Venušino jablko

Původ kdouloně sahá do oblasti Iránu a Kavkazu, dnes je však často najdeme také na jihu Evropy, v Severní Americe a mnohých zemích Asie. U nás ji bohužel na zahradách potkáme jen zřídka, což je škoda, protože kdoule je ovoce léčivé a našemu tělu prospěšné.
Kdouloň je strom podobný jabloni, někdy ho můžeme vidět i jako keř. Jeho velice pěkné, bělavé a narůžovělé květy jsou poměrně velké, někdy mají až 5 cm v průměru. Typickým znakem plodů, tvarově podobným jablku nebo hrušce, je značná tvrdost, silná slupka a příjemná vůně.
Co kdoule obsahují?
Kdoule jsou pro nás zdrojem celé řady využitelných látek. Vedle cukrů a pektinů obsahují i silice, třísloviny a organické kyseliny. Najdeme v nich poměrně hodně minerálních látek, např. draslík, fosfor, mangan, síru a měď. Obsahují také vitamín C, ten se však potřebným tepelným opracováním z většiny znehodnocuje.
Semena kdoule, která se trochu podobají čočce, jsou významná především svými slizovými látkami. Jak si řekneme níže, i ta pro nás mohou být přínosem.

Jak kdoule prospívá našemu zdraví?
Plody kdouloně nám mohou účinně pomoci zejména při trávicích potížích. Doporučují se např. při problémech se žaludkem, ať je to jeho snížená funkce, nebo i závažnější potíže, jako jsou záněty a žaludeční vředy. Kdoule je takém vhodným přírodním lékem v případě průjmů a střevních katarů. Pomáhá i např. při bolestech v krku, plody sušené na plátky se dříve žvýkaly pro odstranění zápachu z úst, prospívají celé naší ústní dutině.
Abatyše Hildegarda doporučovala tyto plody na mnohé neduhy. Jejich konzumace podle ní prospívá lidem trpícím revma. Vařené kdoule jsou podle Hildegardy skvělým lékem také při vnější aplikaci, a to na zklidnění a zahojení zanícených a vředových míst, kam se přikládají ve formě kašovitého obkladu.
K podobným účelům jako plody lze využít i macerát - vodní výluh ze semen. Ten se navíc hodí i k ošetření velmi citlivé kůže, např. kolem očí, na spáleniny, omrzliny, jizvy, či na léčení vysušené a popraskané pokožky.

Jak zpracovávat kdoule ke konzumaci?
Kdoule dozrávají v říjnu, kdy je po sklizni buď uskladníme v chladnější místnosti či sklepě, nebo zpracujeme jako kompot, želé, zavařeninu, šťávu apod. K takovým úpravám můžeme použít jakýkoli běžný recept na zpracování jablek a hrušek. Důležité je plody před zpracováním zbavit tuhé, kožovité slupky, která je těžce stravitelná. Nakrájením na plátky a následným usušením lze z kdoulí připravit i křížaly, které pak při konzumaci důkladně rozžvýkáme v ústech.

Tyto zdravé a aromatické plody však mají i jiné tradiční využití, které možná známe od našich babiček a prababiček.. dříve se s oblibou vkládaly do prádelníků, které dokázaly celé provonět.