Český tým přišel na to, jak vyzrát na blackout
Český nápad umí ochránit města i továrny před následky výpadku elektřiny. V evropských měřítkách jedinečný projekt spočívá v tom, že při blackoutu odpojí nedůležité spotřebiče a ušetřenou energii směřuje do strategických míst. Nyní je nápad o to aktuálnější, že Českem proudí rekordní množství energie a města může ponořit do tmy i drobná nehoda.
"Je to vlastně takový nouzový přídělový provoz. Odborně se nazývá ostrovní systém. Dělí odběrová místa na pomyslné ostrovy, s nimiž lze přerušit spojení od nefunkční části přenosové soustavy," popisuje Ivan Beneš ze společnosti CityPlan, který projekt vedl.
Systém už dokonce funguje v praxi, pilotně v čistírně odpadních vod v Českých Budějovicích. Právě na tomto příkladu se dá nejlépe popsat.
Výpadek elektřiny zachytí ve zlomku sekundy přístroje, které vědci vyvinuli. Ty odpojí čistírnu od veřejné elektrické sítě a přepnou na lokální zdroj, tedy na zásobování elektřinou z bioplynové kogenerační stanice.
Přístroje zároveň odpojí spotřebiče, které nejsou bezprostředně nutné pro provoz čistírny. Ušetřená energie nakonec stačí nejen na její základní provoz, ale i na čerpadla pro pitnou vodu.
Pokud by se tedy Budějovice dnes ponořily do tmy, lidem poteče z kohoutku voda a město bude dál čistit odpadní vody. "Ten systém je kvalitní a dobře propočítaný. Naštěstí jsme ho mimo zkoušky nemuseli ještě naostro použít, ale závěry potvrzují jeho připravenost," uvedl ředitel Energetického ústavu České Budějovice František Mejta.
Autoři projektu jsou přesvědčeni, že svůj systém mohou instalovat ve veřejné distribuční síti měst, která mají vlastní zdroje energie, nejlépe teplárnu. Priority nouzového připojení, tedy koho a co při blackoutu odpojit, by pak měly kraje určit v krizovém plánu.
V domácnostech by důležitou roli hrály takzvané chytré elektroměry, které se instalují už nyní. Vcelku jednoduše se dají nastavit tak, aby se při blackoutu byty zcela neponořily do tmy, ale mohly zůstat v provozu alespoň základní spotřebiče, například lednice či osvětlení. Ušetřenou energii by dostaly nemocnice, sociální zařízení, školy a podniky důležité pro zásobování vodou, potravinami či teplem.
Blackout není jen virtuální hrozbou. Členové týmu spočítali, že škody při dvoutýdenním výpadku energie by se v každém kraji vyšplhaly až ke dvaceti miliardám korun.
Pro Českou republiku není hrozba blackoutu jen teorií. Přes tuzemskou přenosovou soustavu proudí velké množství energie z Německa. "To nebezpečí by se dalo popsat tak, jako když pospícháte autem na letiště, ale nemáte v kufru rezervu. Drobný defekt pak způsobí, že nedojedete," popisuje Ivan Beneš. Vážnější problémy může podle něj způsobit třeba vichřice, jako se to už v minulosti stalo.
Nápady, které vědci použili v systému ochrany proti blackoutu, jsou také součástí navrhované aktualizace státní energetické koncepce. Podle ní by podobný systém ochrany měla mít v budoucnu všechna města nad 50 tisíc obyvatel. Koncepce ale ještě není schválena. Ministr průmyslu Martin Kuba chce, aby ji vláda posuzovala na konci června.
Největší výpadky elektřiny ve světě
Indonésie (18. 8. 2005)
100 milionů lidí postihl výpadek na ostrovech Bali a Jáva
Brazílie (11. 3. 1999)
97 milionů lidí zůstalo bez elektřiny v jižní a jihovýchodní části Brazílie
Paraguay a Brazílie (10.-11. 11. 2009)
87 milionů obyvatel bylo bez elektřiny v Paraguayi a centrální, jižní a jihovýchodní části Brazílie
Sev. Amerika (14.-15. 8. 2003)
55 milionů lidí postihl výpadek v severovýchodní části Severní Ameriky
Itálie (28. 9. 2003)
55 milionů lidí zůstalo bez elektřiny v Itálii (kromě Sardinie)
AUTOR: Petr Weikert
AUTOR-WEB: www.ihned.cz