrovským výdajům na životní prostředí a společnost. Například, veřejnost musí platit náklady na čištění pitné vody kontaminované zemědělstvím a průmyslem. Přiznání správné ceny využívané vodě tak může zvýšit efektivnost využívání vody a technologických inovací.

Zdroj: CENIA